Protektor

Po druhém zhlédnutí s klidem prohlašuji, že se jedná nejen o nejlepší český polistopadový film, ale pro mě osobně i jeden z nejopojnějších kinozážitků letoška, který je - stejně jako VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ - o vztahu skutečnosti a fikce a - stejně jako HANEBNÝ PANCHARTI - o kinematografii (tj. i produkci a promítání) dané doby. Nejedná se o další chcípáčkovský český film a na nedávnou minulost a jedince v ní se nenahlíží smířlivě, s porozumění: hrdinové mění role a nosí masky (oproti AMERICKÉM GANGSTEROVI ale nikdo nedojede na svou žánrovost, nýbrž na svou neochotu či neschopnost hrát různé role a vydávat se za někoho jiného), historie je zde traktována skrze média - film a rozhlas. Na rozdíl od (výborného) NORMALu, u kterého je styl taktéž nositelem různých významů, není PROTEKTOR formální nápodobou filmů či trendů dané doby: přestože typologie písma i způsob záběrování (většinou velké celky, polocelky a detaily, figurativní střihová metoda záběr-protizáběr při dialozích) by tomu nasvědčoval, film se vůči prvorepublikovým a protektorátním snímkům vymezuje. Děla to prostřednictvím řeči - jak té filmové (nespolehlivý flashforward v úvodu, paralelní střihová skladba dominující vyprávění, svícení, kdy se postavy ztrácejí v pološeru, ahistorická elektronická hudba, důmyslné užití diegetických zvukových efektů, na jejichž podnět reaguje kamera, popř. dialogy či monology předznamenávající následující scénu), tak jazykem postav (viz stylizované promluvy postav filmu ve filmu a autentická řeč ve filmu samotném). Nečekejte ale slast z podlehnutí iluze (VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ) či potěchu ze síly filmu schopného přepsat historii (HANEBNÝ PANCHARTI), protože tohle cinefilní vyznání, zahalené kouřem drog, je zničující: plátno reflektující počínání protagonistů je exploatováno a obraz vybělen, z mrtvých jsou jen stíny a hudba (rytmizující dění) a zvuk utichnou. 10/10 (21.09.2009)

Když si žárlivý český srábek vezme židovskou provokatérku a do vztahu jim začne kecat nejslavnější malíř pokojů Adolf se svými pohůnky, je teoreticky zaděláno na zajímavý film. Teoreticky... Zpracování mi přišlo jako velkorysejší TV inscenace, monochromatický vizuál... budiž, herecké výkony až na jednu výjimku průměrné, postavy a jejich osudy mě absolutně nedojímaly a "hudební" doprovod pro mě byl o málo snesitelnějším ekvivalentem skřípaní nehtů o tabuli. Chápu, co se Marek Najbrt snažil sdělit, mně však v první řadě chybělo tempo a citové propojení s figurkami v područí protektorátu. Kdyby hlavní hrdinové skončili pověšení za koule/kozy v průvanu, nehnula bych ani brvou. Oči mi od TV obrazovky stále sklouzávaly ke stránkám tématicky příbuzné, ovšem mnohem přitažlivější a na emoce bohatší knížky "Spěšný vlak CH.24.12.". Nein, Mein lieber CSFD Nutzer, "Protektor" mě nenadchnul. 58% (09.05.2011)

Protektor je snímek o vězních ve svých vlastních domovech. Ať už je to Jana Plodková zamknutá ve svém bytě či český národ ve svém státě. V momentě, kdy se pokusíme uprchnout nebo přemoci stráže, je tragédie nevyhnutelná. Marek Najbrt vzal to nejlepší z evropské kinematografie,šmrncul to tím lepším z české tvorby a nakonec natočil suverénní dílo, co nepotřebuje jakékoliv výmluvy. Jen škoda, že Protektor nebyl aspoň z části němý. Ubylo by banálních dialogů, které fungovaly asi tak jako retardéry na dálnici. Na druhou stranu je nutno dodat, že takto sebevědomý střih jsem zatím nikde v českém filmu neviděl. O říšského protektora tu ani tolik nejde, Najbrt se soustředí spíše na titulní hrdiny a snad právě proto mi Protektor přišel jako Czech made Nouzový východ. Což je lichotka pro český film v podstatě nevídaná. (24.09.2009)

Protektor nedisponuje nějakým úžasně silným příběhem, ale spíš slušivou atmosférou a sympatickou snahou natočit český film, který se za sebe nemusí za hranicemi stydět. On je rozhlasový reportér, ona herečka zřejmě se slibnou budoucností. Jenže ona je židovka a on dostává nabídku, kterou není radno odmítat. A oba žijí v nepříliš lehké době. Hezky se na to dívá, zvlášť, když Jana Plodková a spol. dokazují, že české civilní herectví není mrtvé, ale je nutno přiznat, že zejména v druhé polovině se Protektor začíná nepěkně otřásat v základech a chybí mu to hlavní – emoce. Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde.. leda z dokonalé vizuální stránky.. *** až **** (12.05.2011)

Příjemně stylizované semtam nůďo. Jednoduše strukturovaná alter hudba trochu na škodu. Nechytlo mě to za srdce. Těžko ale říct, jestli za to nemůže ohrané téma, ač originálně podáno. Nejednoznačnost a nezaškatulkovatelnost jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů bavila hodně. Systém si to tak krásně se všema vláčí. Někdo vydrží dýl, někdo zuby zatnout nedokáže vůbec.. někomu se to hodí do krámu. Ono to člověka těžko emočně vyždíme, když od rána sleduje volby a nade všechna očekávání jejich výsledek (a upadaný prasečí hlavy) kontruje pocit myši v pasti hrdinů filmu. Hip! (29.05.2010)