Vyšetřování nočních můr

Jako celek nedovedu tento film pochopit, nějak to do sebe nezapadlo. Některé dílčí fragmenty jsou však impozantní. Závěrečná snová scéna ve sklepě nahání skutečnou hrůzu, jaká téměř nemá konkurenta ( nevybavuji si nic podobně děsivého ). Hudba a kamera na jedničku. Spíše bych tento film označil za mysteriózní horor - v rámci tohoto žánru by šlo o nadprůměr. (21.07.2012)

V zásadě klobouk (které Tsukamoto tak rád nosí) dolů. Snad jen Japonci svedou natočit něco takového, aniž by to byla úplná slátanina. Styl je výrazně komiksový, práce s napětím sofistikovaná (působit na dnešního otrlého diváka podobně nepřímočarými prostředky je docela kumšt). Přes "fantastický" příběh je atmosféra taková pěkně skutečná a chladná. Matsuda typově výborně sedí, výkon jako takový však podává jen průměrný - z Kyoichiho je příliš cítit určité "dobráctví"... (10.03.2011)

Další přírůstek do body horror žánru. Tsukamoto se tentokrát zaměřil na, v Japonsku toliko populární, sebedestruktivní fenomén a promíchal ho s hrůznými výjevy nočních můr, takže nám servíruje nejen destrukci těla, ale i duše. A servíruje na výbornou. Přestože vykrádá, kde se dá, ve své nové show vládne brilantní kamerou a střihem, pekelně ostrým zvukem a hlavně neopakovatelnou atmosférou. Ani veterán Ishikawa nezklamal a nakomponoval další úžasný psychedelický industrial. Ovšem absolutním vyvrcholením filmu se stal závěrečný tetsuovský střet obou hrdinů. Geniální! (09.07.2007)

Japonský režisér Shinya Tsukamoto je ďábel, který točí jeden osobitý film za druhým (většinou je podepsaný pod většinou filmařských funkcí) a pohybuje se nezřídka na hranici (někdy i za ní) mezi realitou a světem snů/představ/podvědomí. Jeho poslední film z tohoto motivu udělal hlavní téma a celý vypráví o teror prostřednictvím lidských snů, vstupování do snů a vyšetřování případů vražd ve světě snů. Jenže žádná Noční můra v Elm Street se nekoná, hlavní snový bubák je sice taky celý rudý, ale do hláškujícího zabijáka z populární série má skutečně daleko. Tsukamoto především pojal své tradiční téma jako žánrový film na poli kriminálního příběhu a vstupování do snů je jen jeden dílek mnohem složitější mozaiky zasunutých vzpomínek, tužeb a traumat. ____ Mrazivý a místy skutečně děsivý snímek s přibývajícími minutami znejasňuje původně zdánlivě jasně určené dva světy realita/sen a obohacuje je o další roviny reprezentace. Postavy mohou pronikat napříč těmito světy a film jen velmi zdrženlivě naznačuje, ve kterém z nich se právě nacházíme a jaký typ (a jak důvěryhodných) informací nám v danou chvíli poskytuje. Film zpočátku zdánlivě jasně rozvrhne model tajemné (sebe)vraždy, otrlých poldů, kteří nejsou pro své vtipkování a otrkanost schopni vidět za „první plán“, senzitivního a mimořádně inteligentního nováčka... a muže schopného pronikat do snů, který je ale sám sužován myšlenkami na sebevraždu a pronásledován traumaty. ____ Jenže modely u Tsukamota jsou jen další objekty zpochybňování, znejasňování a destrukce... a já vám teď především doporučím další projekci nevynechat, než abych dále naznačoval. U Tsukamota již tradičně vypulírovaná formální stránka filmu (ostré střídání stylistických poloh, výběr hudby a barevná filtrace) se skvěle doplňuje s různými hereckými přístupy jednotlivých představitelů. Na jedné straně hypersenzitivní přístup Ryuheie Matsudy (fantastického herce, který už několikrát dokázal, že jen málokdo dokáže stejně sebejistě uchopit postavy, jež jsou zároveň křehké či zranitelné a zároveň silné a nebezpečné), na druhé agresivní fyzické herectví samotného Shinyi Tsukamota (jako obvykle největší psychopat ve filmu) a na třetí decentní Hitomi v hlavní roli vyšetřovatelky. ____ Vyšetřovatelé nočních můr jsou zkrátka pecka, po které se ti citlivější z vás budou bát vlastních snů... Co kdybyste někde v koutku mysli skutečně přemýšleli o sebevraždě? (30.07.2007)

Díky Tsukamotovi, který stále je jednak úchyl druhak výrazně osobitý, se nejedná jen o další obyčejný japonský horor. Přitom některé záběry (dlouhé vlasy, oko) mi přišly vyloženě jako "parodie" na Ring. Zvukově ruchová stránka (v kině Čas) byla docela brutální a budila všechny, kdo usnuli - kteří tím získali další úroveň vnímání filmu. Hitomi v hlavní roli potěšila ^^ (30.06.2007)