2:37

Two Thirty 7 fakt nie je pre mna, je to len dalsia variacia svedskeho snimku Zlo mezi nami. Jednak som videl uz estonsku kopirku Klass a finsku kopirku Domov sedych Motylu. No a tentokrat sa Australia rozhodla natocit svoju verziu. A je to len verzia podpriemerna, bez tempa, bez strhujucejsieho deja, s hroznymi hereckymi vykonmi /myslim, ze tu hraju neherci/. Zapletka ma cosi do seba, ale nedokaze strhnut a dokonale unudi. 50 % (13.06.2015)

Žijeme v domnení, že máme rodinu a priateľov, ale keď ich potom naozaj potrebujeme, zrazu zistíme, že sme sami. Nikto vám nepomôže. Vypočujú vás, ale nepomôžu. Na všetko zostanete sami. A čo potom?... Výstižné! Šesť rôznych pohľadov na rovnaké situácie, avšak v jednom sa napokon predsa len zhodovali... Pozoruhodná a úžasná psychologická dráma, ktorá je bez pochýb postavená na reálnych základoch. Pretože presne takto to chodí, aj keď samotné spracovanie bolo možno trošku nadnesené. Ale o to lepšie - aspoň si to človek všetko ešte viac uvedomí. Ľudia sú často zahladení sami do seba, je im jedno komu ublížia, koho ponížia alebo komu dajú najavo svoju apatiu. Empatia v dnešnom svete často nemá svoje miesto a často si ľudia všetko uvedomia až keď je príliš neskoro. A pritom by stačilo tak málo - všímať si svoje okolie, pozastaviť sa, vypočuť si iných ľudí, snažiť sa ich pochopiť a najmä pomôcť im... Ach, tento film by som normálne zaviedol do učebných osnov základných škôl - aj keby to pomohlo len zopár ľuďom si uvedomiť realitu, už aj to by bola výhra. Čo dodať? Veľký filmový zážitok, ešte teraz cítim zimomriavky... (13.04.2013)

My (EX)TOP10: Úžasný a postupem času čím dál více depresivnější psychodrama. Film popisující jeden den na střední škole z očí studentů, kteří to ve školním prostředí nemají vůbec jednoduché a své dosti vážné soukromé problémy emotivně prožívají na střední škole. Líbil se mi také ten dokumentární průsmyk výpovědí studentů, to dodávalo filmu, který je inspirován skutečným příběhem, na atraktivitě a závěrečná scéna, kde si mladá dívka pořeže žíly na ruce a následovně můžeme vidět ve velmi dlouhé scéně za doprovodu mé oblíbené skladby Pie Jesu, její poslední minuty života, to bylo hodně depresivní. Miluji filmy, kde příběh skončí tam kde začal! "Víte, někdy je člověk tak zahleděnej do svých problémů, že zapomíná na druhý." (06.06.2013)

To byla slušná depka, ještě když to vychází ze skutečných událostí. Líbilo se mi že scény jsou udělaný jako ve filmech Quentina Tarantina, jak scény hezky na sebe navazujou co se stalo předtim, to bylo skvělý. Dobrá kamera a atmosféra. No a ten konec mě teda dostal, udělalo se mi i trochu špatně :D Což se mi vůbec u hororů kde je hodně gore a stříká krev z těl obětí - Nestává :D Tohle na mě zapůsobilo dost. Bylo to skvěle udělaný ta sebevražda a té holky mi bylo líto. Divim se že režisér Murali K. Thalluri už nic pak dalšího nenatočil, svůj první film natočil výborně. (16.12.2020)

Australané bodují. To, co zpočátku vypadalo na další z řady dramat z prostředí střední školy vyvrcholilo v pořádné psycho. Líbilo se mi pohrávání si s divákem a retrospektivní vyprávění, snaha o jistou dokumentárnost navozenou kamerou a střihem a především perfektní herecké výkony úplně neznámých (tedy až na Teresu Palmer) tváří. Two Thirty 7 je film až děsivě realistický. (14.07.2014)