Nejkrásnější hádanka

Velmi milé překvapení! Zdeněk Troška překvapil a po otřesných pohádkových (a nejen pohádkových) slátaninách typu Z pekla štěstí nám připravil pohodovou pohádku s tradičním námětem od J. Drdy, v níž není nouze o zábavu, napětí, krásné záběry na naši vlast, dobře zvolené exteriéry a výborné herecké obsazení. Jan Dolanský zde má svůj velký koncert a kladu si otázku, proč není více obsazován v pohádkách? Hraje opravdu skvěle, uvěřitelně a navíc je i sympaťák. Veronika Kubářová se role princezny zhostila také velmi dobře a je nutné podotknout, že jí to opravdu moc slušelo. Nemám problém s čtyřhvězdičkovým hodnocením, protože dobrých, ale opravdu dobrých pohádek po roce 1989 nevzniklo mnoho. Nejkrásnější hádanka je jednou z toho mála, které stojí za vidění. Klasický pohádkový nedostatek: Tak jako ve většině pohádek, tak i tu můžeme vidět královské písemnosti ve formě svitku, což je nemožné. V těchto dobách se již neužíval papyrus (krom papežské kanceláře), nýbrž pergamen, který se nestáčí, ale skládá. To je ovšem nepodstatný detail :) (28.05.2011)

takže hádanka: je to prachbídná vykrádačka několika pohádek s neskutečně hloupým scénářem plným logických chyb a pitvořícími se herci. zazní v ní asi dvě až tři úsměvné hlášky krále majsnera. je to velkej pohádkovej průser a nechci to už nikdy v životě vidět... ano, to je Nejkrásnější hádanka. 20% (02.01.2010)

Ach jo. Tak tu máme další moderní pohádku, ale tentokrát bez efektů. Troško, Troško, proč už ty pohádky nejsou co bývaly? Chybí v nich kouzlo, které jsem dostával od pohádek před několika lety. Např. S čerty nejsou žerty, nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Nejkrásnější hádanka trpí hlavně nedobře obsazenými herci. Dolanský se sem vůbec nehodí. A vůbec mu nesluší, že se oholil. Potměšil by už nikdy neměl hrát krále. Kubařová? Hm. Pěkná, ale nic víc. Krásou se hrát nedá. Vůbec nechápu Troškův výběr herců, protože tím šlápl hodně vedle. Jediní kdo se mě líbili byli Miroslav Táborský v roli šéfa loupežníků a Taťjana Medvecká. Troškův rukopis jsem poznal hned, jak míč trefil ženu do hlavy a ona omdlela. Takže jakže. Dvě hvězdy dávám za příjemné prostředí a noční scénu u zříceniny, protože ta vypadala opravdu romanticky. Kdo má rád hádanky, toho Nejkrásnější hádanka zklame. Myslím si ale, že se snímek bude líbit dětem do 10 let. Takže rodičové. Kdo máte doma malé sviště, tak je vezměte do kina. A na závěr vzkaz pro Dolanského: Nech si narůst vousy! (21.11.2008)

To, že NEJKRÁSNĚJŠÍ HÁDANKA je lepší než KAMEŇÁK ještě neznamená, že se jedná o dobrý film či pohádku, protože je to jako říct, že je lepší chytnout kapavku než syfla. A teď si představte, že byste za to měli ještě platit a bylo to hrozně gay._____ Ne, vážně: opětovně nelze mluvit o filmu určeném na plátna a nelze mluvit vlastně ani o filmu, protože Troška nezvládá základní vypravěčské postupy, a tak nadbytečně mate dětského diváka anebo je naopak teatrálně a přehnaně okázale infantilní. Udat filmu určitý spád, gradaci a rytmizovat scény katastrofálně nezvládá, hudba je opětovně otravně repetitivní a na úrovni televizní druhořadé inscenace. Chemie mezi herci nefunguje, takže lásku dvěma hrdinům nevěřím stejně jako kamarádství dalším, každý hraje ve zcela jiné poloze a ustavující záběry především kvůli redundantnosti vyloženě iritují víc než kýčovité scény u moře v ANDĚLSKÉ TVÁŘI._____ Když se k tomu připočte fakt, že Drda nebyl milý a hladivý, ale naopak to v jeho pohádkaćh teklo tělesnými tekutinami a vždy nabízel sevřený vypravěčský tvar, vychází mi z toho, že Troška se do pozice pohádkového krále může stylizovat na samozerských plakátech ke svým filmům, ale mohl by táhnout už konečně do řiti. (06.03.2008)

Jasněnka měla svýho ševce, Eliška mlejnskýho Jindřicha, Markýtka Honzu a Rozmarýnka hádala, až málem to svoje štěstí prohádala. Takhle to ani vyloženě nevypadá na defilé ostře sledovaných pohádek Zdeňka Trošky. A přece. Na konci 80. let to byla hororová verze Drdy, na počátku 90. let horor prostřídala jihočeská malebnost, abychom se na konci stejné dekády obloukem vrátili k poněkud ostřejší drdovské nótě. Logicky tedy Nejkrásnější hádanka spadá opět do malebné sekce jihočeského hlazení a odkazů na oblíbenou dobu neutrálního selského baroka. Ale zatímco například Lotrando a Zubejda vytěžili maximum ze sloučení dvou pohádkových námětů, zdejší spojení O Matějovi a Majdalence a O princezně, která hádala, až prohádala, nedisponuje tak zručným řešením. Poprvé ale Troška nehledá v Drdovi žádné vyloženě temné motivy a naopak dává důraz na figurky z jiných časů. Zejména Medvecké frančinářka je klasickou vychovatelkou akceptovatelnou napříč stoletími. Dolanský, Potměšil a Táborský pak plní jen zadané schéma, nicméně skutečným překvapením se stává příjemný výkon Veroniky Kubařové. Tak vám nevím, mám přimhouřit oko a začít se těšit na Štěpánku? (29.05.2011)