28 týdnů poté

Britský masaker vrtuľou helikoptéry, alebo Ako chlapci z ostrovov ukázali Amíkom, ako sa točí fakt, ale fakt tvrdý zombie masaker (aj keď všetci vieme, že to vlastne zombíci nie sú). Nápadito a veľmi zručne inscenovaná krvavá nakladačka, v ktorej vám naozaj záleží na postavách, takže ste skutočne napätí, a ešte to má aj mimoriadne slušné akčné tempo. Gore efekty sú super, hlavne zmienená žatva vrtuľníkom. Vlastne nedám 5* len kvôli priblblému scenáru - to, že hrdinovia neustále niekam rýchlo unikajú, dokonca aj autom, a všade, kde prídu, už čaká krv dáviaci tatko Carlyle, je do očí bijúci trapas. (14.12.2007)

|| Scenár: Rowan Joffe, Juan Carlos Fresnadillo, E. L. Lavigne, Jesus Olmo | Hudba: John Murphy | Produkcia: Enrique López-Lavigne, Andrew Macdonald, Allon Reich, Danny Boyle, Alex Garland, Bernard Bellew | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Fox Atomic, Dna Films, UK Film Council, Figment Films, Sociedad General De Cine, Koan Films | Rozpočet: ? $ | Tržby: 64,238,440 $ || Postapokaliptické scenérie z vtáčieho letu vedia briti pripraviť a natočiť perfektne. Prečo ale nevedia urobiť strhujúci príbeh? Netuším. Hlavne v prípade, že pólka autorského tímu je španielska, a tý to veru ovládajú. No nič. Zlé to nie je, akurát často nelogické a predvídateľné. Zombie fyziológiu by už asi bolo dobré stanoviť medzinárodnými normami, lebo vírus s takýmito vedlašími účinkami sa mi nezdá :D (19.08.2012)

Robert Carlyle jako člověk milující, ale přesto se silným pudem sebezáchovy a tedy schopen obětovat tu nejbližší osobu (konečně někdo, kdo se zachoval lidsky) ve velmi dobrém příběhu, kde jde ze zombíků skutečný strach, protože to jsou potvory zatraceně rychlé a krvelačné. To vše umocněno výbornou hudbou a slušnými herci a tak mi k dokonalosti chyběla jen poměrně nepřehledná akce. Mimochodem ať se mi nikdo nediví, že jsem těm povedeným dětem zrovna nefandila. (15.08.2007)

Zombíci ruku v ruce z US Army rozpoutali v Londýně luxusní jatka. Ve filmu se nám vyskytuje mnoho žánrů. Třeba žánr akční je povedenej, ale děsně mě srala ta třaslavá kamera. Ona se naštěstí netřese pořád, jenže pokaždý když je nějaká slušná akce se zombíkama, tak s tou kamerou začnou třást jak mentálové a já se pak v tom hovno vyznal. Naprosto dokonale vypadal Londýn "poté", deprese z něj šla až ke mě do postele. Vydařené lekačky prověřily nejedno pérko mého gauče při mém vylekaném nadskakování . Střelba do civilistů v případě ohrožení je docela solidní téma k zamyšlení a US Army v Londýnských ulicích se také nevidí každej den. Do toho připočtu super rychlé a drsné zombíky, brutální scény, třeba hlazení zombíků vrtulí je frajeřina největší, to vše proložené hutnou muzikou a docházím k jasnýmu názoru, že jsem viděl nejlepší zombie film. Ještě uklidnění nakonec. My se v Čechách moc bát nemusíme, my tady totiž budeme mít americký radar a ten nás před zombie jistě ochrání. K něčemu přece bejt musí. Takže u nás žadný dny, týdny či měsíce poté nehrozí. (03.12.2007)

Oproti jedničce je tu jasný odklon od hororové atmosféry (resp. snahy o ní) a film se stává krvavou jízdou po Londýně. Zábavnost rozhodně vzrostla od mdlého prvního dílu a konečně vidíte postavy, u kterých není zdaleka jasné kdo umře. Dokonce jsem se dočkal i několika scén, které jsem opravdu chtěl někdy vidět a čekal jsem který režisér ve svém filmu propustí právě tu krvavou strunu své fantazie. Jak lehce se pomocí vrtulníku dají vytvořit z pole jatka nám režisér ukazuje s chutí a konečně pořádnou dávkou krve. Rozhodně 28 týdnů poté není i přes všechny patrné nedostatky špatný film, který by zklamal. Ukazuje jinou stranu mince zombie hororů, v které se nešetři krví a mrtvými lidmi i masožravými potvorami co je ještě před pár okamžiky honili. Ať žije krev a těším se do Paříže. (31.07.2007)