Po svatbě

Kvalitne natočená a zahraná dráma, ktorá ponúka aj nejaká podnety na zamyslenie jak by sa divák zachoval keby bol v pozícii postáv. No a to je asi môj hlavný problém. Ja by som sa proste zachoval inak na mieste každej zo štyroch hlavných postáv. Asi najviac mi bolo vzdialené konanie medzi otcom a jeho dcérou, ktorý sa z novo nabitej informácie správali až príliš hystericky. Mňa by to teda ani zďaleka tak nerozhodilo. Niečo o tom viem. Holt, som proste iný typ povahy a niektoré pokrvné putá sa podľa mňa príliš preceňujú. Vyhodiť vás v najťažšej chvíli na ulicu môže aj ten od ktorého to čakáte najmenej. Ale to je iný príbeh. Konaním by som z časti mal najbližšie k Jörgenovi, ktorý sa snažil predstierať, že sa nič nedeje, ale ten jeho plán jak všetko zabezpečiť skôr pôsobil, že chce všetkých ovládať, čo ma iritovalo. Našťastie to všetko zachraňujú herecké výkony, takže aj keď som sa s konaním postáv príliš nestotožňoval, tak bolo pútavé sledovať ich príbeh. 7/10. P.S: z USA remaku som videl len trailer a stačilo mi to. Doslovná kopírka scén s nezmyselným populárnym prehodením pohlavia u ústredného trojuholníku. (06.11.2019)

Moje velké očekávání film v žádném ohledu nesplnil. Nezaujal mne, dokonce jsem ani nevěřila hrdinům jejich city! Od Jorgena (Rolf Lassgård) jsem takřka až do konce filmu očekávala nějaký podraz. Po jeho "vtipných" hláškách v úvodu ("Anna se bude vdávat mnohokrát. První svatba je vždycky těžká...") by ani nebylo divu! Přiznávám, že prvních 15 minut jsem se naivně domnívala, že zápletka filmu bude vystavěna na kontrastu života v chudé Indii a bohaté dekadentní Evropě, reprezentované v tomto případě Dánskem. To bych toho ale chtěla moc! Nic proti Rolfu Lassgårdovi, je to jistě velký charakterní herec, stejně tak Mads Mikkelsen (Hon) nebo jejich ženské protějšky - chyba se skrývá někde jinde. Scénář je uměle vykonstruovaný, zápletka plytká. Poučení z filmu nikde žádné. A prostředky, jimiž chce paní režisérka dosáhnout úspěchu (opakované detaily rtů, úst, uslzených očí aj. a stále dokola), se brzy okoukají a ztrácejí velmi rychle na účinku. Ta Indie tam zřejmě byla jen pro zvýšení atraktivnosti filmu, pochopila jsem to dobře? Kdyby hrdina pracoval v nějaké charittivní službě v méně atraktivním prostředí, nebylo by to zkrátka ono, že? (27.11.2014)

Za jeden z největších důkazů talentu režiséra považuji schopnost vyprávět obrazem. Teď nemyslím tu osobitou kameru, která dává filmu dynamiku a opravdovost, ale klasický záběr-střih-záběr, protože právě v tom je zde ukryto to nejcenější, emoce. A že jich tu bylo. Nechtěl bych být ani omylem v kůži Anny, která tam schytá hned tři citový atomovky. Film má zajímavou zápletku, ale to hlavní je tady o emocích, o lidech a především o citech. (08.06.2016)

Pozoruhodné dílo dánské režisérky Bierové navenek může působit dojmem konvenčního melodramatu. Ale už výchozí kulisy naznačují, že tentokrát se mýlíme, uvěříme-li tomuto vnějškovému zdání. Rozvětvená kompozice skrývá hutný příběh, jehož základní námět se postupně vyjevuje postupným vyjasňováním spletitých životních příběhů hned několika protagonistů. Úvodní kontrast - misionář, hledající prostředky pro provoz sirotčince a proti své vůli se vracející do dánské vlasti, z níž odjel, aby mohl zapomenout a jeden z nejbohatších Dánů, pro nějž zdánlivě neexistuje nesplnitelné - se postupně zvrací do úplného protikladu. Mezi tím jsou poskládány mozaiky životů dvou ženských postav - matky a dcery. Zdánlivě suverénní milionář, který jako jediný vládne hned zpočátku všemi potřebnými informacemi, odsouzen zhoubnou chorobou k rychlé smrti, více než na sebe myslí na své blízké a nejsložitějším ze všech umění, uměním splétat a rozplétat lidské osudy, postupuje bezohledně proti vlastnímu egu do nadosobní oběti, která matce vrací životní lásku, muži smysl života a dceru, o jejíž existenci neměl tušení, dceři nahrazuje milovaného otčíma skutečným stejně citlivým a laskavým otcem. Paralelní příběhy černošského chlapce a prvních nesnází dceřina novomanželství tuto bohatou mozaiku doplňují do neobvyklého celku připomínajícího poněkud obdobně rozkošatělé zralé bergmanovské látky. Skvělá režie, vesměs "oscarové" výkony hereckých protagonistů, civilní oproštěná dikce propůjčují tomuto nesnadnému tématu hloubku, původnost a to, čemu se říkává poněkud plakátově umělecké mistrovství. PO SVATBĚ prokazuje pravdu mnohokrát řečenou, vícekrát prokazovanou a jako fakt neoddiskutovatelnou: Nejsou velké a malé kinematografie ani velká či malá témata; je jen schopnost či neschopnost umělecky tvořit, strhávat, burcovat, získávat, poutat. To všechno velká Dánka zvládá s bravurou, jež bere dech. (20.03.2011)

Moje jízda skandinávskou filmografií pokračovala dnes tímto šíleným dojákem. Film, kde se často brečí a vytahují nečekané vztahové šoky, ale Susanne to umí tak, že si člověk ani nepřijde příliš citově vydírán (jen přiměřeně). Typická hra se sympatiemi diváka, které létají jak míček při squashi od jednoho protagonisty ke druhému - tu fandíme Jacobovi, tu jeho staré láce, tu Jorgenovi, tu indickému chlapci. Že je Mads Mikkelsen výborný charakterní herec se ví, a od něj jsem nic než perfektní výkon nečekala, ale méně známý - aspoň u nás - Rolf Lassgard vedle něj vůbec nezaniká, spíše naopak. SPOILER Před jeho ztvárněním člověka, který před blízkými tají svou smrtelnou nemoc, opravdu smekám. KONEC SPOILERU. Hodně dobře zahrála rovněž Sidse Babett Knudsen a Stine Fischer Christensen. Velmi emotivní a sugestivní film - kamerou, hudbou, hereckými výkony, příběhem. Vrchol mého osobního TOP od Susanne Bier. PS: Doporučuji nečíst příliš zdejších komentářů, nepředvídatelnost je silnou složkou filmu. (26.12.2016)