Once

Češka za tento film dostala Oskara, jenže je film tak dobrý jako muzika samotná? No, rozhodně je slabší, průměrnější a lidštější. Muzika ho jen nenápadně vyvyšuje o rázný bod kupředu. Jinak je to nudná fikce v životě dvouch lidí, kteří se potkali a ještě se od sebe neodloučili. No a to jejich setkání dokonce ocenili Oskarem. Řekl bych, že právem. Hudba je to opravdu hezká, taková klasická anglická, jen ještě taková silnější a s chytlavým hlasem Glena Hansarda. Nedokážu pochopit, jak je možný, že kdykoliv vidim na filmovém plátně Ira, má smysl pro humor, je zábavný a celkově příjemný i když ujetý člověk. Asi na tom všem něco bude, že Irové jsou zvláštní národ. Každopádně film si u mě zájem nezískal. To jediné, co tam stojí za řeč je právě hudba a vlastně taky to, že Irglová je Češka, což je nečekaný, ale k tomu tam taky občas mluví česky a je to docela příjemné slyšet češtinu v anglicky mluvícím filmu. Každopádně průměr, ale rozhodně příjemný. --- Falling slowly... (01.05.2008)

Skromný, tichý film, plný skvělé (a ne zvlášť tiché) muziky hrané od srdce, který mě lecčím překvapil. Něčím příjemně (kukuč Markéty Irglové, píseň, kdy se ve filmu Glen a Markéta poprvé potkají, etc), něčím méně příjemně (filmová matka, která byla zcela evidentně neherečka s velkým N), ale pozitivní dojmy rozhodně převážily. Vidět to v době, kdy vrcholilo rozhlasové "Falling Slowly" šílenství, asi bych byl kritičtější, teď (červenec 2009) je to vážně milý film, který si zaslouží svých 80%...a možná i nějakého toho Oscara:) (07.07.2009)

Dobra, takze za prve: nejvice medialne prehypovany film roku. Bez debat. Tim ale nechci rict, ze film nedosahuje jistych kvalit - jde o emocionalni film, zachycujici opravdove lidske prozitky a k jehoz pochopeni musi mit divak uz neco odzito, resp. "odciteno" v zivote. V tom je jeho nesporna kvalita a sila a misto v pomyslnem historickem zebricku kinematografie si jiste najde v jeho prvni polovine. Jenze je treba hodnotit stridme a neemocionalne, ne par hodin po opusteni kinosalu, ale s odstupem dni. A clovek si uvedomi, ze Once cloveka nijak neobohatilo, ze sice krasne zachytil jiste prozitky v zivote lidskem, ale ze tyto prozitky byly zachyceny uz i v jinych filmech, ktere byly scenaristicky pestrejsi a celkove povedenejsi. Nehlede na to, ze prvni polovina filmu je v podstate opravdu nudna, zazil jsem dokonce par lidi odchazejici ze salu a sam jsem mel chut udelat to same. Druha polovina me presvedcila, ze zustat sedet bylo spravne rozhodnuti, ale s odstupem jde proste o dalsi radovy lehce nadprumerny film. Ale bohuzel nic vic, ale ze sociologickeho hlediska chapu, ze pro Americany s irskymi koreny jde o silnou zalezitost. A mozna je ma lehka deziluze zpusobena i tim, ze sladkobolne kytarovky nejsou mym povestnym salkem caje... (16.11.2007)

Tak tohle je překvapení po všech stránkách. Od děje, přes kameru, češtinu ve filmu až po Oscara! No každopádně Oscara si to zasloužilo, (píseň Falling Slowly je opravdu výjimečná). Ale plné hodnocení nemůžu dát. I když to nemělo vyšší ambice, než jak to bylo natočeno, (rozuměj: nezávislý film), mohlo být dost věcí jinak. Alespoň ten závěr překvapil. Ale zase jsou tu i nesporné klady: Markéta Irglová je takové "třeštidlo", potěšila mne již zmiňovaná čeština, která tu zazní, ale největší klad je, že jsem čekal "slaďák až na půdu" a ne! Opravdu tohle není ten typ filmu. Tenhle má myšlenku. (10.05.2008)

Příjemně civilní je jak režie, tak herecké výkony či třeba obraz. Jinýmu filmu bych vyčetl, že to sociálně zrní, ale do Once se to hodí. Příběh musí každým aspoň trochu pohnout, protože tohle se prostě stává. Proč tedy nedávám absolutorium? Chyba je ve mně. Prostě mě ty Hansardovi písničky zas tak neberou, a jelikož je tenhle film převážně hudební, tak jsem se občas malinko nudil. (26.12.2007)