Hodiny

Je poznat, že Stephen Daldry režíroval tento úžasný filmík srdcem, stejně tak ho psal scénarista David Hare. Bušení srdce, mrazení v zádech, slzy - to všechno jsem prožívala při jeho shlédnutí. A myslím, že nemusím psát o vynikajicích hereckých výkonech. Nemůžu jinak než dát pět*! A doporučuji všem přečíst předlohu Michaela Cunninghama. (01.08.2003)

Kedze tento film patri medzi najoblubenejsie dramy uzivatelky Madison, musel a chcel som si ho pozriet s nou a urobil som dobre, pretoze mi niektore prepletene casy roznych postav podrobnejsie vysvetlila. Mna nielen prekvapil zaujimavy scenar, ale aj herecke obsadenie, kde sa stretli najväcsie hollywoodske hviezdy, ktore nie je podla mna jednoduche zohnat do jedneho filmu, ale podarilo sa. Nesmiem zabudnut i na genialny soundtrack Philipa Glassa, ktory tomu filmu pomohol vdychnut tu dramaticku alebo depresivnu atmosferu, pretoze kazdy z tych hrdinov trpel nejakou depresiou alebo chorobou a aj to znamenalo pre hercov vyzvu si tieto postavy zahrat a vyplatilo sa. Na nepoznanie zmenena Nicole Kidman ziskala Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe. To stastie uz nemali Ed Harris, ktoremu sosku vyfukol Chris Cooper za vedlajsiu ulohu v drame ADAPTACIA (2002) alebo Julianne Moore, ktorej pre zmenu sosku prebrala Catherine Zeta-Jones za muzikal CHICAGO (2002). Julianne Moore bola v tomto rocniku Oscarov nominovana este aj za dramu DALEKO DO NEBE (2002), aj v tomto filme vysla naprazdno. Meryl Streep alebo John C. Reilly neboli vobec nominovani za Hodiny, avsak obaja boli nominovany za hercov vo vedlajsich uloh v inych filmoch, v ktorich tiez vysli naprazdno - Reilly za muzikal CHICAGO a Meryl Streep za ADAPTACIU. Dost prepletene, ale herci mali stastie zahrat si v kvalitnych filmoch, ktore sa doslova bili o Oscara :-) V kategorii najlepsia rezia prebral sosku Daldrymu Roman Polanski za vojnovu dramu PIANISTA (2002), aj ked nie osobne, kedze Polanski ma dlhodobo zakaz vstupu do USA a v kategorii najlepsi film zvitazil uz spominany muzikal Chicago. _________ Nicole Kidman - (Virginia Woolf) +++ Julianne Moore - (Laura Brown) +++ Meryl Streep - (Clarissa Vaughan) +++ Ed Harris - (Richard Brown) +++ Stephen Dillane - (Leonard Woolf) +++ Miranda Richardson - (Vanessa Bell) +++ John C. Reilly - (Dan Brown) +++ Toni Collette - (Kitty) +++ Claire Danes - (Julia Vaughan) +++ Jeff Daniels - (Louis Waters) +++ (24.09.2011)

Niektorí muži sú presvedčení, že ak je nejaký film emocionálnou bombou, automaticky spadá do pomyselnej kategórie ženský film. Je síce pravda, že fyziológia centrálnej nervovej sústavy postuluje ženu ako emocionálnejšiu bytosť, no schopnosť náležite vnímať umelecké dielo je daná nielen ženám, ale i mužom. V rovnakej miere (dejiny umenia sú napokon takmer výlučne dejinami mužov). Myslím, že Hodiny vôbec nie sú ženský či dokonca feministický film (režisér, scenárista a autor predlohy sú muži). Hodiny nie sú o ženách, ale o ľuďoch. A dokonca nie sú ani o smrti, ale o živote (a nádeji) - prečo by ináč John C. Reilly hovoril, že život poháňa predstava šťastia? Je to jeden z mála filmov, pri ktorých si človek naozaj naplno uvedomí, že pohyblivé obrázky sú aj o umení a že kvalitné herectvo môže dať človeku viac než výkladový filozofický slovník. Na tomto mieste nemôžem nespomenúť predstaviteľku Kitty, malichernej predmestskej slečinky, ktorá príde na návštevu k Julianne Moore. Až po hodnej chvíli mi došlo, že je to Toni Collette a že spôsob, akým hrá svoju tuctovú "bezvýznamnú" postavičku je tak báječný, že na ohodnotenie tohto výkonu neexistuje žiadna cena (a už vonkoncom nie ten ligotavý chlapík s chýbajúcimi mozgovými hemisférami). (02.01.2006)

Nechtěl bych to vidět dabovaný. Fantastické herecké výkony. Nicole Kidman s falešným nosem a parukou je vážně k nepoznání a jako introvertní, depresemi zmítaná žena je skvělá. Ale ještě úžasnější je Julianne Moore. Toho Oscara měla dostat ona, je to "její" film. Její scéna v hotelu je taková emocionální nálož, že by sama o sobě na jeden film bohatě stačila. Ale Daldry nás, diváky, nešetří a emocionálně to hrne od začátku do konce. Zkrátka - HODINY jsou sto minut napraskaných emocemi, které dokonale dokresluje skvostná hudba Phillipa Glasse. Při dnešní filmové produkci se mi moc často nestává, aby mi běhal mráz po zádech, ale u tohoto filmu se mi to dělo často. Jsem strašně rád, že se ještě točí takové filmy. Obrovské překvapení - nic moc jsem od toho nečekal a ona takováhle pecka! (01.07.2003)

Všechny tři vzájemně propletené episody by stačily i na samostatné filmy, a to velmi dobré. nemůžu říct, ketrý mě bavil nejvíc, ale asi nejvíc mě pobavil tragéd GiK, který má raději Rebely:-))) Tak se nedívej na to, co nechápeš, dítě a zůstaň radši u Pata a Mata, aspoň tě nebude tolik bolet hlava:-)))) (27.03.2007)