Zmeškaný hovor

Takže, měli jsme tu vraždící kazetu, vraždící vodu, ba dokonce i zrcadla, tak jak jsme sakra mohli zapomenout zremakovat mobilní telefony? Ještě, že máme v Hollywoodu plno podprůměrných režisérů co to za nás natočí. Nějaký scénarista k tomu napíše příběh, který bude připomínat Kruh, ale bude mnohem tupější a nebude dávat smysl. Ještě by se nám hodili herci, nejlépe nějaké vyhaslé hvězdy, které si ještě někdo bude pamatovat. I ty už máme? Dobře, takže nám z toho vychází další podprůměrný horor, který bude z lidí dělat pitomce a mnozí se třeba budou i smát. Ale co, lidi nám to sežerou i s navijákem a do kina přijdou. A příště zkusíme natočit třeba vraždící záchody. Na slušný horor přece dneska dobrý příběh a zručného režiséra nepotřebujete,ne?.....Bohužel, já myslím že ano. A o podobných filmech už chci příště slyšet jenom v humorných scénách alá Kopačky.20% (05.08.2010)

Tohle měl být spíše zmeškaný horor.. Zřejmě na objednávku provozovatelů pevných sítí natočená (notně atmosféricky vyschlá) fúze Kruhu a Nezvratného osudu, po celou dobu sterilní jak ruce Hawkeyho Pierce těsně před operací. Režisér Valette údajně požádal před natáčením herce, aby se na původní Miikeho film nedívali a předpokládám, že po finálním sestřihu jim to samé doporučil i u vlastního díla.. No nic, počkám si na připravovanou variaci námětu s pracovním názvem Nevyzvednutá listovní zásilka. Jen si zkuste vydělat baterku z dopisu a ty fronty před přepážkou - tady půjde do tuhého.. (05.06.2012)

Od hororů toho nikdy příliš nečekám, ale horory mají u mě tu výhodu, že já se na ně příliš často nedívám, protože jsem člověk, který to hodně prožívá a který se u hororu velmi často dokáže vylekat. Takže horory si dávkuji jen ve velmi malých dávkách a vyhledávám spíše žánry odpočinkovější. Z těchto důvodů asi nepřekvapí, že v tomto případě jsem toho ani příliš neočekával, spíš jsem byl zvědavý, jestli se tam dokážu aspoň něčeho leknout. Musím říci, že postavy se sešitými obličeji vypadaly opravdu docela děsivě a scéna v šachtě vyhořelé nemocnice byla hodně děsivá a strašidelná, tam jsem se i docela vylekal. Ale konec hodně překvapil, když už jsem si myslel, že je po všem, tak je všechno vzhůru nohama a vynořují se nové skutečnosti, což jsem naprosto nepředpokládal, a byl to docela šok. A přiznám se, že při závěrečné bitvě duchů jsem měl po celém těle husí kůži, takže horor by se asi dal hodnotit jako povedený, protože po celou dobu dokázal udržet mou pozornost, byl hodně napínavý s překvapivým koncem a nějaké emoce ve mně také vyvolal. Zkrátka solidní duchařina, která byla hodně zajímavá. Takže hlavní kámen úrazu spatřuji v hlavní hrdince, k níž jsem si za celou dobu filmu nevytvořil žádný vztah a žádné sympatie, oproti tomu Edward Burns je velký sympaťák a mám ho docela rád, i když zatím jsem ho vídal spíše v odpočinkovějších žánrech, ale rozhodně potěšil. Celkově tedy film vnímám jako mírný nadprůměr a uděluji lepší tři hvězdy. (14.06.2010)

Ne moc vydařený remake, ale aspoň ty 3* dám. Nečekal jsem nic, už jen proto že se mi to zdálo až moc blbé. Ale co mě totálně nasralo bylo to že kde jsem se bál u Asijský verze tak tady jsem se spíše smál třeba celá scéna v televizním studiu mi přišla strašně debilní, a navíc Ray Wise byl strašně zbytečnej takhle malou bezvýznamnou roli se nezasloužil. A finální scéna kde jsem u originální verze málem sral tak tady jsem jenom čuměl. Film jsem si pouštěl v noci abych se aspoň trochu bál věděl jsem že se moc bát nebudu ale noc by mi mohla navodit aspoň atmosféru ale ani jednou mi neproběhla husina ani jedna lekačka, prostě nic. Škoda aspon že ti duchové vypadaly dobřea ani herci nebyly vůbec špatní. Ale je to prostě ne zrovna vydařený remake. (30.03.2012)

Měli jsme tu už leccos. Vraždící videokazety, vyšinuté dětičky. Horory ze země vycházejícího slunce u nás zdaleka nejsou neznámé, navíc s nimi tentokráte přichází i věhlasný kult Takashi Miike, respektive americký remake jeho duchařiny z roku 2003. No, a ano, jde o další prašivý příklad komerční vypočítavosti. Ostatně za poslední tři, čtyři roky tvůrci populárního žánru jakoby nevnímali naléhání publika a neustále si jedou na stejné notě. Originalita je ta tam, máme tu jen stále ty stejné kvílivé pazvuky, stále ty stejné rádoby „děsivé“ postavičky, které musejí mít enormní radost z toho, jak stále ty stejné postavy nelogicky jednají. Tentokrát padla volba na vskutku sympatickou Shannyn Sossamon, která se ocitá mezi bandou dementních přátel (aaah, dokonce vysokoškoláků) a tu a tam se od někoho z nich ozve zlověstné vyzvánění, které předznamenává, že ten, kdo hovor přijme, si to pěkně odskáče. A tak docela frekventovaně vybafne nějaký ten bubák, brzy to celé omrzí, přičemž tvůrci netuší, jak má to i tamto na diváka zafungovat. Prakticky neznámý režisér Eric Valette jakoby si talent i smysl pro napětí nechal doma ve Francii. Hřebíčkem do rakve jsou pak primitivní dialogy a dosti unylé tempo, takže i těch pětaosmdesát minut jsou místy utrpením!! OK, uznávám, že tak hrozné to zase nebylo, ale já si vždycky myslel, že film má především bavit.. (17.04.2008)