Bleach

Ichigo je plný hněvu a nenávisti, pořád jen s někým bojuje, nebo si na někom vylévá svoji zlost, je hrozně sprostý a bije se neustále se svým otcem. Předpokládám, že se tímto seriálem chtěli jeho tvůrci přiblížit pocitům náctiletých a díky tomu, že se jim to povedlo, je tolik oblíbený. Já tyto pocity nesdílím a nedokážu se do nich ani trošku vcítit, takže se mi tento seriál vůbec nelíbí. A navíc mi přijde výchovně špatné ukazovat náctiletým někoho, kdo je takhle sprostý a nerespektuje rodiče, protože to poté berou jako normální věc a jsou mnohdy stejní... (20.01.2012)

Hodnotím prvních pár sérií, které byly vážně nápadité a měly spád... Sympatické postavy, originální prostředí a jeho zákonitosti, efektní souboje a schopnosti, občas dokonce i nějaká duchaplná myšlenka! Dál už to ale jen stagnovalo a stagnovalo, invence čím dál míň, originalita tatam, čím dál tím rozvleklejší děj, zhoršila se i kvalita animace... návykové to ale bylo stejně - setrvačností jsem dojela někam k dílu 150 a pak mě to naštěstí, během čekání na další, pustilo. :) (30.11.2009)

Pokud mám nějak zhodnotit Bleach, jen těžko se – stejně jako mnozí ostatní uživatelé – vyhnu srovnání s jeho o malinko starším a Bleachi nemálo podobném šónenovským bratříčkem Narutem. Spousta soubojů, akce, sem tam nějaký ten humor, široká plejáda emocí a typicky šónenovských scén, nepříliš inteligentní hlavní hrdina, bla bla bla... a samozřejmě fillery. Právě fillery a dějově silně naředěné epizody docela bolí a často kazí celkový dojem. Neříkám všechny, ale jejich podstatná část stejně jako u Naruta ano. O to více si pak sice člověk užije díly podle mangy, nicméně musím přiznat, že i některé "mangové" části příběhu mi tak úplně nesedly – kupříkladu hned úvodních cca 20 dílů, které jsou takovou tou nepříliš zajímavou seznamovačkou s hlavními postavami, při jejímž sledování jsem si mnohdy nebyl jist, zda má smysl vůbec dál pokračovat, protože v případě Naruta jsem byl do příběhu plně vtažen již po prvním díle (dobře, tak pokud ne po prvním, tak po třetím určitě). Rozhodně to však smysl mělo: následná část s osvobozováním Rukie byla rozhodně tím nejlepším, co mi seriál doposud nabídl. Jen mě mrzí, že následné části příběhu už takové vynikajícnosti (alespoň teda doposud) nedosáhly. Co však do míry nemalé kompenzuje někdy trochu váhavý příběh, jsou postavy. Stejně jako u Naruta mě hlavní trojka hrdinů příliš neoslovila, zato vedlejší postavy ano – postavy jako Tóširó (hlas a postavy Romi Paku prostě zbožňuju), Hanataró, Joruiči nebo Urahara mají charismatu vyloženě plné řitní věnce. Bohužel podobně jako u Naruta, i zde se vyskytuje postava otravné a neschopné krávy, která by si se Sakurou vážně mohla podat ruce – tou jest Orihime, jejíž "Tasukete! Tasukete!" je rozhodně jedna z frází, které mi při sledování Bleache trhají uši. Co se soubojů týče – i zde mi vychází Naruto z pomyslného souboje jako vítěz. V Bleachi jsou souboje sice krásně naanimovány s výtečným hudebním podkreslením, ale ne každý souboj dokáže doopravdy zaujmout. Většinou jde o různé obměny takového toho typicky šónenovského rubání se plného siláckých řečí, kdy po čase řádně zrubaný a zmlácený hlavní hrdina prozře, že prostě musí vyhrát kvůli nějakému slibu, přátelům, konkrétním lidem atd. a uštědří protivníkovi takový sekec mazec, že se z toho jen těžko probere. Nedá se sice říct, že by tímhle klišé Naruto netrpěl, ale rozhodně se v něm více využívá zkoumání slabin a výhod protivníkových technik a nespoléhá se v něm tolik na poražení protivníka pouze hrubou silou. Sečteno podtrženo – Bleach rozhodně není špatný seriál, některé jeho části jsou více než dobré, některé zase naopak, ale žánrová konkurence v podobě Naruta mi připadala prostě v mnoha ohledech povedenější. Silnější 3*. (11.10.2012)

Bleach je anime shounen typu, v ktorom sa kladie veľký dôraz na súboje a bojové schopnosti postáv. Bleach má kvalitné fillery, kvalitnú hudbu (Number one je jedna z mojich najviac obľúbených pesničiek, dodáva mi silu a bojovného ducha), super postavy a gradáciu súbojov na vysokej priam gigantickej úrovni. Príbeh síce je taký no dajme tomu, že predvídateľný, ale určité súčasti sa predvídať nedajú. Určite odporúčam tým, ktorý majú podobné žánre anime prípadne filmov radi. Najobľúbenejšia postava : Nelliel Tu Oderschvank. Vrchol Bleachu je samozrejme jeden jediný súboj a potom stratí anime trocha dych pretože po vrchole ťažko príde ešte niečo lepšie. (14.12.2010)