Krvavý diamant

Je pro mě záhadou, co udělal ten černoch tak záslužného, že mu na přednášce tleskali ve stoje? Sice se podílel na získání důkazů (tedy fotek získaných poměrně nepravděpodobným způsobem, kdy novinářka Connely se dostane do blízkosti transakce na pravděpodobně dobře hlídaném letišti, a vyfotí muže, který si diamant velikosti palce prohlíží jak retard natočený přímo proti objektivu - to jsou ale šťastné shody "náhod")., na druhou stranu sám získal peníze prodejem diamantu. A nepostřehl jsem, že by se jich nějak zbavil. Film je plný těchto velmi "pravděpodobných" situací. Nejlepší z nich jsou "neprůstřelná" auta, respektive nezasáhnutelní hlavní hrdinové (vedlejší postavy zemřít můžou). Nejlepší scéna ale je, když chlápek vykopne dveře a potom je za sebou zase zavře:). Někomu se tyhle věci můžou zdát jako banalita, ale v mých očích to film sráží k zemi. (23.04.2011)

Co se dějové struktury týče pečlivě budovaná, inteligentní i dostatečně akční pecka (Zwick tyto kombinace zvládá dokonale viz Samuraj), která zaujme nejen vytříbeným vizuálem a výtečnou razancí akčních scén, ale i prvotřídními hereckými výkony, což je v řekněme lehce dobrodružném filmu věc věru nevídaná. Akce je sice chvílemi vcelku nepřehledná, ale svou velkolepostí a strhující syrovostí bezpečně rozproudí krev většině mainstreamověji laděným divákům. Není v tom žádná věda, politika je zde načrtnuta jen tak zběžně, aby se příliš nepletla do příběhu o (ne)napravitelném pašerákovi a starostlivém otci. Nejlepší na celém filmu je vztah DiCapria a Connelly - dlouho jsem něco tak sugestivního neviděl. (12.06.2007)

Postarší obtloustlý milionář se nahne ze svého sedadla potaženého pravou imitací kůže a nechá svého černého řidiče zaparkovat stříbrnou limuzínu před velkým londýnským klenotnictvím. Vystoupí a v dlouhém kabátě a s doutníkem mezi prsty pravé ruky jde koupit náhrdelník své šesté manželce. V obchodě dlouho rozmlouvá s klenotníkem, ruka s doutníkem se míhá sem tam. Vychází s náhrdelníkem ve vkusném recyklovatelném pouzdře a blaženým pocitem na duši. V kapse kabátu jej hřeje certifikát o původu diamantu zdobícího nejnovější dárek jeho momentální choti. Ach, kolik jsem dnes udělal pro dobro na světě, říká si pro sebe. Již se nebudou dětské ručičky nořit v bahně pro plezír pár zazobanců. A ještě mu vytane: ten negr se mnou jel o tři minuty déle. Musim mu snížit plat o 15%. Tak asi takhle na mě celkově zapůsobilo poselství nejnovějšího ataku na svědomí světa. Krvavý diamant se podobně jako např. Lord of War chce zabývat mezinárodně závažnými věcmi, ovšem narozdíl od zmíněného to činí velmi americky. Zwick a Leavitt totiž bohužel nepochopili to, co Andrew Niccol. Když chci apelovat na něčí svědomí, můžu předvést cokoli, ale tak, abych nechal morální rozhodnutí na divákovi samotném. Zde jsme proto svědky typických dojemných proslovů ("jsi můj syn"), klišovitých scén a (very) happy endu. škoda je to proto, že místy dokáže Zwick vyloudit ze scén zatracenou sílu, kterou je třeba docela rozdýchávat, např. výcvik dětských vojáků, prakticky všechny akční scény jsou perfektní a strhující. K tomu opravdu dobrý výkon DiCapria, který také pronesl nejlepší hlášku filmu ("Jseš mrtvej Archere." - "Jo, jo."). Ostatní hrají co musí, D. Hounsou je prostě rovina chlap, co nezalže ani když jde o život, moje milovaná Jennifer je tu spíš do počtu (a pro happy end), ale aspoň jí to sekne, a to je asi tak všechno. Zakončíme variací na Světáky: "Již ondynoj jsem mu říkal, méně patosu, chlapče, méně patosu." (28.01.2007)

Jestli je tu dnes mezi námi ještě někdo tvrdící o DiCapriovi, že to je jen pitomá hvězda pro náctileté, tak je to asi duševně chorý jedinec (slušně řečeno...). Z Dicapria se přes Titanicovou anabázi vyklubal setsakramentsky kvalitní herec, jehož výkon je přinejmenším 50% úspěchu filmu. Zwick udělal dobře, že na něj vsadil. Jeho nejnovější snímek se, tuším, neubrání srovnávání s "Hotelem Rwanda". Děj je sice úplně o něčem jiném, ale látka obou filmů si je velmi podobná - Afrika a problémy způsobené chamtivostí "civilizovaného" světa, který s tamní situací "nemůže" nic dělat. Je dobře, že takové filmy vznikají zvláště dnes. Schválně, vzrušují vás i dnes zprávy o počtech obětí v Iráku? Lidé se tedy alespoň na chvíli nad sebou zamyslí, než se v poklidu vrátí ke své večeři. A nebo by alespoň měli. Leč bylo by naivní to předpokládat u těch mocných, což ještě víc podporuje celkové vyznění a zážitek z filmu. (01.02.2007)

Lidé sedí na ulici, někteří se sotva hýbou, všude odpadky, otravující hmyz, zápach se line rychlostí světla, bezpráví čeká na každém kroku. Tak to je Afrika. Vedle toho ale nabízí i štědře zajímavou možnost si přivydělat. Edward Zwick natáčí filmy s vážnějším poselstvím (přesto dle hollywoodské šablony), které jsou pro mě emocionálně zajímavé jen průběhem jejich sledování, v ten daný moment, ale po nějaké chvíli, respektive hned po jejich skončení, ve mně nic nevyvolávají, nepřemýšlím nad nimi. Pro tentokrát se pokusil o jakýsi myšlenkový přesah o situaci na zbídačeném a vykořisťovaném kontinentě, ale stejně skončil jen výkřikem, jelikož autoři v čele právě s režisérem onen výpovědní přesah poněkud lacině nabalili na standardní akční dobrodružství, které ničím nepřekvapí. Buch bác, útěk, buch, trocha filosofické rozpravy, útěk, buch bác, morální apel, bác bác, romantická nitka atp. Aneb chci na něco upozornit, ale dělám to klasickou, hollywoodsky ověřenou, prošlapanou pěšinkou. Jen ať se mi hlavně zlaťáky hromadí. Dobře si vybavuji ty titulky u výkonu Toma Cruise ve Zwickově předešlém filmu: „Oscarová role!“ Samotný výsledek byl fajn, ale nic moc na pokyvování hlavou. To DiCaprio celý film suverénně táhne (bravurní scéna s uloveným paviánem), navíc má skvěle sekundujícího parťáka Djimona Hounsoua (pro oba oscarové nominace) v roli rybáře, kterému se zhroutil celý život. I závěr by se pod rukama jiného herce roztříštil v trapnou momentku, DiCaprio však odchází se vztyčenou hlavou. K tomu mírně schematická Jennifer Connelly, která mimo jiné i zabrouká na romantickou strunu, aby dámy v kině nemusely neustále odklánět zrak, když si tvůrci zamanou trošku naturalismu v podobě sekání končetin. Zvuková i střihová (místy až dokumentární prostřihy) stránka jsou bez debat vynikající, autentické kulisy dodávají další plusové body atmosféře. Zwick má navíc čich na znamenité kameramany. Akční sekvence jsou pak ukázkou dokonalé filmařiny, zejména ony dvě již několikrát zmiňované. V jiném případě bych šel na vyšší hodnocení, ale Zwick mě opět přesvědčil o tom, že mu jde především o ty zlaťáky. Měl by se držet zejména akce, která mu jde bezchybně a neplést se do věcí, pro které není vhodným vypravěčem. Přesto jde o jeho nejpůsobivější film!! A to je samo o sobě slušná poklona!! Lepší ***, horší ****. (01.03.2007)