Protektor

Konečně český film, který vypadá jinak než ostatní. To je ale asi tak první a poslední, co na Protektorovi budu hodnotit v superlativech. Nejlepším českým filmem od revoluce bych to nenazývala; ano, bylo hezké vidět na plátně i trochu jiné ksichty, ano, bylo hezké, že příběh tentokrát nepsal ani Hřebejk, ani Viewegh, ale proč je sakra ten film v závěru tak nelogický (SPOILER: Chlap jde domů, nenajde tam manželku, tak mu samozřejmě dojde, že se přihlásila dobrovolně do transportu, samozřejmě ví i do jakého, záhadně najde kolo, jede za ní, samozřejmě k ní také dorazí zrovna v době, kdy ona má nastupovat, a to vše se odehrává během doby, kdy se má držet smutek za Heydricha, takže by žádné transporty probíhat neměly) a proč sakra k žádné postavě nic necítím? Protektorát by se jistě dal popsat nejrůznějšími metodami a vylíčení pohnutých životních osudů by mohlo být stejně tak dojímavé jako hořce komediální, jenže já místo toho viděla kolo na milion způsobů. Protektor by si asi zasloužit čtyři hvězdičky, ale pokusím se pro tentokrát vystoupit z řady a najisto říct, že těch 83% je silně nadhodnocených. Pokud hledáte nejlepší český film všech dob, jste na špatné adrese. (02.10.2009)

Za poslední roky nejlepší český film, který jsem viděl - a to nejen v kině. Ani jedna scéna v něm není navíc, režie, výborně stylizovaná a na barvy schválně chudá kamera a hudba se navzájem skvěle doplňují. To všechno se sympatickými herci, kteří opravdu umí hrát. Tleskám a určitě půjdu znovu. Doufám, že to samé udělá co nejvíce lidí - tenhle film by zapadnout neměl. Dávám mu velké šance na zahraničních festivalech. (23.09.2009)

"Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape."_______Hana je nadaná. Hrá, konverzuje, zamestnanie je pre ňu afrodiziakom. Okupácia ničí jej konjunktúru a uzemňuje ju na dlážku dvojizbového bytu v ktorom je kvôli židovskému pôvodu nútená sa zdržiavať. Emil ju upodozrieva z nevery, pričom sám zahýba, deň čo deň jeho integrita slabne a (aj napriek vnútornému nesúhlasu) podlieha nemeckej propagande..._______Hlasito aplaudujem a som dojatý. Ak som čakal na objavnú invenciu v česko-slovenskom tábore, tak je to práve ona vynachádzavosť s ktorou "Protektor" vyložil karty na stôl. Sprava doľava, zhora nadol. Jedno eso za druhým. Tak v prvom rade sa vyžívam v celistvom opojnom aranžmá koncepčných aktivít, ktoré sú odkomunikované bez akéhokoľvek náznaku plagiátorstva či vydieračstva. Zahŕňam sem kultivovanosť (neškrobenosť) ústneho prejavu medzi ňou a ním. Dekadentnú spätosť inštrumentálnych mágov Midi lidi (ich fanfáry sú orgastickým prameňom elektronického šibalstva - the winner is: "Něco opravdu nebezpečnýho" a "Konec léta") s aforizmom podfarbenými celkami, polocelkami. Zvuk reaguje na obraz a opačne, akvamarínové splynutie, ktoré interpretuje divokú audio-vizuálnu súlož. A nakoniec paralela bicyklistu s totalitou v podobe vkusných vsuviek tej najvyššej šarže._______Trpké dianie fungujúce na princípe rekapitulácie, vysielané cez mediálne kanály a sústredené na svoj 3-stupňový primárny cieľ - Delikátnosť/Dômyselnosť/Dôkladnosť. Som nenažraný, dvakrát nestačí, chcem ešte a potom zas. Filmárske vyznanie, ktoré má rajcovný štýl a predovšetkým srdce... (12.05.2010)

Neskutečně hravý a přitom tak mrazivý film světových rozměrů. Smutné oči Jany Plodkové, dobová hudba zohýbaná ve prospěch moderního prostoru a podmanivý vodovkový vizuál v nečekaně uhrančivém balení. Splněný cinefilův sen a má další láska na první pohled. 10/10 PS: ať žije "pérák" Marek Najbrt - superhrdina bojující a vzdorující současné české filmařině. (18.05.2010)

Konečně velký (evropský) film s naprosto originální formou. Z Marka Najbrta se pomalu stává velmi vyzrálá režisérská osobnost. Protektor je skutečně osobitost sama, jen málokdy se vidí tak svojsky přetvořená z nouze ctnost, když si tvůrci zřejmý nedostatek finančních prostředků na podobný dobový velkovýpravný typ filmu přemostí bezezbytku originální kreativitou. Už jen ta vším prolínající symbolika kola - od hluboce výstižného motta ze samé expozice filmu přes jeho zapojení do jednotlivých chronologických předělů/významových intermezz, neustálých detailů jeho součástek až po jeho včlenění do dějové osy snímku. Ta fascinace detaily, které jsou navíc v neustálém pohybu, spolu s podmanivou a vnitřně znepokojivou hudbou skupiny Midi lidi (skutečně výtečná složka filmu skvěle se propojující se složkou obrazovou) vytváří podprahově vnímanou dynamiku, jenž nemá v českém polistopadovém filmu příliš obdoby. Dochází tak k umělecky silnému efektu - apriori strnulá fasáda filmu v sobě ukrývá nečekanou sílu, zdánlivě fádní příběh zase nečekané přesahy a vnitřní pnutí. Dnes už je velmi obtížné přijít v žánru válečného filmu z 2. světové s něčím novým a originálním, téměř vždy tvůrce opakuje již vyřčené a zobrazené, Marek Najbrt však dokázal uchopit danou problematiku i žánr zcela nově a natočil sugestivní a vysoce sofistikované drama s prvky experimentu, v němž hraje prim nezvyklá dualita - historická látka a dobové drama podávané výhradně moderní filmovou řečí a moderními výrazovými prostředky. Navíc je tu velmi silný prvek postmoderního přístupu v mísení jednotlivých rovin, hry na dobový fenomén filmu (a dalších médií) v kontrapunktu s fiktivním utvořením reality protektorátu (charakterizace jak řečí, tak i jazykem filmovým). Protektor má v povaze se ptát, táže se po hranici vnitřní a vnější kolaborace, nastoluje otázku oběti a také reflektuje český sklon k opakování traumatu - k přijímání totality. Marek Najbrt konečně posunul moderní českou kinematografii blíže tam, kam patří...do Evropy... (30.05.2010)