28 týdnů poté

Jeden slušný hudobný motív, tona filmových klišé a zbierka morbídností. Sorry ak strácam nadhľad - veď ide o zombie horor - ale cítila som sa ako po dvoch hodinách sledovania správ z Blízkeho východu. Väčšina filmu je vyplnená zábermi na rozstrieľaných, roztrhaných, posekaných, horiacich a inak umierajúcich či už mŕtvych ľudí... jednoducho ma to po čase prestalo baviť. Všetko ostatné išlo stále viac na druhú koľaj a tak vo mne tá samoúčelná "řežba" vyvolala dojem, že nikto by neutrpel, keby tento film nevznikol. Náplňou je to nakoniec presne to isté, čo už tu bolo stokrát. Ešte aj tých pár "akože inovatívnych" prvkov bolo vykradnutých. A našliapnuť si v závere už aj tak zbytočného pokračovania ešte na trojku - tomu hovorím trápny optimizmus! Súhlasím s Adrianom aj Monologom. (29.11.2007)

Úvodní sekvence je jako plesknutí mokrým ručníkem přes oko. Škoda že se 28 TÝDNŮ POTÉ nevýtáhla s tak kvalitním scénářem jako její předchůdce a následně nás pak bombarduje jednou nelogičností za druhou. Ale proč chtít od zombie filmu nějaku logiku? Nicméně Fresnadillova dynamická režie, která vhodně dávkuje gore sekvence v rychlém, až chaotickém střihu, je parádní a vylidněný Londýn ještě lepší. (Ovšem těmi otevřenými vrátky na konci ztrácí film další body.) (06.03.2008)

Tak jsem se konečně na tento film podíval v dobré kvalitě a s výborným zvukem. No, film 28 dní poté byl tedy mnohem lepší. Nějak mi vadí, když jsou děcka hlavními postavami. Už mi to pak nepřipadá jako horror, ale jako rodinný film. Během sledování filmu jsem se několikrát podíval na hodinky a z okna. U dobrého filmu by se mi to nestalo :-) (17.08.2008)

O mnoho slabší, než 28 dní poté. První díl si zachoval mírný odstup od klasických zombie hororů posledních let. Byl zkrátka jiný. Člověk sice za celý film viděl 10 zombíků, ale atmosféra a zatraceně svinští vojáci Jejího Veličenstva bohatě stačili. Dvojka mi přišla jako kombinace Resident Evil - Apocalypse se Zemí mrtvých. Úvodní scéna, kdy se Rob Carlyle vysloveně vysral na svojí ženu, byla dokonalá. Bohužel jsem ale od té doby nezaznamenal kvalitnější scénu. Trochu nelogicky také vyznělo zamknutí civilistů do místnosti, kam se mohl jeden nakažený dostat pouhým šťouchnutím do dveří. Od doby, kdy se Carlyle změnil v zombíka, už neměl děj smysl žádný, protože popíral dravost a primitivnost nakažených. Místo toho nám ukázal, že kvalitní herec dokáže přemýšlet i když je zombie. Konec byl tradičně "šokující". Nic originalního se bohužel v tomto žánru vymyslet nedá, tak proč neustále tlouct to samé obilí. 60% (25.10.2008)

Sice je 28 Weeks Later o několik let mladší než díl první, avšak po technické stránce mu nesahá ani po kotníky. Tam kde se Boyle nebál ukázat dravost a syrovost, spojenou s precizní prací ruční kamery, tam Fresnadillo jen pátrá jakým směrem se vlastně ubírat. Devadesát procent akčních sekvencí je naprosto nepřehledných a místo naturalistického survivalu tu máme kečupové exhibice typu vrtulník na poli, nebo střelba na civily. Samotný scénář je otřesně děravý. Několik kliček je opravdu na pokraji demence a fakt, že postavy jsou relativně nepředvídatelné - to znamená, že divák nemá tušení kdo kdy natáhne brka - je sice pěkné, ale v záplavě režijní neschopnosti, technické impotence a scénáristické nedotaženosti to opravdu není východisko. (02.05.2008)