Vzepřít se obrům

Alexův velmi vydařený režijní (skoro) debut! Určitě je na místě srovnání s příbuzným Woodlawn od Erwin Brothers, který má také křesťanský podtext se znatelně větší hloubkou a vypracovanějším scénářem. Doba produkce je však znát a pokud jde o jednoduchost a divácký minstream tak je Facing the Giants asi tou oblíbenější volbou. Velkou pochvalu si zaslouží také hudební supervisor za výběr na míru šitého energického soundtracku! (02.05.2020)

Ačkoli je tohle oblíbený film mého expřítele, nemůžu jinak než Odpad! Možná je to tím, že mám záporný vztah k Bohu (bohu jako takovému,ne božstvu obecně viz.Matka Příroda). Na začátku filmu stíhá hlavní mužskou postavu neštěstí za neštěstím. V práci ho chtějí kvůli neúspěch týmu vyhodit,s ženou nemůžou mít děti a zřejmě ještě prožívá krizi středního věku. Pak zde máme partu sportovců, která pořád prohrává a je naštvaná. Pak přijde Grandt Taylor a začne je povzbuzovat. A protože s mu pořád nedaří, obrátí se na Boha a ten mu samozřejmě pomůže. Pak začíná výmaz mozku...Neustále slyšíme věty typu: Bože i když prohrajeme, stále v tebe budeme věřit; Bože dej nám sílu; Dokážeme to, protože Bůh stojí při nás a bla bla. Nemám nic proti víře, at si každý věří v co chce,ale tohle je horší než komunistické propagandy typu Major Zeman nebo Žena za pultem. Film končí (samozřejmě) megalomanským hepijendem, kdy se všechno co si Grant přál splní. Samozřejmě díky Bohu. Jeslti měl být tohle film typu: Dokážeš všechno když si věříš, tak EE. To se radši podívám na Prince egyptského. Tam mi nikdo víru v Boha nevnucuje (27.01.2009)

Křesťanská agitka navlečená do helem a chráničů, která každého, kde se neveze na stejné vlně jako autoři, prožene záchvaty trapnosti nebo smíchu při každém "osudovém" breakpointu. Jenže - mimo realitu jsou všechny týmové filozofie a motivační proslovy, které udělají z bandy lazarů vítězný tým - a je jedno jestli jsou naražené na lásku k Bohu, škole, městu nebo quarterbackovi. (23.02.2009)

Když jsem si na tenhle film měla udělat názor, poprvé v životě jsem se rozdělila na tyhle dvě osobnosti: na křesťanku a filmovou divačku. Jako pro křesťanku pro mě tenhle film měl několik silných míst, které mě "postrčily" a povzbudily ve víře. Jako filmovou divačku mě znechutil, protože nebyl pečlivě vykreslený, ale jen načrtnutý, zato až obludně obrovskými tahy, jaké jsou možné jen v USA. A budil dojem, že abyste mu uvěřili, potřebujete IQ vařené mrkve. Obě osobnosti se shodnou na tom, že lepší americký křesťanský film je Dýka a kříž (The Cross and the Switchblade). (26.09.2012)

Filmy zamerané na propagáciu náboženstva či idealizovanie skutočnosti mi nie sú absolútne po chuti. K sledovaniu tohto som bol viac-menej donútený na hodine náboženstva. Zo začiatku som zostal celkom prekvapený: žiadne prehnané kresťanské keci, vykreslenie ťažkej životnej situácie obyčajného trénera futbalu a jeho ženy a nenudiaci dej. To, ale bol len začiatok. Vedel som, že je už zle, ale scéna, pri ktorej sa všetci členovia týmu začnú modliť na ihrisku ma dostala do kolien (pripomínam na AMERICKEJ strednej škole !!!!!). A od tej chvíle bolo moje utrpenie maximálne (som síce kresťan, ale dávam prednosť inému spôsobu presadzovanie ideí ako naša úžasná cirkev). Čudejete sa ako dokázal MacGyver robiť všetky tie fajn vecičky? Tak vedzte, že MacGyver bol oproti tomu čo sa deje v tomto filme kurz technického inžinierstva. Tu vám totiž stačí nejaká tá modlitbička a máte vyhratú celú sezónu. Je vedecky overené, že duchovná motivácia a vnútorná sila dokážu divy, ale aby taký chabý tým dokázal porazit technicky o niekoľko úrovní lepšieho súpera je naozaj priveľa. To prudké zlepšenie vlastne úplne všetkého je tak neuveriteľné a absurdné, že je to k smiechu. (11.04.2008)