Po svatbě

Snímek pojatý civilněji než cokoliv co jsem za dlouhou dobu viděla a přesto mně dokázal vtáhnout tak dokonale, že jsem ty dvě hodiny visela očima na obrazovce a nevnímala dění kolem sebe. A přitom jde o příběh, který by většinu filmařů snadno sváděl k divácky přístupnějšímu slzopudnému sentimentu a já jsem moc vděčná scénáristovi a režisérce, že tu místo toho máme citlivě natočené drama, kde jsem si u mnohých scén říkala, že takto podobně by se nejspíš zachovali lidé ve skutečném životě. Tentokrát ani nebudu vyzdvihovat výkon mého oblíbence Mikkelsena, protože všichni ostatní podávají stejně výborný a vyrovnaný výkon a tak bych si jen přála více takových filmových zážitků. Tento mě mimo jiné přimněl zamyslet se, že někdy je asi lehčí být hrdinou v cizích životech, než v tom vlastním. (10.07.2013)

Dánský majstrštyk o morálce... Nezáleží vůbec na pravděpodobnosti událostí, jichž je divák svědkem a ten ironický dialog o náhodě to jen podtrhuje. Tady se spíše má ukázat relativnost urychlených hodnotících soudů a nabourat klid moralistům. Postavy jednají pod absolutním drobnohledem kamery (oči, gesta), režisérka Susanne Bier toho však neužívá "dogmaticky", vždy pouze pro zdůraznění nevysloveného. V takové poloze je Mads Mikkelsen skvělý, protože jeho herectví staví na charismatu a odezírání z drobných nuancí. Možná překvapí, že není až tak suverénním hlavním hrdinou. Hybatelé příběhu jsou i jinde. Na tomto aspektu je nejlepší neustálé kladení překážek, které jsou výborně provázané. Když už máme pocit, že linka je rovná a děj někam spěje, tak se znovu naruší (a pokaždé naprosto přirozeně). Silná je i rytmika, protože mnohé pasáže nejsou zrovna lehce stravitelné a režisérka je ohromně kompenzuje ironickými oslavami (dalekosáhlý odkaz Festen) plnými energie. Pro tak myšlenkově bohatý snímek jsou možná určité vedlejší postavy, co mají "ošéfovat" humor, až příliš jalové. Vlastně ani ty momentky v Indii příliš neřeknou, ač je jejich nezaujatý dokumentarismus velice přesvědčivý. To jsou ale pouhé drobné nešvary perfektního filmu, který je zábavný i téměř cynicky krutý. A že končí jen mlhavě a napůl beru za velké plus. (07.02.2011)

Já jsem velmi pro skandinávské filmy, zejména dánské. A mám rád Mikkelsena, tuze se mi líbil třeba v Chlastu. O to víc jsem byl překvapený, že se mi Po svatbě nelíbilo vůbec. Neříkám, že by zápletka nebyla silná a umožňující mnoho pohledů na to, co je dobře a co ne. Jenom mě to nebavilo, a to ukrutně. Nebavily mě dialogy, nebavil mě utahaný děj. Abych řekl pravdu, mnohem víc by se mi to líbilo zpracované jako francouzská komedie z roku 83 s Pierrem Richardem a Gerardem Depardieau. (20.05.2023)

4,5*/5...Detailistická, veľmi citlivo a empaticky natočená dráma, v ktorej je dôležitý celok, rovnako ako najdrobnejšie detaily. Aj drobná mimika, gestika a celkové neverbálne signály majú nádych "osudovosti" a len zvýrazňujú celkovú hĺbku príbehu a postáv. Herci sú bez výnimky fantastický, Mads Mikkelsen má charizmu za troch. Pár scén mi privodilo zimomriavky svojim dokonalým prevedením (napr. prvá návšteva dcéry u otca na hotely). Film, ktorý je velmi silný po obsahovej aj formálnej stránke a je len ďalším dôkazom toho, že Dáni to skrátka vedia! (17.06.2011)

Scénář: Susanne Bier, Anders Thomas Jensen .. Je to příliš velké náhoda .. to neinterpretuji svůj postoj, jen cituji čím se nechá slyšet jedna postava v ději. No, je pravda, že se scénáristi vyřádili. Film je plný ideálů, to především. Začíná kontrastujícím pohledem nejprve na chudinské předměstí Indie, plné hladových dětských sirotků, kde se jim pokouší ústřední postava příběhu Jacob pomoci. Pro shánění potřebných peněz odlétá do rodného Dánska, kde se střetáváme s druhým pólem a to výkladní skříní bohatství jistého Jørgena Hanssona. Ten jej během pracovní schůzky pozve na svatbu své dcery a tím začíná jedno velké odhalení způsobené nevyhnutelnou okolností… Když pominu některé scénáristické berličky (které se snaží být obhájeny tím, že je téměř veškeré dění vlastně do puntíku naplánované oním boháčem), nelze přehlédnout dostatečně silný a zajímavý příběh. Slzy v něm tečou proudem a velký důraz je kladen, mimo humanitární ideu, hlavně na rodinu a zejména děti. Díky opravdu výborným hercům na všech hlavních pozicích působí snímek věrohodně, mnohé scény jsou patřičně silné a za příjemné považuji i to, že ne všechno je zrovna dopovězené a divák tak má možnost nad celou věcí i po filmu popřemýšlet. 85%. (10.03.2007)