Americký gangster

Tak jsem se po několikaměsíčním naléhání jednoho kámoše konečně kouknul na Amerického gangstera a nemůžu se zbavit mírného nadšení. Naprosto bezchybná režie a bravurní herecké výkony (i když Denzela jinak moc nemusím) se zde pojí se zajímavým příběhem (alespoň pro mě, gangsterky nemám vůbec nakoukané, takže v rámci žánru nemůžu porovnávat) a vznikl tak jednoznačně pětihvězdičkový film. Ačkoli jsou mi obecně sympatičtější film s poloviční stopáží, u tohoto jsem se nenudil ani minutu. (03.07.2008)

Z americkej gangstersko-mafiánskej histórie sa dá čerpať množstvo zaujímavých príbehov alebo sa dajú nejaké podobné vymýšľať. A keďže je tento film inšpirovaný skutočný skutočnosťou, naozaj nechápem, prečo sa po ňom nevrhol niekto skôr. Ale tým pádom som aj rád, pretože v inom prípade by sa asi nepodarilo toto magické zloženie, ktoré sa na filme podieľalo. Washington opäť svojmu hrdinovi vdýchol dušu a vypožičal neskutočnú charizmu. To už asi naznačuje, že aj napriek skvelému výkonu ostatných mu skoro nikto (snáď okrem Russella) nekonkuroval. Vo filme má všetko svoj čas, všetko je do sekundy presne rozložené tak, aby ste sa aj napriek ležérnosti niektorých pasáží nemali šancu začať nudiť. Presne ako som očakával. A aj preto film silno atakuje topku mojich gangsterských snímkov. A neviem prečo sa niekto čuduje, že Scott zvládol perfektne zrežírovať gangsterský kúsok. Veď keď sa pozrieme na jeho doterajšiu tvorbu, nenájde sa v nej žáner, ktorý by neskúsil, a ktorý by aspoň raz neskončil úspechom. 100%. (09.01.2008)

Ďalší člen do rodiny kvalitných mafiánskych pomníkov. V prvej polovici trochu zdĺhavé a nezáživné, druhá polovica to vykompenzuje. Denzel Washington si to kradne celé pre seba, Russell Crowe má možnosť iba prihrávať. Nový Scorsese (The Departed) bol povrchnejší, ale silnejší v detailoch a mal ostrejšie hrany. Scott je pomalší a menej nápadný, ale tiež harmonickejší a prehľadnejší. Kráľmi pre mňa naďalej zostávajú Coppola (Krstný otec), De Palma (Scarface) a starý Scorsese (GoodFellas). (20.12.2007)

„Success. It's got enemies. You can be successful and have enemies or you can be unsuccessful and have friends.“ Vzestup a pád podnikatele, kterému se povedlo výběrem vhodné komodity (na ulici je u heroinu vždycky větší marže, než u hot dogů) a razantním zkrácením dodavatelského řetězce několik let úspěšně odebírat teplo produkované kotly inferna drogové závislosti. Údajně z 99 % Hollywood, zbylé procento skutečný svět zla Franka Lucase, ale kdo by tu latentní glorifikaci zločince řešil, když Scott rozjíždí svou lokomotivu z bodu nula až do nejvyšších obrátek (zaujalo začlenění dobových historických událostí i cílevědomá režie bez zbytečného exhibování, což zároveň přineslo i tolik diskutovaný nedostatek žánrové originality). Až budu chtít jednou rozjet drogový byznys, následující filmové zkušenosti mi budou nápomocny: 1.) Nezačínej na Karlovarsku, mravenci a náčelník Vinklář tam nesou smrt, 2.) bez ohledu na ochránce přírody nechoď v kožichách z činčily na zápas boxu a když už tam v něm si, sedni si někam dozadu, 3.) když tě dostanou, všechny napráskej.. (12.05.2014)

Nebudu popírat, že Amerického gangstera si užijí nejvíc cinefilové, kteří mají opravdu nakoukáno a rádi si doma kreslí schémata a při projekci dělají poznámky, ale říct o Scottově mistrovském díle, že je "chlapsky chladné a dokonalé, bez zapamatováníhodné scény" či "že konfrontace obou hlavních postav není dostatečně vytěžena a závěr je neuspokojivý", není na místě._____ Americký gangster pracuje s divákovou žánrovou pamětí z jiných filmů, kdy důmyslně užívá scén ze známějších, žánrově spřízněných opusů (gangstersko-mafiánských) a zasazuje je do zcela jiného kontextuálního rámce, nedovolí se nám jimi opájet a vytrhávat z díla, posunují většinou vyprávění dopředu. (Osobně si cením víc filmů, u nichž nemůžete pustit kamarádům jednu scénu a ukázat jim na ní, jak je kousek geniální, ale nutné je k doceněńí zhlédnout celý film.) Proč tomu tak je? Scottův první gangstersko-mafiánský opus po Černém dešti je totiž progresivní v uchopení postav, které nejsou chronicky známými tvářemi zločinu (žádný Carlito Brigante, Al Capone a jim podobní) a ze žánrové škatulky se vymaňují a jsou skutečně dýchající a živelné._____ Uchopení postav slouží i k podvratnosti vůči žánru, kdy ústřední postavy se musí maskovat anebo za maskování-podobání se jiné filmové postavě, populární v té době, někoho jiného peskovat, protože film vypadající jako natočený v 70. letech nenabízí modelové postavy v žánrových filmech, ale modelové žánrové scény, v nichž se ocitnou reálné postavy. Pokud by ve filmových 70. postava policajta proti někomu vedla vyšetřování a věděla by, že její sbor je prohnilý, vyřídila by si to se všemi po "dirtyharryovsku" a rozhodně by nevracela nalezené peníze z drog. To platí i o té záporné, netypicky černé, která by ráda byla šedou eminencí v pozadí, ale nemůže, protože "zlo" je ve Scottově genialitě zpřitomňováno (doporučuji vyčkat do konce závěrečných titulků). V tomhle bijáku nejsou žádní uhlazení skautíkové ala Serpico a pokud jste negr libující si v blaxploitationech, tak se podle nich neoblíkejte, protože na sebe strháváte moc pozornosti a rozhodně se neinspirujte kultem jako Superfly (pro nezasvěcené: obskurně kýčovité blaxploitation o vzestupu a pádu mafiánského dealera drog)!_____ Abych to zkrátil: takhle precizní podívaná (kterou si v kině určitě ještě několikrát zopakuji) tady nebyla od Fincherova Zodiaca či Spielbergova Mnichovu a připojuji se k těm, kteří Amerického gangstera řadí k vrcholům tvorby Ridleyho Scotta a vrcholům mafiánsko-gangsterského žánru spolu se Scorseseho a De Palmovými pastiši. (Lidem vyčítajícím "chlapskou chladnost": emocemi prodchnuté epické díla o vzestupu a pádu mafiána si hledejte u Scorseseho, kdy se femme fatale ukážou být ženami-vamp, ale ne v příběhu, kde vše ovlivňují média a z nich se dozvídáme informace.) Dospělý projekt, který ve své neokázalosti a vychytralé podvratnosti má nejblíže k Tarantinově Jackii Brownové... P.S. Chci osouložit Gimpa, jsem zvrhlý. (03.01.2008)