Noc patří nám

Nakonec docela příjemné překvápko. James Gray se docela pochlapil, po předchozím velmi nudném, až televizně působícím ´The Yards´ je tohle tak o dvě třídy lepší. Občas dost napínavé (návštěva v drogovém doupěti, auťácká honička v dešti), občas směšně teatrální, celkově lepší 3*. Bezkrevný Wahlberg hodně upozaděn, Eva Mendes tu plní funkci pouhé dekorace, v podstatě celé to suverénně táhne božan Phoenix, v jeho případě strašná škoda, že hraje v tak málo filmech. (01.02.2008)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +napětí, akce, Phoenix a Wahlberg, scénář -jedinej problém jsem spatřoval v tom, že látka (téma) filmu ji mi hodně vzdálená a já se filmu vyhýbal (nakonec ale překvapil)/// Asi se nebudu dlouze rozepisovat. Prvně jsem na to narazil, už když to šlo v kině. Protože tam však hrál Phoenix, tak jsem film rád vynechal. Světe div se, on byl nakonec jedním z hlavních tahounů snímku. A vůbec tenhle film mě docela solidně pohltil, takže nakonec velmi slušné 4*/// Celkem 80%/// (05.08.2009)

Jak vidno, docela rozporuplné názory padají na tenhle film. Pro mě je až s podivem, co se SVÝM scénářem, který místy překvapivě tahá za uši (aneb rodina je základem všeho), dokázal na plátně zatím nepříliš proklepnutý James Gray. Projevil se jeho cit nejen pro vedení herců a sugestivní navození atmosféry, ale i um vtáhnout nás do dob kriminálek ze „staré“ školy. Provozovatel proslulého newyorského klubu Bobby se vyzná v lidech a touhle prací žije, takže je logické, že si brzy získá sympatie ruských bossů. A zároveň chce věřit, že jeho šéfové jsou čistí jako koks, který občas se svojí portorikánskou přítelkyní rekreačně šňupe. Stýká se s vlivnými lidmi a jejich „jiné“ obchody nechce znát. Navíc ani on sám nemá právě čisté svědomí, protože jeho rodina kope za policejní sbor, který chce „noční život“ New Yorku vyčistit od obchodu s narkotiky. A jelikož jsme v končících letech osmdesátých, Bobbyho neutralita se v těchhle časem zrovna nevyplácí. Brooklynské drama bez překvapivých zvratů se tak zaměřuje právě na postavu rozkolísaného Bobbyho, přičemž i přes svojí přímočarost a (přiznejme si) jednoduchost neztrácí na lesku a napětí a alespoň já netrpělivě vyčkával na další a další scénu. Gray v tom prostě umí chodit, odpustíte mu i diskutabilní momenty (neuskutečněný převoz zločince; změna příjmení snad není dostatečná na to, aby si mafiánští hlavouni neověřili Bobbyho kořeny atp.) a necháte se kolébat osudy jednotlivých hrdinů. Právě oba bratři si musí zažít svoje, aby si k sobě našli cestu. Je to zásluha i samotných herců – takoví Joaquin Phoenix nebo Robert Duvall jsou letitou hereckou jistotou, kdo ale potěší – to byste nečekali – je Eva Mendes. Tahle podceňovaná kráska zdárně osciluje mezi koketkou z životem tepajícího baru a psychicky zdecimovanou ženou, která z lásky k Bobbymu riskuje ztrátu vlastní identity i života. 70%. (03.06.2008)

Tahle stará škola se vším všudy mě bavila. Možná to bylo tím, že jsem dodnes neměl čest se Skrytou identitou, s níž Noc patří nám hodně lidí srovnává, ale zkrátka jsem viděl dobrý film s jednoduchým příběhem, který režisér zabalil do přiléhavě drsného a slušivého kabátku. Herci byli jedna báseň, potěšila Kilarova hudba a vkusně vybrané písně. Atmosféra některých scén ("pírko", převoz - ten především - a závěr) byla neskutečně realistická, a na to, že film trvá necelé dvě hodiny, utekl jako voda. Škoda, že to chvílemi nemělo ale vůbec žádnou logiku. (12.03.2011)

Žánrový fanoušek je tvor nadmíru konzervativní, takže k dobrému zážitku potřebuje stále tytéž ingredience namíchané v podobném poměru a okořeněné kapkou inovace v podobě upravené etikety na obalu. Mění se jen tváře hlavních hrdinů, podstata zůstává stejná. Noc patří nám vychází z módní vlny kriminálních filmů s tématikou obchodu s drogami a působení ruskojazyčné mafie na území USA. Jinak jde o tuctový film svého žánru s předvídatelným dějem, typizovanými postavami a obehranými schématy. Nechybí pochopitelně rodinný motiv, kdy hlavní hrdina kolísá mezi oddaností k rodině pracující u policie a svým přátelům s osobního života. Nechybí ani smyslná kráska v podání Evy Mendes. Fanoušek žánru si může pochopitelně libovolný počet hvězdiček přidat, ale film, kde dokážu dopředu odhadnout každý tah scénáristy a režiséra, mě neuspokojuje. Celkový dojem: 40 %. Východní přísliby to zkrátka nejsou... (01.03.2009)