Paprika

Kde čmuchali bratři (dobře, tak teď už jenom sourozenci, když se Larry nechal předělat na ženu) Wachowští po nápadech při vytváření Matrixu, bylo po zhlédnutí vynikajícího Ghost in the Shell už všem jasné. Ale že by i Nolan loupnul okem při psaní Inception po nějakém japonském anime? Dosti možno. A dosti možno to mohla být právě Paprika, která má v prvé řadě precizně vybroušený soundtrack, jenž je kapitolou sám o sobě, dále vrstevnatý detektivní příběh, v němž jsem se nejdříve trochu ztrácel, ale tak po první čtvrthodině mi všecko cvaklo do sebe a užíval si snímek na plné obrátky, a spád, jenž vám nedá... spát. Ach jo, kéž bych měl ve snech také Papriku! *fňuk* (26.11.2011)

Podle klasického zajetého režimu japonského anime. Krásná animace, která se ale místy trošku opakuje a příběh, který je tak moc zajímavý, až je složitý. Určitě je to ale film, který stojí za to vidět a trošku nad ním zapřemýšlet. Abych ale tolik nekritizoval, tak finále je luxusní a hudba se mi také moc líbila. Nad poměry japonského anime... (06.11.2016)

Tak trochu animovaný kreslený Počátek lehce střihlý Cronenbergovým ExistenZ. Zatímco mě oba výše uvedené tituly přes odlišný styl a obsah shodně nadchly, u Papriky jsem zůstal chladný. Jen málokterý východoasijský snímek mě osloví a emočně správně naladí. Pocházím zkrátka z jiného kulturního okruhu a cítím to jinak. Paprika má celkem jednoduchý námět - děj se točí kolem ukradeného přístroje na výzkum lidských snů, ale těžkopádné a zmatené zpracování, které podtrhuje vizuální přeplácanost plná křiklavých barviček. Ta jedna* je vlastně jen za potenciál, který by se podle mého dal využít mnohem účinněji a s nesrovnatelně větším přesahem. Celkový dojem: 25 %. (14.12.2013)

Dôkaz, že japonskí animátori siahajú na Mesiac, zatiaľčo väčšina ich amerických kolegov ostáva trčať na detskom pieskovisku. (Manohla Dargis New York TIMES) - veľmi presne povedané. Papriku som videl na Comics Salone 2007 a bola pre mňa jednoznačným vrcholom anime sekcie tohto podujatia. Už od úvodných (ultimatívnych) titulkov tušíte, že to bude totálny psycho anime nářez, ale na všetky vizuálne nápady a psychedelické divy tohto dielka vás nepripraví nič. Kon Satoshi dokázal na ohranom motíve zneužitia technológií postaviť fantaskný svet, v ktorom je možné úplne všetko. Zároveň však diváka núti zamyslieť sa nad tým, či vstupovanie do podvedomia (a skrz neho do vedomia) inej osoby je etické, i keby sa malo jednať o psychologicky prospešný zákrok. V Paprike je hranica medzi snom a realitou totálne zotretá a to umožňuje režisérovi stavať sen v realite, realitu v sne a neustále preskakovať medzi jednotlivými „rovinami“ snov a reality. Pri troche pozornosti sa v tomto cestovaní divák vôbec nestratí a prakticky jednoduché vyznenie a posolstvo tohto filmu umožňuje film vnímať ako vnútorne výborne vystavaný a premyslený. Dizajn postav je výborný (do slečny Papriky sa proste zamilujete) a veľmi odporúčam i dosť pestrý OST od Susumu Hirasawu (thx to Idaho ;-)). Film však neodporúčam ľuďom zaťaženým na „logiku deja“ pretože na pomyselnej osi expresionizmus – realizmus je Paprika ľavicový radikál. 10/10 Best of 2007 nominee (17.09.2007)

Velmi vhodný film před návštěvou Nolanova ´Inception´, řekl bych. Anime, které operuje s pojmy jako jsou různé fáze snění a spánku, implantace snů do mysli druhých lidí v podobě teroristického činu, fenomén REM, tenká hranice mezi snem a realitou atd. atd. Ve výsledku hodně dějově spletité, v první půli ne tak vizuálně opojné, ale ta druhá přináší doslova explozi obrazové fantazie, kvůli které stojí za to věnovat téhle zajímavé fantasmagorii hodinu a půl svého času. (19.07.2010)