Billy Elliot

Billy Elliot je snímek který se velice dobře zaobírá psychologií rodiny, ve které to vlivem stávky a nedostatku peněz zrovna neklape. Nečiní to však nijak křečovitě, využívá chytrý příběh o otcovi, který chce ze svého syna udělat boxera, ale ten je nakonec okouzel baletem. Billyho Elliota si s chutí zahrál Jamie Bell a musím napsat, že je to právě on, kdo film katapultuje do hvězdných výšin, neboť právě na jeho výkonech film stojí a... a padal by pokud by někde škobrtal. Režisér měl dokonce nesmírně šťastnou ruku i při výběru ostatních herců, Billiho rodina, učitelka a přátelé jsou opravdu přesvědčivými herci. Jediné co mě na filmu nezaujalo byl právě balet, jenž nebyl nasnímán nijak efektně, takže toho kdo se o tento podivný sport nezajímá nejspíš nedokáže nadchnout, na druhou stranu se nás zase režisér nepokoušel obalamutit podezřelým střihem a nechal Jemieho baletit tak jak to nejlépe dokázal. Na druhou stanu musím filmu vytknout i to že při silných momentech, kterých je tam víc než dost, ve mě nedokázal vzbudit nějaké větší emoce. Silných 80 % (09.01.2006)

..“Je špatné, že chci pochopit, ten strach, co v člověku je skryt? Jaké to je, blázen být? Je to asi povznášející pocit.“ Povznášející, rozhodně povznášející, zvlášť pokud pro svoje nepochopitelné „bláznovství“ získáte někoho, kdo ve vás věří. Na začátek stačí umanutá učitelka baletu s věčně zapálenou cigaretou. Nádherně zahraný, nádherně zatancovaný, nádherně natočený film, který vlastně není ani smutný ani veselý, přesto dokáže neuvěřitelně dojmout. (17.11.2005)

Už když jsem si přečetl, že snímek režíruje Stephen Daldry, tak jsem čekal neobyčejný filmový zážitek, kterého se mi také dostalo! Příběh o chlapci, který se místo otcem prosazovaného boxu, rozhodne pro balet, je natočen skvěle. Ani nevím, proč nedávám pět hvězdiček, ale zkrátka mi v tom filmu něco k dokonalosti chybělo. I přesto se ale jedná o film, který sice nemusí každému sednout, ale který rozhodně stojí za zkouknutí :).......... (26.07.2009)

Rozbřečela jsem se při jedné scéně...Víte která to byla? Ta jak se táta vrátí zpátky do dolu a sám sbotuje stávku. Víc se mi líbí druhá polovina filmu. Navíc film obsahuje prvky, které se mi ve filmu nelíbí. (to šílené tančení na záchode ve stěně mě prostě nebere, i když to má vyjadřovat Billyho pocity) (03.01.2011)

„Veľa chlapov robilo balet.“ – „Kto napríklad?“ – „Tu nikto. Ale inak veľa.“ Parádny, nádherný, úžasný film. Možno jeden z najlepších filmov z rokov 2000 – 2010. Už po prvom pozretí som bol nadšený, ale dalo som „len“ 4*. Potom som Billyho Elliota 12 rokov (!) nevidel a hovoril som si, či som to neprehnal. Či by nestačili 3*. V r. 2017 som si ho ale pozrel zas a hoci som sa snažil nedať sa, nakoniec ma Stephen Daldry dal dole ako decko na preliezačke... a ja zvyšujem na 5*! Dokonalý Jamie Bell, vynikajúci kasting vedľajších rolí (najlepší kamoš, rodič, brat, babička), výborné epizódne postavy (unudené dievčatko postávajúce na ulici). Veľmi veľa tomu dáva depresívne prostredie baníckeho mesta, v ktorom kvôli štrajku skapal nielen pes, ale aj nádej, finančné konto a ružová budúcnosť. Práve vďaka tomu Billy Elliot pripomína o tri roky staršie Do naha! Kontrast pôvabnej komédie a ponurých, ťažkých sociálnych podmienok a pokazených medziľudských vzťahov, dodáva beztak silnému scenáru presah. Ten mu dáva aj postava učiteľky, ktorá je v konečnom dôsledku (a veľmi odvážne) poňatá vlastne ako smutná, starnúca žena, ktorá má najlepšie roky za sebou, vyhliadky na budúcnosť prakticky žiadne a Billyho učí prekvapivo nie kvôli nemu, ale kvôli vlastnej, nadobro stratenej minulosti, kedy z nej niečo mohlo byť, ale tie časy sú dávno preč a ona zostarla. Zbožňujem tento film, všetky tie pohybové šialenosti, aké vtedy 14-ročný Jamie Bell predvádza. Spočiatku je to drsné, až si vravíte, či sa z toho nestane čosi ako Malý mäsiar. Ale postupne do toho vnikáme a atmosféra začína byť nebezpečne dojemná. Veľmi pekne napísané boli postavy otca a brata, ktorí dlho hrajú tvrďácku formu, ale nakoniec povolia a docvakne im, že kým oni už asi žiadnou veľkou nádejou nedisponujú, nemajú právo vziať ju aspoň svojmu malému synovi a súrodencovi, ktorý ešte má ako-takú šancu. Koniec je potom už vyložene slzový bitúnok („Mám strach.“ – „To nevadí. Všetci máme strach.“). V neposlednom rade poteší pol tona hlášok („Nosíš balerínky? – „Si debil?!“). (20.06.2005)