Zápisky o skandálu

We are bound by the secrets we share....Zápisky o skandálu mají parametry chladnokrevného divadelního dramatu a jsou hloubkovým vrtem do psychologie manipulace, zrádné sexuality a osobní moci. Vědění je předehra k moci-a odulá žába na prameni v podání ztrouchnivělé Dench to dobře ví. Utopit svou oběť v objetí, zahrnout ji city a porozuměním a pak mrsknout jedovým jazykem. Jenže když chcete rozehrát nebezpečně vysokou hru, nemůžete si jako trumf schovávat srdcové eso. Zcizení umožňuje pitvat postavy hlouběji. Nejdřív to vypadá jako blízká setkání jednoho (učitelského)druhu, ale do ohniska se dostává vztah bohémsky rozevláté Sheby, která se hroutí pod křížem dokonalé matky, a předčasně vyspělého teenagera. Možná její naivní pedagogická imunita selhala jen kvůli němu nebo mu spadla jako zralé jablko do klína a poměr s patnátiletým je vředem, které vyrostl z nemocného manželství? A pak se nedokonaná nevěra jako únik zvrhne do zvrhlosti. Intimní scény byly natočeny tak, aby divák poznal ten přímočarý imperativ touhy, který redukoval morální dilema až na kost. A na té kosti zbylo jen : nikomu ani muk. Už výběr milostných lokací ale naznačuje, že tenhle poslední výškrabek rozumu je tam jen do počtu. Skutečné vyvrcholení se schovává za erotikou, překročením tabu i mezi špinavými řádky Barbařina deníčku. Je o rovnováze, která se mění jak dubnové počasí, a o prázdnotě, kterou má někdo potřebu naplnit ovládáním a jiný poddáním se. Barbara vlastně není nijak komplikovaná bytost. Je to hluboce nešťastná, za svým vznosným veřejným závojem ubohá stařena, která trestá zrazenou důvěru a chce si urvat poslední kousek štěstí. A běda tomu, kdo jí bude stát v cestě. P.S. Judi Dench teď doma někdo chybí. Jistý plešatý krasavec. Helen, vrať ho. (22.04.2007)

Věděla jsem, že film, v němž se o hlavní roli dělí Judi Dench a Cate Blanchett, mě nemůže zklamat, kór když ho má na svědomí režisér nadprůměrného dramatu Iris a mnou silně oblíbeného dramatu Krása na scéně, prostě dramatický odborník Richard Eyre. A zklamána jsem rozhodně nebyla, dostala jsem, co jsem si žádala, syrové drama o vztahu dvou silných žen, a z výkonu Judi Dench se mi od začátku až do konce tajil dech. A tají se mi ještě teď. A Bill Nighy ve vedlejší roli také nesmírně potěšil, ostatně jako vždy. Takže tři hvězdy za lehce nadprůměrné drama, čtvrtá za silně nadprůměrné výkony ústřední trojice. (27.04.2011)

,,LIDÉ MI VŽDY SVĚŘOVALI SVÁ TAJEMSTVÍ, ALE KOMU SE MŮŽU SVĚŘOVAT JÁ? TOBĚ, JENOM TOBĚ.…“ /// Bába jedová a éterická novicka ve škole, kde místo výuky jde spíš o ovládání davu. Ale to není podstatný. Hlavně by vás měl zajímat příběh totálně blbý blondýny (láska vole…), ve kterým sehraje svoji roli ovládání triku pokrytectví. Je tady pár dramatickejch vokamžiků, ve kterejch ti tři předvedou výkony jako na divadle. Fajn, ovšem pokuď zrovna neklátíte zajíčky, nebo nemanipulujete s jedinci, nevím, jestli vám zůstane v hlavě víc než baba Judi Dench a zajímavá Cate. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 2003 napsala Zoe Heller jsem nečetl. 2.) Nechápu, proč se mám vyhejbat starejm důchodkyním (i v Kaufláči? Ty vole, tam nejvíc!). 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.02.2014)

Naprosto pohlcující příběh o dvou rozdílných ženách, vás rozseká na sračky. Za herecký výkon Cate Blanchett a Judi Dench bych těmto ženám dal snad k dispozici i náš prezidentský úřad. Obě své postavy zahrály tak, že se mnou mlátily emoce od jedné zdi ke druhé. Ještě bych rád upozornil na postavu manžela Cate Blanchett, kterou zahrál naprosto fantasticky Bill Nighy. Opravdu jeho chování jak manžela, tak jako chlapa mě bylo strašně sympatické. V sympatiích však nakonec vyhrála Cate Blanchett protože byla strašně sexy, ježiši ta byla sexy. Proč něco takovýho neučí v realu ? No, ty moje učitelky to bylo něco, třeba němčinářka - bradavice přes celej nos. To ve Vás sexuální choutky zadusí na 100let. Tak tedy tohle jsou moje zápisky o filmu, o vynikajícím dramatu od kterého se nehnete snad ani po skončení , o skvělých hercích a o mé němčinářce. (20.08.2007)

Koľko vlahy dokáže vstrebať púšť srdca rokmi vyprahlého..."tak moc chceme uveriť, že sme našli svoj proťajšok". Strach z osamotenia, opustenosti dokáže zahnať len láska, hoci vynútená. Len tá môže byť spásou duše stratenej a blúdiacej v toľkej temnote, že ostane sama čiernou ako tieň. Tmavý a pokrývajúci duše ako biely šifón zrkadlá...ten smäd pretrvávajúci a vytrvalý a urputný ako túžba po delení a živote u každej bunky tohto sveta... (30.12.2007)