Příběhy ze Zeměmoří

Vizuálně fajn, ale příběhově je to teda divná spatlanina, které jednak místy chybí tempo, ale hlavně tím, že mixuje Nejvzdálenější pobřeží a částečně Tehanu, tedy až třetí a čtvrtý díl ze ságy Zeměmoří, tak působí spíše jako vytržená epizoda z neexistujícího seriálu. Postavy se navzájem znají, dokonce čas od času zavzpomínají na předchozí dění (atuánské hrobky, Roke), ale tvůrci je nejsou schopni neznalému divákovi pořádně představit a s nimi ani fikční svět, který tam je a svou velikostí si v ničem nezadá s velkými fantasy světy jako je Středozem či Westeros. Jen do něj není divák není vůbec vpuštěn. Jak říká paní Galadriel ve svém komentáři, příběh tak působí naprosto přímočaře a zdánlivě bez hlubšího významu. Jenže ten význam tam někde je. Předloha je poměrně filozofické dílo s propracovanou psychologií postav, plné myšlenek o životě a smrti a různých motivů vycházejících z náboženství, taoismu zejména. O tohle všechno je tahle adaptace osekaná a pořádně ani nevysvětlí základní věci, jako význam draků, co je zač onen Stín, který pronásleduje Arrena či v čem spočívá moc ve znalosti pravého jména. Gedo Senki obstojí jako pohádka, ale jako adaptace je to trochu... meh. (16.09.2020)

Báli jsme se zklamání, do rodinné ghiblitéky jsme doplnili až s odstupem let na přání už notně odrostlých dětí – a zklamání se nedostavilo. Pohádkové dobrodružství sice s mnohem prostším a přímočařejším příběhem, sdělením, symbolikou i třeba výtvarnou stránkou, než jsme zvyklí od tatíka, ale v té prostotě nádherně živé a čisté; co chybí na rafinovanosti mytologie a fantazijních světů, to téměř vynahradí čiré poetično. (27.12.2017)

Syn pokračuje v šlapajách svojho otca? V prípade Gedo senki to tak celkom neplatí. Videl som oba (4.6.2015) Gorove filmy a musím povedať, že má do istej miery vlastný štýl. Tento počin, o ktorom tu píšem je vynikajúco animovaný a hlavne krajina je krásna. Takto výborne graficky, vizuálne zvládnuť film v roku 2006 (áno u Ghibli je toto povinnosťou aj u starších počinov) tak to si myslím, že sa podarilo. Príbeh nie je vôbec nejaký extra zamotaný či prepracovaný. Jednoduchá príbehová linka je prepletená rôznymi poetickými odkazmi. Ako keby nám príbeh hovoril, že každý má svoje vnútorné "Ja", ktoré vypustí len niekedy a len niekedy ho môžu ostatní vidieť. Pri tomto filme sa treba jednoznačne sústrediť na neho a nie na ostatné, ktoré ste videli. Tento film by vtedy neobstál a nenašli by ste jeho krásu. Príbeh odsýpa pomaly a všetko čo sa v ňom deje má svoje vlastné miesto. Každá scéna navodzuje tú istú atmosféru a ponára diváka hlbšie do deja tohto filmu. Žiadna scéna diváka neruší a ten sa potom môže nechať unášať týmto príbehom. Ako som spomínal príbeh nie je zložitý je skôr s tých jednoduchších, ale také používal niekedy aj jeho otec. Film hovorí dosť o tom, že všetko má svoje miesto a iba tak môže byť rovnováha vo svete. Film hovorí, že smrť je súčasťou života. Nie sú to žiadne veci, ktoré bežný smrteľník nevie, ale sú dôležitou súčasťou našich životov. Zakončenie je veľmi schopné a podarené. Vlastne pre koniec tohto filmu sa oplatí ho celý pozerať, lebo všetko je na konci vysvetlené a divák pochopí, že nešlo o obyčajný film bez ducha, ale divák pochopí, že tento film má dušu. (04.06.2015)

Přijde mi, pokud beru studio Ghibli jako celek, že Howlem jen nabírali dech na to, co bych já nazval veledílem. Jsem pořád pod vlivy prvních dojmů, ale myslím, že jsem našel nový, pro mě nejlepší snímek z jejich produkce. Nejsem znalec předlohy, a netuším, jestli je to tak lepší nebo horší, ale celý svět mi učaroval. To je koneckonců jeden z atributů, který mě dostal nejvíc: zcela nádherně vykreslený svět. To, co se v Mononoke a Spirited Away povětšinou omezuje na několik prázdných statických maleb na pozadí a několik různorodých interiérů, zde exploduje v cosi, co by v hrané podobě vyžadovalo opravdu neobvyklé kulisy - které by ovšem bez zainvestovaných miliónů dolarů nikdy nepůsobily tak, jako zde. Přijde mi skoro, jako by Ursula svět napsala tak, aby se dal zfilmovat jako animovaný. Uznávám, že Zeměmoří na mě působilo o to víc, že jsem odjakživa fanoušek fantasy, takže moje tvrzení o tom, že příběh byl dokonalý, je podbarvené neobjektivností. Ale co nadělám. Z hlediska myšlenky mu myslím také nejde nic vytknout, a z hlediska atmosféry je určitě dílo mnohem temnější, než jsme u Ghibli zvyklí; a to mám taky radši. Od začátku do konce, 2 hodiny, jsem jen hltal svět, nasával příběh a obdivoval film. (08.07.2007)

Přijde mi, že se táta Miyazaki věnoval až příliš výrobě svých filmů a zanedbal výchovu snyka. Ten se tak stihl podívat i na kreslené filmy od Disneye, a teď si moc nedovede vytvořit vlastní styl, protože lítá mezi těmito dvěma světy. Hayaovo pozitivní lidské prostředí nahradil větším množstvím zlých postav, několika nešvary moderní společnosti, a ač má stejné prostředky na animaci, schází tam ten kouzelnej nádech. Převzal některé dobré charaktery a moc svého nepřinesl, ale šikanovat ho za jeho geny nemůžu. Fantasy je to pěkné a jen utvrzuje můj názor, že Hayao je bůh :) (19.08.2009)