Protektor

Dlouho naříkám, že se zdejší kinematografie vyhýbá kostlivcům ve skříni tuzemských dějin, zatímco naši germánští sousedé se potykávají s jednou dějinnou skvrnou za druhou. Proto jsem opravdu vděčný, že to tady už konečně také někdo zkusil. To, že nakonec zůstalo pouze u toho pokusu... To už je věc jiná. Znatelně tu totiž schází dramatické pnutí. Takové jaké bylo kupříkladu v Uchu. Jít více na dřeň a neklouzat po povrchu. Ovšem i tak vznikl dostatečně kvalitní snímek (scény s bicykly, scény s focením!), který se ctí ustojí i mnohé své nedostatky. PS: Filmový plakát dostane smysl až s úvodní citací, což je sice originální, ale poněkud kontraproduktivní řekl bych. A také by mě zajímalo, zda je podobnost námětu s osudy Čeňka Šlégla náhodná či nikoli. (24.09.2009)

Takže teď už nám chybí jen film o smějících se bestiích, nebo se příští rok bude rovnou točit o „srali na něj mouchy“? Kdoví? Každopádně se jistě bude líbit, pokud technicky bude na výši, obsahově bez nápadu a poselstvím opět jen o poprsí. Protektor jest prý filmem bořícím klišé o životě v 1. republice, formálně inovační, herecky nadprůměrný, odvážný atd. Ovšem, fakta jsou trochu jiná, odehrává se v letech 1938-1942, nikoli na pozadí, ale přímo v soukolí událostí, které vrcholí atentátem na zastupujícího říšského protektora. Pakliže bych se měla posadit z polopaticky podané informace, že lidé fungující v oficiální kultuře druhorepublikové a protektorátní, se ve svém soukromí věnují sexu, dokonce podvádějí a nemluví vždy spisovně, žila bych zřejmě někde ve skleníku. Co mi bylo sděleno dále? Vycházející kino hvězda nosí paruku. Hm. Promítač může být zloděj, fetišista a feťák. Hm. A co dál? Nic. Hm! Naopak, čemu jsem musela čelit? Zneužívaní několika raritních archivních materiálů, které dodnes neexistují ve své původní podobně v širokém povědomí, takže nemohou mít pravý účinek v hraném filmu. Je to zejména post atentátní Aktualita a animovaný Hurvínek, v druhém plánu pak bez ladu a skladu ustřižený kus Směrů života. Vezmu-li dále v úvahu, že Jana Plodková neumí mluvit do filmu a velké množství vedlejších rolí obsadili komici typu Poláška nebo Budaře, je mi teskno. O vyloženě trapných momentech Ornestově ani nemluvě… Schválně, kolik z vás zná práci Járy Beneše? Dále tu bohužel straší naprosto neuvěřitelná Sandra Nováková a štěkne si i Petra Nesvačilová. Sandra ani nehraje, pouze stejně jako hlavní hrdinka ukáže hrudník. Veškeré reálie přelomu 30. a 40. let jsou neskutečně umělé a věrohodné asi jako vyholené temeno Marka Daniela, který jako jediný se svým výkonem blíží označení herce. Přesto by ani v jeho případě nezaškodila výraznější práce na zvolených replikách. Za cele akceptovatelný výkon považuji výlučně světlé momenty Richarda Stankeho, který si i s němčinou poradil bravurně. Fiktivní film Druhý život a jeho šlágr Když zavřu oči s ústředním refrénem o růžovém kukátku pak celku nasazuje jasné parohy. Jestliže filmová hrdinka Hana natáčí variaci na film Karla Špeliny, samotný Protektor by byl rád, kdyby dosáhl umění Medeotti-Boháče. (21.06.2010)

Protektor nedisponuje nějakým úžasně silným příběhem, ale spíš slušivou atmosférou a sympatickou snahou natočit český film, který se za sebe nemusí za hranicemi stydět. On je rozhlasový reportér, ona herečka zřejmě se slibnou budoucností. Jenže ona je židovka a on dostává nabídku, kterou není radno odmítat. A oba žijí v nepříliš lehké době. Hezky se na to dívá, zvlášť, když Jana Plodková a spol. dokazují, že české civilní herectví není mrtvé, ale je nutno přiznat, že zejména v druhé polovině se Protektor začíná nepěkně otřásat v základech a chybí mu to hlavní – emoce. Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde.. leda z dokonalé vizuální stránky.. *** až **** (12.05.2011)

Když si žárlivý český srábek vezme židovskou provokatérku a do vztahu jim začne kecat nejslavnější malíř pokojů Adolf se svými pohůnky, je teoreticky zaděláno na zajímavý film. Teoreticky... Zpracování mi přišlo jako velkorysejší TV inscenace, monochromatický vizuál... budiž, herecké výkony až na jednu výjimku průměrné, postavy a jejich osudy mě absolutně nedojímaly a "hudební" doprovod pro mě byl o málo snesitelnějším ekvivalentem skřípaní nehtů o tabuli. Chápu, co se Marek Najbrt snažil sdělit, mně však v první řadě chybělo tempo a citové propojení s figurkami v područí protektorátu. Kdyby hlavní hrdinové skončili pověšení za koule/kozy v průvanu, nehnula bych ani brvou. Oči mi od TV obrazovky stále sklouzávaly ke stránkám tématicky příbuzné, ovšem mnohem přitažlivější a na emoce bohatší knížky "Spěšný vlak CH.24.12.". Nein, Mein lieber CSFD Nutzer, "Protektor" mě nenadchnul. 58% (09.05.2011)

Důkaz, že výmluvy na cokoliv jsou jenom alibistickým přizdisráčstvím těch tvůrců, kteří si nepřipustí vlastní neschopnost natočit dobrý film. Protektor je evropská filmařina po všech stránkách, po níž jsem ještě půlhodiny tiše zíral a hledal slova. Jeden z těch snímků, který fascinuje během sledování, ale vrátit se k němu pro jeho emocionální dopad nelze jen tak lehce. (26.04.2010)