Vyhoštění

Práve som dopozeral film Leviafan a idem komentovať film Izgnanie a musím uznať, že vidím podobný štýl v oboch filmoch. Čo vlastne robí filmy Andreja Zvjaginceva dobrými? (videl som aj Vozvraščenije) No zjednodušene a bez nejakých zbytočných slov je to surovosť a pravdivosť o tom aký je život "sviňa" a ako berie ľudom aj posledné štipky nádeje keď to nečakajú. Film Izgnanie má pomalé tempo a postupné odhaľovanie príbehu. Človek ani nečaká, že film môže zasadiť svojmu divákovi takéto rany a nútiť ho pochopiť to, že tento film vlastne nie je filmom, ale životom nejakého random (náhodného) človeka, ktorého môžete stretnúť kdekoľvek. Herecké výkony sú tak úžasné, že človeka nechávajú v nemom úžase a to najmä výkon Konstantina Lavroněnka ma nadchol. Koniec je dobre vymyslený a vlastne doplní príbeh tak, aby ho divák čo dovtedy nechápal lepšie pochopil. Dĺžka filmu vôbec nevadí a skôr je v tomto prípade ku prospechu. (29.08.2016)

Po shlédnutí Návratu jsem byla hodně zvědavá, "jak to všechno začalo". Jenže moc jsem se toho nedozvěděla, protože toto je úplně jiný film. Celou dobu jsem tápala a hledala souvislosti, když hlavní hrdina byl tentýž. Takže nadšení, jako u prvního filmu, se nekoná, ale hluboká ruská duše a krásná příroda tam byly. Déšť, dlouhý déšť, temná krajina, temné vztahy mezi lidmi. Celkem spokojenost. (04.06.2017)

Velká škoda, že Andrei zatím nenatočil více takoých filmů, protože i Vyhoštění je pro mě naprosto špičková záležitost. Určitě podobný rukopis, jako u Návratu. Naprosto skvělá kamera, dlouhé záběry na přírodu, dlouhé záběry, kde se moc nemluví a ani to není potřeba. A pak je tu příběh. Příběh o krizi jedné, navenek celkem spokojené rodiny, která ale zdaleka není tak štastná, jak to na první pohled vypadá.... A dál je potřeba jen pochválit všechny herce za výbornou práci a doufat, že třetí reřisérův film, na který se chystám a to Jelena, bude stejně dobrý, jako jeho předchozí dva. To bych si opravdu moc přál. (03.02.2015)

Po skvělém moderně vypadajícím Návratu, filmu s výbornou kamerou, hudbou a hlavně zdařile vybudovanou tíživou atmosférou, se zdálo, že v Rusku vyrostla nová režisérská hvězda. Vyhoštění ale vypadá, že by klidně mohlo být natočeno už před 40 lety (třeba Tarkovským nebo někým podobným) - jeden rozvláčný záběr střídá druhý, a atmosféra, přestože patrně měla být podobná jako v Návratu, selhává kvůli řídkému a nepříliš zajímavému příběhu. Nějak jsem ve filmu nenašel ani "výrazně duchovní rozměr", který slibovala (asi protože ve filmu občas zazní gotická ambientní hudba) anotace v katalogu. (07.07.2007)

Zvjagincev mě svým druhým filmem pro změnu zklamal. Příběh se odvíjí pomalu a v komorním duchu, že sice zbývá spousta času k zamyšlení, ale dál není nic. Příliš viditelná je inspirace Tarkovským, o čemž nepochybuji jako o záměru, leč na mě to bohužel působilo spíše jako vykrádání jeho stylu než jako jeho pocta. Největší problém mně však dělalo strávit pointu. Asi proto, že jsem z filmu dostatečně nepochopil PROČ to muselo být zrovna takhle, takhle vykonstruovaně. Musel jsem nad tím hodně kroutit hlavou. (23.05.2009)