Režie:
Bohdan SlámaScénář:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHudba:
Vypsaná fiXaHrají:
Jaroslav Plesl, Aňa Geislerová, Marek Šácha, Anička Bubeníková, Karel Roden, Klára Melíšková, Igor Chmela, Jiří Mádl, Miroslav Sabadin, Kateřina Jandáčková (více)Obsahy(1)
Kolik sluncí je třeba, abychom byli šťastní? Příběh rodiny a jejích přátel z menšího města vypráví o touze proměnit svůj život k lepšímu, ale také o tom, jak často jsou děti ovlivňovány přešlapy svých rodičů. Téměř čtyřicetiletý, ale pubertou doposud zmítaný otec od rodiny Jára (Jaroslav Plesl) se stále nepoučil z vlastních chyb a jeho úlety s sebou přinášejí komické momenty. S partnerkou Janou (Anna Geislerová) vychovávají dvě děti. Starší z nich je dospívající syn z Járova prvního manželství Véna (Marek Šácha), který v příběhu sehraje klíčovou roli po boku staršího kamaráda, punkáče Jerryho (Jiří Mádl). Jana prožívá krizi v manželství, ta vyvrcholí v momentě, kdy Járu vyhodí z práce a ona si najde milence (Igor Chmela). Lavinu nečekaných událostí z povzdálí sleduje a možná nakonec ovlivní místní guru Karel, jehož ztvárnil v nezvyklé herecké poloze Karel Roden. (oficiální text distributora)
(více)Videa (6)
Recenze (464)
,,JÁ JSEM TO ASI VŠECHNO POSRALA....“ /// Prej se u nás rozpadá víc jak půlka vztahů (manželství pičo). Tak je třeba vo tom natočit nějakej film (asi). A tak tady máme Járu, což je pěknej pičus, nešťastnou paničku Janu, synka Vénu, což je zase pěknej spratek, je tu senzibil Karel, kterej není ani tak debil, jako blázen, a ještě pár postav, vo kterejch si můžete přečíst jinde. A všichni (i ti druzí) čekaj (jo, čekaj) na štěstí. No a místo štěstí - (správně, ti moudřejší tušej…) PRD! (řekl bych hovno, ale ty prej nosej štěstí…) A tak se tam hezky babraj v těch svejch sračkách, místo naděje jen další průser, místo slunce mraky, a zrazujou ty, kteří je ještě maj rádi. (ty krávo, to je optimismu…) Ne, Poupata byly depresivnější. Tady prostě nevím, co mi jako film o životem zmítaných nešťastnících má dát. Pro koho je? Pro lidi co žijou v depce ze vztahu a přemejšlej, jestli skočit? Pro vyřechtanýho milionáře, aby mrknul do akvakárka, co tam dneska zas ty socky vyváděj? Nebo pro publikum, který chce vidět, jestli jsme zase o kousek dál? (soráč, ale nejsme!) Dovedete si představit třeba Poláky jak čuměj na takovejhle film …(mrkli na Růžu a teď prej něco českýho na spravení nálady…)? (Já jo, ale na jejich reakci mi fantasie nestačí!) Aspoň že ten úplnej závěr se povedl, ale jinak – tyhle slunce pro MOJI radost nesvítěj. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas mi zavolá. (Kdo? Mistr přece. Hovno z fabriky – MISTR! A chce abych za ním jel. Kam? To nevím.) 2.) Chcu zjistit, jestli ještě nejsu mrtvej. (po 20ti letech manželství? Hmm, co chceš slyšet…?) /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Někdy mám pocit, jako by u nás byla půl roku tma a půl roku den .. tak nějak si český film v poslední době lahodí v bezútěšnosti tolik typické severským filmům (no dobře, tolik jsem jich neviděl). Nedávno jsem zabředl do marastu s Poupaty, nyní mi do smíchu nebylo se Čtyřmi slunci. Oba filmy mají společné to, že přes všechen nezdar každá z filmových postav hledá to své štěstí. A pozitivem může být to, že ho tam nacházím i já .. v podobě skvěle zahraných rolí, výborné muziky, dobrém příběhu. ()
Já mám s filmy Bohdana Slámy trošku problém v tom, že na mě ty postavy a tudíž i příběh působí děsně nevěrohodně a vykunstruovaně. V případě Čtyř sluncí mě moc nenadchli ani herecký výkony, třeba si vůbec nevybavuju takhle nevýraznýho Karla Rodena, možná by filmu prospělo kdyby si prohodili role s Jardou Pleslem. Jediný kdo mě svým potěšil byla Anička Geislerová. Bohužel celkově to působí jako sociální cirkus bez manéže. ()
Čtyři slunce je tak silně atypický, neuchopitelný a prostě zvláštní film, na který bych se nedoporučovala dívat, když máte depku, protože byste si snad došli i pro nůž... Herecky je ovšem na takové úrovni, že pokud jako já proplujete drastickou scénou s kuřátky, tak oceníte vše, co je vám předkládáno. Ovšem není to film pro každého, to v žádném případě, měla jsem ho na skladě téměř rok, než jsem se k němu dopracovala a strávit jej nebylo lehké, jelikož jsem se plně vžila do Jany (excelující Aňa Geislerová) a její reakce na (nechci spoilerovat) jistou zprávu byla prostě ... vystihující. ()
Nemyslím si, že to bylo špatné naopak to bylo celkem dobré - ale ne vynikající. Nejvíce mě zaujal guru Karel Roden :-D jeho typická gesta a i ten občasný smích, tvář zborcena vrásky a perfektní paruka která mu dodává extrémně komický vzhled vypovídá za vše - byl vlastně postava a herecká kapacita na které stojí celý film zbytek byl jen nevyhnutelný "bonus". Karlova slabost pro šutry mě docela zaujala snad více než rodinný život Járy a Jany s jejich dvěma dětmi teda respektive s Vénou z prvního manželství a jejich vlastní dcerou. Snímku do mlýnku dle mého bohužel nepřispěla Anna Geislerová, která dle mého není špička ledovce i když se tak chová či působí ač ji neznám tak se mi nelíbí její herecké výkony např. scéna kdy se dozví, že Véna bojuje po nehodě o život a ona se chvíli kymácí a pak předvede takový ten dětský pláč když se děti rozčilují a usilují na rodičích něco, co jim upírají. Hodně mi vadil okamžik kdy Jára musel nasypat méně pohledná kuřátka do koše s dusíkem to jsem myslela že se asi vyvrátím. O neúplnosti nebo snad průměrné kvalitě tohoto snímku jsem se přesvědčila už díky tomu, že jsem se od něj dokázala odtrhnout a to hned třikrát - sledovala jsem jej s velkou námahou na části tři dny. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (10)
- Při příležitosti uvedení filmu vydala pardubická kapela Vypsaná fixa desku s hudbou, vytvořenou pro tento film. (Poza)
- Čtyři slunce byly vybrány jako vůbec první český film do soutěže Sundance Film Festivalu, jednoho z nejprestižnějších filmových festivalů na světě. Mezinárodní filmový festival, s nímž své jméno spojil v roce 1981 americký herec, režisér a producent a Robert Redford, se koná od 19. do 29. ledna 2012 ve městech Park City, Salt Lake City, Ogden a Sundance v americkém Utahu. Snímek Čtyři slunce si tak odbude světovou premiéru na americkém kontinentu ve společnosti třinácti dalších snímků napříč světovými kontinenty v soutěžní sekci celovečerních hraných filmů World Cinema Dramatic Competition. (POMO)
- Ve scéně v čase 50:47 z benzínové pumpy je možné na moment zahlédnout kameramana. (Marsik)
Reklama