Temný rytíř

Po druhom zhliadnutí dvíham hodnotenie na maximum - jednak preto, že je to skutočne o triedu lepšie ako (inak vynikajúci) BB, a hlavne kvôli epickému rozmachu a scenáristickej prepracovanosti, ktorá vyplytvala nápady a zápletky na tri filmy. Mnohé výhrady však zostávajú - kvôli šialenému tempu mnoho scén emocionálne nedoznie (Gordonovo zmŕtvychvstanie), najlepšia akčná scéna je uprostred filmu (hoci na druhý pokus som prišiel na chuť aj záveru so "sonarovým efektom"), toľkokrát oslavovaná hudba si vlastne vystačí s jedným motívom a Rachel/Maggie je chudiatko taká škaredá a nevýrazná, že na mňa osobne vôbec nefunguje scéna, ktorá má byť emocionálnym vyvrcholením filmu. Napriek všetkému ide o jeden z vrcholov komiksového žánru a obrovský kus špičkovej scenáristickej, režijnej a hereckej práce. (24.07.2008)

Co Nolan načrtl v Batman Begins, tady dovádí k absolutní dokonalosti. Schéma boje dobra se zlem rozpuštěné, Batman definitivně pozbývá mytické podstaty a stává se skutečně temnou postavou prokletého vyděděnce. Určitě nejtemnější komiksák, který tu kdy byl, především díky Ledgerovi, jehož Joker je geniální materializací nepolapitelného a nezničitelného zla. Jedinou slabinou je poněkud přebujela zápletka, která mězi dvěma vrcholy trochu ztrácí tempo. Smekám před způsobem, jakým dokázal Nolan komiksák změnit na strhující a syrový thriller v nejlepší tradici M. Manna, Coppoly či De Palmy. Z mého pohledu patří Temný rytíř skutečně mezi nejlepší hollywoodské filmy. Edit 2012: po odeznění "povinného nadšení pro mě TDK trochu ztratil glanc - na jeho kvalitách se nic nemění, ale cosi z jeho chladu, brilantní vykalkulovanosti a neprůstřelného plánování mi znemožňuje se do filmu skutečně zaangažovat... Navíc postava Harvey Denta mi stále přijde dost prkenná a ohebná tak, jak dokonalý trik v závěru vyžaduje. Tadááá! Hvězda dolů. (08.08.2008)

Plnokrevné a zakrvácené antické drama, jen v pouti za hledáním lidské přirozenosti si protagonisté nasazují vysvětlující a matoucí masky, a snad proto mu říkáme comicsová adaptace. Nolan se ptá, kde leží ona hranice mezi předurčeností a zda existuje úzeMí svobodné volby, akcentuje dobu post-demokracie a jejích slabin, kterých využívÁ terorismus, vrací se v postavě Jokera, jakési Amélii naruby, k zvráceně hravému Nihilismu a portrétuje nejhlubší propastI v temnotě svých postav. Má dost odvahy, aby svého maskovaného arcihrdinu, TEmného rytíře, učinil vedlejší postavou a amorfní nádobou, která se tvaruje podle potřeb anarCHií zmítaného GothAmu. A v té temnotě, těsně před rOzbřeskem, ustupuje od HobbeSovy teze a věří ve světlo. Dokud se neozve šílený smích. A pak druhý. Ve světě, kde neexistují pravidla, nelZe věřit, ve světě, kde je porušena spoLečenská smlOuva, se začíná i mafiánská klika bát. Svět strachu je světem nejistoty, kdy může přijít rána od kohokoli. Spirála bezpečnosti se začíná roztáčet, čím více strachu máme, čím méně věříme, tím větší nebezpečí na sebe přivoláváme, říká Nolanův hrdina s tváří, rytíř na bílém koni. Obětovat principy sebezachování, svobodu bezpečnosti, spravedlnost statu quo? Možná za několik desetiletí budou vědci zkoumat kulturní reflexe postmoderní doby. Snad poprvé je ale obraz zranitelného a zraněného světa zašifrován do filmových políček s netopýřím emblémem. Hlubinná psychologie. Duch doby. Why So seriOuS? P.S. Temný rytíř je neopakovatelný, protože je to nehrdinský film, v jehož soukolí nás semelou dva záporáci. 90% (12.08.2008)

Soundtrack Hans Zimmer a James Newton Howard: 1. Why So Serious? ,2. I'm Not A Hero ,3. Harvey Two-Face ,4. Aggressive Expansion ,5. Always A Catch ,6. Blood On My Hands ,7. A Little Push ,8. Like A Dog Chasing Cars ,9. I Am The Batman ,10. And I Thought My Jokes Were Bad ,11. Agent Of Chaos ,12. Introduce A Little Anarchy ,13. Watch The World Burn ,14. A Dark Knight, (13.05.2011)

Temný rytíř se zřejmě napoprvé nedá pobrat. Od začatku do konce neustále graduje a staví na již řečeném či udělaném. Ovšem děje se tam toho tak moc, že bez absolutního soustředění se to prostě nedá stíhat. Všechny Nolanovy filmy mají podle mě ohromnou dynamiku, ale zde je to dohnáno mnohem dál. A to v dobrém slova smyslu, protože jedno zhédnutí prostě nestačí. A podobně jako u Mementa začínají některé souvislosti vyplouvat na povrch až po X-tém zhlédnutí. Podruhé jsem si Temného rytíře podstatně víc užil, došlo mi, že téměř v každém záběru je ukryta nějaká informace, která později hraje alespoň maličkou roli v něčem větším. A stejně mi toho opět mnoho uniklo. Krásné na tom je, že Nolan předpokládá, že divák dává pozor, a trapně a zbytečně nevysvětluje to, co již bylo řečeno. Temný rytíř není o akci nebo dialozích. Je o atmosféře, která vzniká kombinací brilantních dialogů, hereckých výkonů, skvělé akce a parádně padnoucí hudby. To vše je režijně bezchybně ukočírováno. Pokud se vám po zhlédnutí bude zdát, že něco nesedí, že je něco zůstalo nedořešeno apod., prostě koukněte znovu. A většinou zjistíte, že to tam celou dobu bylo, jen jste si toho nevšimli. A tohle na Nolanových filmech miluju. Nutí vás dívat se na ně znovu a znovu a stále se dá něco nového odkrývat! Jasných a bezdebatních 100%, i když na poprvé těch 100% bylo trochu rozpačitých, protože mě to tak převálcovalo, že jsem nevěděl, kde mi hlava stojí. (07.08.2008)