Reklama

Reklama

Rovnováha světla a temnoty ve světě Zeměmoří je vychýlena, lidé přicházejí o jistoty, přestávají věřit sami v sebe a čarodějové přicházejí o své schopnosti. Mladý princ Aren sužován úzkostí uteče za znepokojivých okolností od královského dvora. Jeho bezcílné pouti dá směr setkání s arcimágem Krahujcem. Na jejich společné cestě Aren poznává dívku Theru, která skrývá velké tajemství. O Arena se začne zajímat Krahujcův dávný protivník, zlomyslný mág Pavouk převtělený do podoby ženy, jenž se pídí po tajemství věčného života. Strach ze smrti nejprve Arena, podobně jako Pavouka, přichyluje k temnotě. Hrdina však poznává, že jediná cesta, jak přemoci úzkost, vede přes nalezení lásky k životu. První film Góra Mijazakiho, syna Hajaa Mijazakiho, odkazuje k jedné z nejpopulárnějších ság západní literatury „Zeměmoří“ a vzdává hold její autorce Ursule K. Le Guinové. (Aerofilms)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (137)

strougy 

všechny recenze uživatele

Na Gedo Senki jsem se celkem těšil, ale Goro mi nakonec způsobil mírné zklamání. Tisíckrát ohraný příběh nedokázal ničím výrazně obzvláštnit a hlavně mi chybělo více silných momentů podobných nádherné písni z přibližně poloviny filmu. Ale právě kvůli těmto několika scénám a solidní atmosféře bych Gora nezatracoval a pokud se dokáže poučit ze začátečnických chyb, tak se o budoucnost Ghibli studia nemusíme bát. ()

Sysel_CZ 

všechny recenze uživatele

Přijde mi, pokud beru studio Ghibli jako celek, že Howlem jen nabírali dech na to, co bych já nazval veledílem. Jsem pořád pod vlivy prvních dojmů, ale myslím, že jsem našel nový, pro mě nejlepší snímek z jejich produkce. Nejsem znalec předlohy, a netuším, jestli je to tak lepší nebo horší, ale celý svět mi učaroval. To je koneckonců jeden z atributů, který mě dostal nejvíc: zcela nádherně vykreslený svět. To, co se v Mononoke a Spirited Away povětšinou omezuje na několik prázdných statických maleb na pozadí a několik různorodých interiérů, zde exploduje v cosi, co by v hrané podobě vyžadovalo opravdu neobvyklé kulisy - které by ovšem bez zainvestovaných miliónů dolarů nikdy nepůsobily tak, jako zde. Přijde mi skoro, jako by Ursula svět napsala tak, aby se dal zfilmovat jako animovaný. Uznávám, že Zeměmoří na mě působilo o to víc, že jsem odjakživa fanoušek fantasy, takže moje tvrzení o tom, že příběh byl dokonalý, je podbarvené neobjektivností. Ale co nadělám. Z hlediska myšlenky mu myslím také nejde nic vytknout, a z hlediska atmosféry je určitě dílo mnohem temnější, než jsme u Ghibli zvyklí; a to mám taky radši. Od začátku do konce, 2 hodiny, jsem jen hltal svět, nasával příběh a obdivoval film. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Ty japonské omalovánky jsem vážně nikdy nepochopil. Některé anime mi přijdou zajímavé, ale jinak mi to přijde na jedno brdo. Navíc ten rozpor v naivním dětském zpracování animace a snaze říkat důležitá filozofická moudra o každém prdu, mne vždy mátl. A teď dostanu adaptaci mé oblíbené knižní série, která je plochá jak knihy od Viewegha a podobně tak smysluplná - přičemž s knihou, tedy knihami, nemá nic společného. Třeba už jen kvůli věku hrdiny. Skoro dvouhodinový film o ničem, s animací, která měla své kouzlo možná v 80. letech. ()

Divočák 

všechny recenze uživatele

Goro Miyazaki natočil svůj první film a už od začátku je na něm poznat, jak moc se snažil odchýlit od otcova stylu a jít si vlastní cestou. Gedo senki je hodně jiné než většina Hayaových filmů. Příběh je komorní a přímočarý, vystačí si s minimem postav, tempo je opravdu vražedně pomalé a celý film je daleko temější a chladnější. Problém ale je, že vedle otcových filmů spíš než jako rovnocenný soupeř působí jako Eragon vedle Pána prstenů. Jednoduchý a plochý příběh je hodně na škodu a sráží Gedo senki silně do průměru, pomalé tempo znamená v podstatě jen to, že se před vámi nic neděje a vy máte co dělat, aby jste u toho neusnuli a chladné zpracování vám způsobuje zbytečný odstup od příběhu a postav. To, co Gedo senki právě nejvíc chybí, je totiž ten úžasný život, který Hayao dokáže do svých filmů vdechnout a proč se okamžitě dotknou vašeho srdce a naplno si vás získají. To totiž Gedo senki nedokáže. Scény se střídají, příběh plyne dál, ale vše kolem vás jen tak pomalu proplouvá a vaše srdce zůstává chladné. ()

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele

Když přemítám nad Tales from Earthsea, tak se neubráním té salající epičnosti a velkoleposti příběhu, ale i jeho faktické prázdnoty. Vidím, cítím, slyším všechny ty mozaiky a dílky inspirace. Uvědomuji si ty tahy nitek osudovosti, nevyhnutelnosti a představeného poslání. Rezonující úvahy a otázky nad tím, čím chci být, čeho chci dosáhnout, život, smrt a co je to všeobecné, generalizované dobro. Marně ale hledám to propojení, harmonizující celistvost a dotažení všech ideí. Líný flow, až flegmatická nerozhodnost a proaktivita většiny postav vzbuzuje mírné nepochopení a celkově je tah na branku neomalený, ba až nejasně defenzivní. Za 2 hodiny je nám vysvětleno hrozivě málo v rámci smyslu a důvodů; emotivnímu finále to ubírá značně na síle. Forma studia Ghibli se ani trochu neotřásla, ale debut Goroua Miyazakiho, syna legendárního Hayaa Miyazakiho, byl minimálně vnitřně hodně nervózní a nejasný. 3* ()

Galerie (28)

Zajímavosti (7)

  • Film je založen na příbězích a postavách z prvních čtyř knih zeměmořské ságy americké spisovatelky Ursuly Kroeber Le Guin. Konkrétně se jedné o tituly „Čaroděj Zeměmoří“, „Hrobky Atuánu“, „Nejvzdálenější pobřeží“ a „Tehanu: Poslední kniha Zeměmoří“. (Rominator)
  • Původně se snažil zadaptovat cyklus „Earthsea“ Hayao Miyazaki, avšak návrh byl zamítnut samotnou autorkou knih. Souhlas dostal až po výhře Oscara v roce 2003 za film Cesta do fantazie (2001), byl ale natolik pracovně vytížen projektem Zámek v oblacích (2004), že se režie zhostit nemohl, a proto režii převzal jeho syn Gorō Miyazaki (Rominator)

Reklama

Reklama