Pokoj 1408

Pokoj 1408 a nadprůměrný horor? Dejte pokoj.. To už spíše thriller poukazující na následky globálního oteplování, neboť Cusack během chvíle zažil tolik klimatických změn (horko, prudké lijáky, záplavy, požáry), že by to přesvědčilo i Václava Ješitu. Filmy o lidském podvědomí mohou poskytovat tvůrcům volné ruce v jejich obrazotvornosti a originalitě a je škoda, že ti po skvělém úvodním navození atmosféry na to tady v dalším průběhu rezignovali. Inspirace v The Shining je zjevná, leč Håfström se ubytoval v úplně jiném hotelu než Kubrick.. (15.10.2009)

Hodně jsem se bál nějaké vyloženě trapné pointy, ale dopadlo to skvěle. Začátek filmu je tajemný, tajemnost je pak v průběhu vystřídána především bezútěšnou stísňující atmosférou. Více se mi však líbil úvod, kdy ony podivné věci nebyly ještě tak zjevné jako později. Je tu však obecně spousta zajímavých horových nápadů. Navíc mě hodně pobavily sebeparodické Kingovy vložky (to oceňuji, protože jsem ještě povídku nestačil přečíst). John Cusack možná nevzbuzuje takové sympatie, ale zejména ze začátku je obstarává skvělý Samuel L. Jackson. Jsem velmi rád za takovéhle filmy, přesně moje krevní skupina a je typické pro čsfd, že tyhle pozoruhodné filmy jsou v hodnocení zaměnitelné s těmi nejšedivějšími průměry. (27.06.2010)

Překvapivě oldschoolová zábava, skoro jsem pod vlivem vřískajících teenagerů zapomněl, že se takové horory ještě točí. Pokoj 1408 jako etalon Kingova stylu hororového vyprávění nese si s sebou všechna pro a proti, které taková adaptace skýtá. Zkuste 100 minut popisovat, co se jednomu chlapíkovi honí v hlavě. Nejde to (přestože Cusack hraje jako o život), potřebujete "překvapivý" twist a pár vedlejších motivů (třeba z jiných Kingových povídek). Výsledkem je klasický kingovský scenáristický hybrid v přepěkném řemeslném balení. Velmi uspokojivý zážitek na jednu noc. (12.10.2007)

„Došlo k 56 úmrtím v pokoji 1408.“ Po začátku téměř identickém s Identitou jsou nám předhozeny první drobty kusých informací o hlavním hrdinovi. Mohlo jich být víc. Enslin mohl být sympatičtější nebo arogantnější, abychom měli pádnější důvod mu držet palce či naopak přát pomalou bolestivou smrt. Nevím, kterého pakoně napadlo zadaptovat povídku o rozsahu několika desítek stran (mimochodem dost slaboučkou) do podoby celovečerního, téměř dvouhodinového filmu, ale je jasné, že tak učinil pro hororový potenciál situace „člověk zavřený ve strašidelné místnosti a pomalu propadající šílenství“, nikoliv kvůli příběhové originalitě. V rukou méně schopného režiséra by to mohlo dopadnout katastrofálně, v rukou schopnějšího režiséra by to mohla být pecka. Švéd Mikael Håfström musel trávit hodně času sám v hotelových/motelových pokojích, kde se děly hrozné věci - tak působivě situace z nich umí vydojit. Svědčí o tom nejdrsnější scéna Hry s nevěrou i podstatná část Pokoje 1408. Po stručném intru a slušně napsaném, leč zcela zbytečném dialogu s ředitelem hotelu (Samuel „ jsem nad věcí“ Jackson), začíná strašení. Zprvu jenom přidrzlé pošťuchování, racionálně ještě jakž takž vysvětlitelné, pak čím dál riskantnější a již někdy od čtyřicáté minuty vše směřuje k neodvratnému saltu mortale. Film by ovšem skončil příliš brzy, takže se scénárista vytasí s nadbytečnou „an american family“ linií, nikam nevedoucí a minutky troufale (a zoufale) nahánějící. V opačném případě by devadesát procent filmu trávil Cusack sám v jednom pokoji, se svým diktafonem, do kterého nejdříve cynicky, později bezradně, „vylévá“ své aktuální dojmy, celé by to trvalo cca sedmdesát minut a svou vyhroceností bralo dech. Možná. Håfström se však nemá zač stydět, jeho průnik do žánru thrilleru/hororu dopadl o poznání lépe než v případě „rovněž Evropana“ Nimróda Antala (Motel smrti). Vyhýbá se dramaturgickému klišé, umně pracuje s atmosférou, lekačky dokáže dobře načasovat, jenom ta gradace… (údajně existuje alternativní konec, zdaleka ne tak dojemně americký). 70% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, DaViD´82 (11.10.2007)

Zatímco adaptace Kingových románů trpí vynuceným krácením a banalizací, tady je povídka natahována víc než unese. Hodně slušně natočená duchařina vás vtáhne, aby od zhruba poloviny začala nudit točením se v kruhu. Závěrečná pointa vás svou očekávatelností nejspíš už pěkně zprudí. Kdyby to celé trvalo 60 minut, neměl bych co vytknout. (05.07.2007)