Na cestě

Nemám v oblibě filmové adaptace, ale ještě víc mi vadí ono otřepané "kniha je lepší než film". Za to mám slabost pro road movie. // U Jacka Kerouaca je to trochu složitější, protože psaní zakládá na bázi pocitové, nikoli dějové - což bývá u filmu problém. Tady jsem ale problém neměla, protože Walter Salles se s tím porval obstojně. Tudíž výsledek není nijak dechberoucí, ale rozhodně není ani zavrženíhodný. // Zkrátka film o putování a přátelství, o svobodě, nespoutanosti. Dobrodružství tkví v samotném životním stylu, nikoli v příběhu samotném, což samozřejmě může kdekoho nudit, leckoho pobouřit. Co už. // On the Road bylo očekávané dílo, které tak nějak vzniklo a pak tiše zaniklo, neb - podobně jako kniha v době svého vzniku - nemá přívržence, ale kritiky. // Pro mě osobně v pohodě podívaná na něco, co se dnes už moc nenosí (a seru vám na hipstery). (10.11.2014)

Parádní herecké obsazení, ale jako celek mě film vůbec nebavil. Snaha o nekorektnost mě spíš vadila a tak celkově mi to přišlo jako modla pro hipstery, pro které musí film působit hodně cool dojmem - každej šustí s každým bez ohledu na pohlaví, Aragorn (zase) ukáže svoje chlupatý péro, všichni jsou upocení, špinaví, jezděj bezcílně sem tam. Kniha sice může být zajímavá, ale jako film to z mého pohledu vůbec nefungovalo. Za Buscemiho hvězdu, jeho role mě pobavila. Ale jinak 2 hodiny utrpení... (12.03.2013)

Hedlund se mi fakt líbil, ale celkově takové velké nemastné-neslané NIC. Bez emocí, bez děje, bez lyriky, pár scén zajímavých, ale jinak velká škoda. Postavy vás nenadchnou, děj vás nezajímá, konec můžete klidně prospat. Nejvíce mi asi chyběl zápal pro konverzace a filozofování, který je pro beatniky charakteristický. Kde jsou dlouhé dialogy, noční rozhovory a rozvířené diskuse? Většinu filmu jsou postavy zachyceny jak někam jedou, kouří, pijí nebo souloží. Ale já měla vždycky za to, že to nebyli jenom výtržníci, nevěrníci, lháři a tuláci, ale především INTELEKTUÁLOVÉ. Hloubali nad světem, nad životem. Hodně četli. Byli zapálení. Chtěli vědět víc. Viděli v životě lyriku. A když šli do baru sbalit novou holku a opít se do němoty, zastavili se před vchodem, aby se podívali na ty děsně obrovský jasně zářící hvězdy a přemýšleli nad nimi, proč vypadají tak osaměle zkoušeně, jestli svítí i pro někoho jiného, nebo jsou to jen oni, kdo je nicotným bezvýznamným pohledem dokáží zachytit a meditovat nad jejich zkroušením a tím pádem i tak trochu ulehčit jejich utrpení.. (asi tak nějak!) PS A ani jedna bitka v baru - vážně?! (23.10.2013)

On the Road je zvláštní film. Nemůžu říct, že by se mi nějak extra líbil, že by mi jeho postavy byly sympatické nebo že bych byl nějak potěšený délkou přes dvě hodiny, ale NĚCO mě po skončení přinutilo si tento film ponechat s tím, že mu musím dát ještě jednu šanci za pár let. Mezitím zkusím načíst knížku, podle které je film natočen, třeba až pak pochopím, proč jsem o tom filmu přemýšlel ještě několik dní potom, co jsem jej viděl. 60 %. (07.01.2014)

Znáte to, když se na něco hodně těšíte a potom jste o to více zklamaní. Má vina, nečetl jsem knižní předlohu. Pravděpodobně ta největší chyba. Čekal jsem něco ve stylu videoklipu Seek Bromance od Tima Berga. Základní myšlenka stejná, já doufal v něco více uvolněnějšího. Komorní atmosféra a doba přispívala na realističnosti. Záběry z cestování v autě a krajiny nebyly špatné, ten zbytek vzhledem k délce spíše nudil. V porovnání s Mexickou jízdou to u mě prohrává. Na jednu stranu to také mělo své momenty. Přimhouřím oči a hodnotím průměrem. Ve filmu bych moc nemhouřil, myslím, že první film, kde Kristen Stewart ukázala své tělo :-) (27.11.2012)