Po svatbě

Hutný narkoleptický zážitek, který těží ze své uvěřitelnosti a přímosti, selhává ale například v po čase otravném vizuálním zaměření na detaily (což je chyba kameramana, sice to zprvu může působit jako výborný stylizační prvek, později je to ale spíše otravné). Celkově jde o zajímavý počin, který jako celek působí konzistentně a profesionálně, nevezme ale za srdce ani za hlavu... Takže fajn... 7/10 (26.12.2008)

Herci hrají seversky uvěřitelně, kamera i osvětlení připomínají principy Dogma a příběh začíná v syrových kulisách indického slumu. Zdá se, že uvidíme další drásající drama s až na dřeň obnaženými lidskými charaktery. Což bývá obvykle dost pesimistické představení lidské ubohosti.____ Jenomže chyba lávky, tenhle film nakonec vyznívá vcelku optimisticky. Příběh, natočený někým jiným, by mohl snadno sklouznout k ploché červené knihovně a ano, jistě, na skandinávský film si drama o převzetí rolí a tím i zodpovědnosti asi každý umí představit v dramatičtějším pojetí (uniklo mi, proč režie tak často snímá vycpaná zvířata: přirovnání k zatuchlé společnosti? - to ale neodpovídalo ději). Protože snímek, přes několik vypjatých momentů, směřuje k očistnému konci, o který se zasloužili téměř všichni protagonisté. Téměř každý z nich totiž prokáže, že je ve skutečnosti spíš dobrý než zlý člověk. ____Na Oscara je to málo, ale na příjemné podívání to bohatě stačí. /11. 11. 13./ (11.11.2013)

V úvodu filmu jsem byl krapet podezřívavý, zda mi snímek nenabídne citové vydírání skrz ty malé indické děti. Toho se mi sice dostalo, ale jen v malé a hlavně snesitelné míře. Pokud by si však někdo myslel, že ho s příletem hlavního hrdiny do studeného Dánska čeká odtažitá podívaná, přepočítal by se. Protože po svatbě (jak již předjímá sám název díla) totiž film teprve pořádně začíná a ty místy až drtivé emoční salvy asi nikoho chladným nenechají. Pravda, ústřední téma či zápletka nejsou zrovna moc originální, ale Susanne Bier se naštěstí obloukem vyhnula rutinnímu zpracování a zvláště z herců vymáčkla maximum. A tak s výjimkou možná až lehce překombinovaného „nálezu“ Anny po jejím návratu domů byl film sice několikrát na hraně, avšak pokaždé to ustál a nabídl člověku po citové stránce opravdu strhující a přitom dost přirozeně působící podívanou (já osobně si nejvíc užil setkání v hotelovém pokoji). Dojezd je pak znovu podobně jako začátek trochu slabší, nicméně ty poctivé 4* snímku moc rád dám. (09.09.2015)

Nultá léta byla nejsilnější v kariéře Susanne Bier. Všechno do puntíku promyšlené, perfektní obsazení i vedení herců. Jasně, tady jsem si po chvíli říkal, že je to jak z argentinské telenovely, ale uvědomoval jsem si, čí je to film, takže jsem okamžitě dospěl k názoru, že jediné logické vysvětlení té neuvěřitelné náhody je, že to náhoda vůbec není. A začalo mě zajímat, o co tu jde. A tak nějak mě to nepustilo, až do závěrečných titulků (90%). (07.08.2014)

Scénář: Susanne Bier, Anders Thomas Jensen .. Je to příliš velké náhoda .. to neinterpretuji svůj postoj, jen cituji čím se nechá slyšet jedna postava v ději. No, je pravda, že se scénáristi vyřádili. Film je plný ideálů, to především. Začíná kontrastujícím pohledem nejprve na chudinské předměstí Indie, plné hladových dětských sirotků, kde se jim pokouší ústřední postava příběhu Jacob pomoci. Pro shánění potřebných peněz odlétá do rodného Dánska, kde se střetáváme s druhým pólem a to výkladní skříní bohatství jistého Jørgena Hanssona. Ten jej během pracovní schůzky pozve na svatbu své dcery a tím začíná jedno velké odhalení způsobené nevyhnutelnou okolností… Když pominu některé scénáristické berličky (které se snaží být obhájeny tím, že je téměř veškeré dění vlastně do puntíku naplánované oním boháčem), nelze přehlédnout dostatečně silný a zajímavý příběh. Slzy v něm tečou proudem a velký důraz je kladen, mimo humanitární ideu, hlavně na rodinu a zejména děti. Díky opravdu výborným hercům na všech hlavních pozicích působí snímek věrohodně, mnohé scény jsou patřičně silné a za příjemné považuji i to, že ne všechno je zrovna dopovězené a divák tak má možnost nad celou věcí i po filmu popřemýšlet. 85%. (10.03.2007)