Neporazitelný II: Poslední zůstává

Hodnocení celkem vysoké, ale já nebudu tak štědrý. Akční bojovka je to dobrá, od krvavého sportu a podobných od Van Damma snad první arénovka co jsem za posledních 5 let viděl. Dva hlavní bijci mají nabušíno jak ďábel a řež je to ukrutná. Ale děj je v koncích a poslední bitka mohla mít taky lepší závěr. Rozhodně oproti prvnímu dílu se Snipesem je to výš, ale i tak to na mě působí spíš průměrně. (11.03.2010)

Základní struktura filmu. Kolikrát jsme něco podobného jen viděli?? Mockrát. Ovšem zde je spousta drobností, které Neporazitelného 2 od ostatních přeci jenom odlišují. Zaprvé: Forma. Stejně jako souboje totiž ve filmu upoutávají vztahy a vývoj hlavního hrdiny. Zadruhé: Souboje. I když jsou očividně zaměřené na efekt, jsou mistrně zvládnuté. Choreografie si může podat ruku s filmem Ong-Bak, či Tom Yum Goong. Vše se odvíjí samozřejmě od fyzické připravenosti bojovníků. Všichni fighteři, které ve filmu uvidíte, jsou (co se vzhledu týče) lepší než 99% všech kulturistů, místo trapézů a zad mají Krkonoše a místo břicha valchy. Zároveň jsou však hbití, ohební a jejich sportovní průprava jim umožňuje používat techniky z kategorie Tony Jaa (Scott Adkins předvádí opravdu neskutečné věci a působí jako totální šrotovací mašina). Zatřetí: Melancholie, city. Působivé zakomponování asi tří dojemných scén (oblékání bezvládného Chamberse visícího u sloupu nemá chybu). Začtvrté: hudba. Parádní soundtrack, po kterém se sháním už teď. Nathaniel Dawkins a jeho titulková Bring It On je třešničkou na lahodném dortu. Prozatím nejlepší arénový akční film 21. století! (23.06.2007)

Béčko teleportované priamo zo zlatých 80-tych rokov aj so všetkými mysliteľnými žánrovými klišé (namyslený černoch, mentor s harmonikou, podvraťácky poskok, záporák so Stalinovým knírom, strážnici v polmetrových baraniciach, otrasný happyend) a silným feelingom dôb studenej vojny, ktorý dokresľuje a všadeprítomný pichľavý chlad ruského lochu. Toto celé Florentine navliekol do moderného hip-hopového vizuálu s atraktívnou choreografiou. Ano Michael Jai White umí (nie len v ringu), ale filmu po stránke bojovej jednoznačne ruluje charizmatický Scott Adkins alias Bojka. 75% (25.02.2007)

Vynikající bojový kousek, na který navazuje ještě o chlup propracovanější Neporazitelný III: Vykoupení. Nicméně se nemá tento předchůdce vůbec za co stydět. Po technické stránce je vidět, že Isaac Florentine ví, koho posadit na kameramanské křeslo, komu svěřit střih i moc dobře ví, s jakými herci pracovat. Jednoduše ví, co si divák žádá a já jsem si tento svižný vězeňsko-bitkařský film užil parádně. Možná trochu škoda toho závěru, kde se hrálo na city, ale jinak no problemo. 80% (21.03.2011)

Túto sériu mlátičiek som videl presne v opačnom poradí. Najprv tretí, teraz druhý, ale k prvému sa asi nedostanem. Podobné "B" filmy len málokedy prerazia a svoj boom zažili v 80-90 rokoch. Napriek prepracovaným, ale nereálnym bitkám v ringu mi to zďaleka nedalo toľko ako napr. Krvavý šport s JCVD. Ten mal sympatických hrdinov, dobrého záporáka, atmosféru a soundtrack, ktorý môžem počúvať i dnes. Komu mám fandiť tu? Namyslenému Boykovi? Zachmúrenému negrovi, ktorý si myslí, že je majster sveta? Film je plný klišé, ktoré som videl už najmenej 100x niekde inde. Akou takou ozdobou ostávajú aspoň tie súboje a tak trochu i tá ruská väznica, hoci ani to už dnes nie je nič výnimočné. Tretí diel je o niečo lepší, hlavne preto, že Boyka už nie je hajzlík. Z podobných filmov som vyrástol a keď si pamätám, tak ani v puberte som sa z nich nešiel zblázniť. Taký Warrior to je iná káva...60%. (25.06.2013)