Dexter

„Doufám, že se nezabije sám. To by byla tragédie!“ Každý policejní okrsek by si zasloužil přídělit do služby jednoho bezcitného cynika, který systematicky ochuzuje svět o přítomnost dobráků, kteří svým brilatním kličkováním mezi paragrafy berou slušným lidem víru ve spravedlnost. Já bych pro tuto práci sice neměl úplně dokonalé předpoklady, ale když už televize vysílá tento solidní manuál, tak začínám věřit v to, že bych pro ten náš zkorumpovaný svět mohl přece jen něco udělat. (11.11.2012)

(Viděno kompletních 9 sérií) Tvůrci seriálu ví, jak na diváka, a umí ho dostat tam, kam chtějí, takže hltá díl za dílem a stále nemá dost. Dexter je bez nadsázky 1 z nejpropracovanějších a nejsympatičtějších seriálových postav vůbec. Fandíte mu, žerete jeho vnitřní ironické, cynické poznámky („Debra už nemůže spát v prázdném domě. Vlastně skoro vůbec nespí. To se asi stává, když se vás snoubenec snaží rozřezat na malé kousky.“), objevujete jeho osobnost a vytváříte si k němu neobyčejný vztah. Samotnou kapitolou jsou velmi dobře napsaní záporáci, mně osobně přišel nejstylovější hned první z nich, Ice Truck Killer. Seriál si po celou dobu drží svou úroveň, i když samozřejmě někdy zakolísá a původní konec (8. série), působí malinko bezradně. O to víc jsem byl zvědavý na New Blood. Těch 8 let změnilo mnohé, přesto po pár dílech cítíte toho starého dobrého Dextera, i když teplo vystřídá mrazivá zima. A definitivní konec? Těžko soudit jistá rozhodnutí, přesto je ten závěr dost symbolický a jde o dobrou nápravu toho původního. (15.07.2011)

// Nejsympatičtější masový vrah v historii kinematografie. Někdo nesouhlasí? Však on už vám to Dexter - 80% vysvětlí. edit:// Závěr otevřený, nejasný, zvláštní - Dexter prošel komplexní změnou ale pokud se zeptáte mě, tu závěrečnou řadu (znova) by fakt potřeboval. Dřevorubec pátrajicí po své identitě? Why not. (24.10.2011)

V době, kdy se slovo seriál začíná stávat téměř až otravným pojmem, noří se z hlubiny nenápadnosti stylová pecka, které své souputníky převyšuje o tři hlavy. Případné zájemce o své příhody si Dexter – naprosto božský Michael C. Hall – ovine kolem prstu svým cynicky černohumorným pohledem do duše chladnokrevného vraha, který na krku nosí policejní odznak, aby po tomto skvělém manévru klamání tělem radikálně změnil image v detektivku, která diváka napne jako strunu, aby mu díl po dílu poodhalovala další tajemství, jejichž objevování nejenom, že nepřináší úlevu, nýbrž svou vypointovaností nechává přítomné divácké osazenstvo ve stavu totální konsternace, ze které se probere až s dojezdem titulků posledního dílu. Po skončení první sezóny můžu s klidem konstatovat, že v současné seriálové záplavě je to právě Dexter, který patří k úplné špičce! Po dalších sezonách je tomu jistě co vytýkat (odhadnutelné krimi linie, nedořešené postavy, logické lapsy), ale ty Dexterovy úvahy o životě (fantastické koketování s náboženstvím a vírou v šesté sérii), jsou prostě neskutečné a stále ženou seriál dopředu. Bohužel závěrečný, osmý, akt je něčím, co posune seriál do žánru sci-fi, který napsali scénáristé rodinné telenovely. Vývoj hlavního hrdiny byl fascinující do té doby, kdy někdo razítkem posvětil tvůrcům Dexterovu lobotomii. (21.12.2006)

Základem je, že každý v sobě máme nějakého většího, či menšího Dextera, tak mnohovrstevnatý (anti)hrdina prostě v TV tvorbě docela chyběl. Uvěříte mu vše, seriál si zručně pohrává s nejrůznějšími klišé, vždycky od nich ale umně uhne a divák, i když třeba tuší, jak věci budou, se třese po celém těle. Všechny mé pochybnosti, které jsem měl, byly rozptýleny na začátku druhé řady a mě nezvýbá, než se třást na další díly. JSEM DOBRÝ? JSEM ZLÝ? NA TO UŽ SE NEBUDU PTÁT. PROTOŽE NA TO SE NEDÁ ODPOVĚDĚT. NEBO VY SNAD ZNÁTE ODPOVĚĎ? (10.04.2008)