Zločin na Zlenicích hradě

Velice zdařilá středověká detektivka, které je vlastní nejen napětí a atmosféra, již tvůrci dokázali precizně vystavět i na tak malém prostoru, jakým je pár místností v hradech a občasný krátký záběr do exteriéru, ale rovněž perfektní herecké výkony všech zúčastněných. Za vyzdvihnutí stojí krom Hanzlíka a Kostky také Otakar Brousek st. Samotný námět je skvělý a rozplétání případu záhadné vraždy, v níž mohla mít prsty celá řada lidí, je velmi působivé a chytlavé. (01.11.2016)

Dobrá detektivka, knihu jsem přečetla už hodně dávno a ač jsem si sice pamatovala viníka, nepamatovala jsem si všechny ty opičky kolem, takže kdysi při prvním zhlédnutí jsem byla jako nepopsaný pergamen (samozřejmě, že filmík včera nebyl viděn poprve), dokonce s minimem chyb (to že se jednou na gotickém hradě vyskytne renesanční okno nebo že Vilém Zajíc z Valdeka, jemuž měl Petr Ptáček být podřízen, nebyl český komoří ale nejprve maršálek pak podkomoří, lze s klidným srdcem odpustit). Škoda, že to nebylo barevné (já barvičky moc ráda) a škoda, že na to nebylo více peněz, protože všichni pánové odvedli dobrý výkon a i dvě přítomné dámy se snažily... Není to sice tak dobré jako Cadfael či Jméno růže, ale rozhodně jako film i jako detektivka, zvlášť v českém prostředí, obstojí. (05.10.2012)

Moje srdeční záležitost. Jako kluk jsem do Zlenic jezdil na prázdniny za dědou a babičkou. Měli tam na chatě knížku Zločin na Zlenicích hradě l.p. 1318 (edice KOD - knihy odvahy a dobrudružství, s těmi proužky na hřbetu, červená byla). Vždy navečer jsme si nahlas četli na verandě, a tam za řekou, skrytá v lese, byla ta Hláska, věž bývalého Zlenického hradu, kde se stal ten mord... Vidím to jak dnes a naskakuje mi husí kůže, jak to bylo krásný... Četli jsme tu knížku každé prázdniny znovu. A názvy dalších hradů a tvrzí z knihy - Mrač, Týnec, Český Šternberk... - to je prostě krásné Posázaví a moje dětství... Pak až po létech jsem viděl film, a musím říct, že mě v nejmenším nezklamal, naopak, kdykoliv se na něj podívám, zase si vše připomenu... Takže - hvězdiček klidně 10. (18.10.2011)

Žánr středověké detektivky je filmaři neprávem opomíjený. Je náročný na výpravu, kostýmy a dobové reálie. Pro mne stojí v čele žánru film Jméno růže a seriál Případy bratra Cadfaela se skvělým Derekem Jacobim v roli mnicha vyšetřovatele. Hodnocený snímek mne zaujal svým zasazením do českého prostředí, kvalitními hereckými výkony a zajímavou zápletkou včetně záhady zamčeného pokoje. Také černobílý formát vhodně podtrhuje dobu, v níž se příběh odehrává. Naprostá spokojenost. (13.11.2020)

Historická detektivka, která se od tehdejší běžné televizní produkce lišila jen zasazením do středověku a příslušnými kostýmy a kulisami. Dialogy však byly spíš současné a stejně tak divadelní herectví sice vesměs známých herců, kteří však odvedli jen průměrné výkony. Tato inscenace ničím výjimečným neuchvátí, ale ani neurazí. (09.03.2021)