Příběhy ze Zeměmoří

Jako kdybych se díval na pátý díl fantasy seriálu bez toho, že bych viděl ty předchozí. Chvílemi zmatečné a především první polovina dost zdlouhavá. Výtvarná stránka je zajímavá ale nic mimořádného. Klasická fantasy báchorka, která neurazí, ale není ničím výjimečná. Obávám se, že za týden si už nebudu pamatovat, že jsem to viděl. (01.10.2016)

Syn pokračuje v šlapajách svojho otca? V prípade Gedo senki to tak celkom neplatí. Videl som oba (4.6.2015) Gorove filmy a musím povedať, že má do istej miery vlastný štýl. Tento počin, o ktorom tu píšem je vynikajúco animovaný a hlavne krajina je krásna. Takto výborne graficky, vizuálne zvládnuť film v roku 2006 (áno u Ghibli je toto povinnosťou aj u starších počinov) tak to si myslím, že sa podarilo. Príbeh nie je vôbec nejaký extra zamotaný či prepracovaný. Jednoduchá príbehová linka je prepletená rôznymi poetickými odkazmi. Ako keby nám príbeh hovoril, že každý má svoje vnútorné "Ja", ktoré vypustí len niekedy a len niekedy ho môžu ostatní vidieť. Pri tomto filme sa treba jednoznačne sústrediť na neho a nie na ostatné, ktoré ste videli. Tento film by vtedy neobstál a nenašli by ste jeho krásu. Príbeh odsýpa pomaly a všetko čo sa v ňom deje má svoje vlastné miesto. Každá scéna navodzuje tú istú atmosféru a ponára diváka hlbšie do deja tohto filmu. Žiadna scéna diváka neruší a ten sa potom môže nechať unášať týmto príbehom. Ako som spomínal príbeh nie je zložitý je skôr s tých jednoduchších, ale také používal niekedy aj jeho otec. Film hovorí dosť o tom, že všetko má svoje miesto a iba tak môže byť rovnováha vo svete. Film hovorí, že smrť je súčasťou života. Nie sú to žiadne veci, ktoré bežný smrteľník nevie, ale sú dôležitou súčasťou našich životov. Zakončenie je veľmi schopné a podarené. Vlastne pre koniec tohto filmu sa oplatí ho celý pozerať, lebo všetko je na konci vysvetlené a divák pochopí, že nešlo o obyčajný film bez ducha, ale divák pochopí, že tento film má dušu. (04.06.2015)

Přijde mi, že se táta Miyazaki věnoval až příliš výrobě svých filmů a zanedbal výchovu snyka. Ten se tak stihl podívat i na kreslené filmy od Disneye, a teď si moc nedovede vytvořit vlastní styl, protože lítá mezi těmito dvěma světy. Hayaovo pozitivní lidské prostředí nahradil větším množstvím zlých postav, několika nešvary moderní společnosti, a ač má stejné prostředky na animaci, schází tam ten kouzelnej nádech. Převzal některé dobré charaktery a moc svého nepřinesl, ale šikanovat ho za jeho geny nemůžu. Fantasy je to pěkné a jen utvrzuje můj názor, že Hayao je bůh :) (19.08.2009)

Když přemítám nad Tales from Earthsea, tak se neubráním té salající epičnosti a velkoleposti příběhu, ale i jeho faktické prázdnoty. Vidím, cítím, slyším všechny ty mozaiky a dílky inspirace. Uvědomuji si ty tahy nitek osudovosti, nevyhnutelnosti a představeného poslání. Rezonující úvahy a otázky nad tím, čím chci být, čeho chci dosáhnout, život, smrt a co je to všeobecné, generalizované dobro. Marně ale hledám to propojení, harmonizující celistvost a dotažení všech ideí. Líný flow, až flegmatická nerozhodnost a proaktivita většiny postav vzbuzuje mírné nepochopení a celkově je tah na branku neomalený, ba až nejasně defenzivní. Za 2 hodiny je nám vysvětleno hrozivě málo v rámci smyslu a důvodů; emotivnímu finále to ubírá značně na síle. Forma studia Ghibli se ani trochu neotřásla, ale debut Goroua Miyazakiho, syna legendárního Hayaa Miyazakiho, byl minimálně vnitřně hodně nervózní a nejasný. 3* (29.03.2021)

Jak vidím, mám co dohánět. Ze Zeměmoří jsem přečetl tři díly a zrovna čtvrtý se mi dostane do ruky jako animák. A po technické stránce velmi kvalitní (Japonci jsou prostě precizní). Líbily se mi dlouhé záběry na krajiny za doprovodu působivé hudby (Tamiya Terashima). Většina filmu se nese v pomalejším, medidativním tempu, kdy postavy často dlouze přemýšlí a kamera při tom snímá krajinu, oblohu, oblaka, či poletující motýly. A draci, samozřejmě - objeví se jen na chvíli, ale mají ode mne hvězdu! Některé scény jsou příjemně ponuré, i když Japonci tíhnou často k větší strašidelnosti. Celkově jsem čekal hororovější příběh (což samozřejmě Le Guinová nemá) a velkolepější souboje. I tak jsem byl nakonec spokojen. Čarodějové, draci, dobro a zlo, souboj a poetické záběry východu slunce... (08.04.2013)