Protektor

Těžko tenhle film můžu hodnotit hůře, když bydlím v Holešovicích a ve světlíku u nás taky visí kolo. Už dlouho jsem neviděl něco tak mrtvého, co by mě zároveň dokopalo k duševnímu uspokojení. Najbrt upletl z hovna bič a okupovanou Prahu nasázel do deseti interiérů a pěti exteriérů takovým způsobem, že se před plátnem zaklínáte, aby vám toho ukázal víc a zároveň z toho máte šílený strach. Někomu ta mnohovrstevnatost v příběhu možná přijde tristní a ono se taky není co divit. Kolaboranti, ženská ve špajzu, rozpadající se manželství a náckové všude kolem. Jenže nic z toho se nevyvíjí očekávatelným způsobem a čas od času přijde perfektně vypointovaná facka, která vás srazí ze židle s úderností nadrženého fricka a vy si můžete začít otírat popel z hlavy, protože pochybovat se v tomhle případě nevyplácí. Vlastně je to celé jednoduché a viděli jsme to mnohokrát jinde. Lidi jsou svině, spát s někým dalším se musí a v dobré víře se z nás může rychle stát ta největší kurva na okrese. Někdy je ale celý život o jedné větě. Nebo o jednom filmu. (19.10.2009)

TO JE NĚJAKÁ BEZPEČNÁ NEBEZPEČNOST. Ten Protektor za těch třináct let vůbec nezestárl, naopak. Trochu o "české povaze" a hodně o tom, že v mnoha dobách je "okupace ochrana." Skvostné dialogy, dobová Praha inscenovaná v podstatě v pár ulicích a přesto je to tak hodnověrné. Trochu váhá možná jen Marek Daniel, ale to už je jen malá chyba. Navíc ta vynikají hudba od Midi lidi! 90%. (13.10.2022)

Obrovské překvapení - protože jsem si byl takřka jistý, že "český film" s hodnocením 82% se mi bude aspoň trochu líbit. Nedal mi ale (krom asi dvou kratičkých pasáží) vůbec šanci, abych se k němu přiblížil. Spěchá, přímo letí, že se emoce, kterou občas vyvolá, vůbec nestačí dotknout divákovy duše - ta je ale stejně neustále příliš zaměstnaná nadužívanou (ale skvělou) hudbou. Je ukecaný, že po čase člověk ztrácí zájem o nové informace, protože jsou vždy obalené shlukem nápaditých, ale zbytečných efektíků. Zavání podivným pozérstvím, stejně jako postavy, o kterých vypráví (všechny, bez vyjímky). Tolik hluku nadělá, aby k tématům, o kterých se tváří, že bude mluvit, neřekl vlastně vůbec nic nového, ani zajímavě nezrekapituloval cosi starého. Formálně nového toho přináší sice mnoho (nebo takovým dojmem aspoň působí), ale nic z toho neplní, co se týče emočního prožitku diváka, jinou než retardační funkci. Je to jakoby takový Brecht, jenomže bez příběhu a zřetelnějšího smyslu : jeden zcizovací efekt za druhým, aby nám stále dokola říkal jen a pouze, že Češi jezdí na kole. To už bych si s postavami radši prožil trochu strachu - jenomže ty, dokonce i když se mluví o tom, že budou ony nebo někdo z jejich blízkých možná zastřeleni, působí dojmem, že se baví o rozdílu mezi bicyklem a koloběžkou. (09.10.2009)

Tedy žádný převrat se nekoná. Je to možná (technicky) o třídu výše, než průměr současné české filmové produkce, ale v rámci filmové produkce obecně je to právě jen přinejlepším průměr. Jako by každý ze tří scénáristů psal něco jiného, jeden se zabývá morálním dilematem, druhý vnitřním světem ženy uzavřené ve svém obýváku a blízkém kině a třetího zajímal rozpad manželského vztahu. Nedrží to pohromadě, občas to díky přeskakování v ději působí zmateně a hlavně svět filmu působí dost neživotně, jakoby se události týkaly jen pár lidí a za okny okolních baráků nikdo nepřebýval. Scházel mi trochu hlubší rozbor morálních dilemat, strachu a odvahy, stejně jako trochu ucelenější postavy. V podstatě nebylo komu fandit, jediná sympatická postava je z děje odstraněna hned na začátku, aby se objevila už jen na skok. A celé to míří absolutně do ztracena. (04.10.2009)