Strážci - Watchmen

Nejsem nějaký velký fanda komixů ani komixových filmů a už vůbec ne jejich znalec. Ale hned po úvodní akční scéně (podbarvené nádhernou poetickou písní Unforgettable) a následující velmi netradiční titulkové sekvenci, která nás provede (lehce upravenými) novodobými dějinami USA a jejich Strážců (podbarvené Dylanovým Times They Are A-Changing) mi bylo jasné, že se dívám na něco výjimečného. Kromě velmi netradiční (na komixový nebo akční film) dějové struktury a hudebního doprovodu (kromě dobových písní mě ohromě zaujala sekvence podbarvená Philipem Glassem) mě zaujalo celkové zpracování a kamera, používání zpomalených sekvencí tak, že mi to vůbec nevadilo, celá vizuální atmosféra a zvuk, syrovost ale i poetika... A po asi dvou hodinách užívání si Strážců mi došlo, proč se mi to vlastně tak líbí - vlastně po celý film chybí záporak, velkej padouch, prostě někdo, komu by hrdinové chtěli nakopat zadek, ale ona chybí vlastně i nějaká ta "krásně" kladná postava. Všichni Strážci mají svou minulost, která opravdu není zrovna zářivá, takže to do toho, co si obvykle představíme pod pojmem "komix" má opravdu hodně daleko. Takže přestože jsem komix nečetla (a řadím se tím do potenciálně velmi špatné cílové skupina, podle Tetsua), film mě nadchnul. Je jiný, složitý, filozofický, přitom akční ale pořád zábavný! (11.03.2009)

Snyder roste s komplexní předlohou co to jen jde, ale obávám se, že to nestačí. Pro čtenáře předlohy možná dost otrocký přepis, který příliš spoléhá na herce (Snyder moc neví, co si s nimi počít, takže jede každý sám za sebe, zrno se odděluje od plev kdykoliv Matthew Goode nebo Malin Akerman promluví), digitální lifting a sílu předlohy, která je však přechodem na stříbrné plátno značně rozmělněná. Občan Kane comicsových filmů se nekoná, snaživé a trochu chytrolínské akční drama, v němž dlouhé dialogy a zamotané osudy sem tam protne špičkově provedená akční scéna, však Snyder ustojí se ctí. Otázkou zůstává, jestli jsme to takhle chtěli a jestli to tak chtěl on. Mám pocit, že napodruhé se budu proklatě nudit, mám pocit, že u podobně "obtáhnutých" comicsů nezbývá prostor pro fantazii čtenáře/diváka. Ale i když někde v Anglii teď Alan Moore zběsile rotuje i s gaučem, není těžké pod tím líbivým audiovizuálem zahlédnout jeho dílo. Kdo je líný, bude na něj koukat přes Snyderovo místy ušmudlané okno, ostatní si přečtou comics a pak můžou v kině počítat trestné body. (7/10) (27.02.2009)

Abnormálně vypiplaná záležitost, která si diváky nebude hledat snadno. Film budí dojem, že je v něm všechno (akce, brutalita, filozofie, politika, sex) a pakliže v něm něco schází, pak jenom vinou naší nepozornosti/neprozíravosti. Ač jde samozřejmě o dojem prvotní a povrchní, budu potřebovat ještě pár zhlédnutí (a minimálně jedno přečtení komiksu), abych Strážce „pobral“ v celé jejich šíři. Co se dalo očekávat, špičkové je vizuální zpracování. Co se dalo očekávat již méně, velmi dobré jsou také herecké výkony. Přestože každý druhý ztvárňuje egoistického magora a máme tudíž pramalou šanci se s někým ztotožnit, ztvárňuje ho jako člověka, kterého chcete poznat blíže. Obzvlášť zásluhou Jackieho Haleyho jsem byl zároveň nesmírně rád, že nemají moc vystoupit z plátna. Ambivalentní pocity byly ještě silnější než u Temného rytíře. Třeba takový Komediant, übersígr, vrah Woodwarda, Bernsteina i naprosto neškodné těhotné vietnamské dívky, mi byl sympatický vražednou upřímností, jež mu nebránila na plnou hubu říct, co jsou lidi za nevděčnou sebranku. Nemohu posoudit, jak věrný zůstal v tomto ohledu Snyder předloze, ale těší mě, že nekompromisním přístupem vychází maximálně vstříc mladým, resp. mladším divákům (sám má přitom přes čtyřicet): Brutalita je enormní, často zbytečná, sex fetišistický a bez lásky, humor černý jak mysl Rorschachova. Kdykoliv má tu možnost, neodpustí si Snyder popkulturní odkaz, z nichž se největší procento týká filmů: hotelový pokoj z úvodu má číslo 300, hořící budova je uhašena podobnou „fintou“ jako mrakodrap ve Skleněném peklu, americkému prezidentovi ve „war roomu“ radí muž s výrazným akcentem, atp. (Nejspíš nešlo o režisérův záměr, ale při pohledu na Dr. Manhattana přemítajícího nad účelem podprsenky se mi vybavil Wall-E :-) Vadily mi pouze některé hlášky z výprodeje (–Teď poslouchejte –Ne, vy poslouchejte) a nenápadité využívání písní – když posmutnělé připomenutí časů minulých, pak The Times They Are A-Changin', když Vietnam, pak Jízda valkýr, když ta největší slast, pak Hallelujah (což bylo alespoň vybráno vtipně). Ale vytýkat filmu, který lze na té nejvyšší úrovni vnímat jako promyšlené apokalyptické podobenství, zrovna tohle, zavání rejpalstvím. POZNÁMKY K DC: Režisérský sestřih, zhlédnutý bezprostředně po přečtení komiksu, mě navzdory dvaceti minutám navíc strhnul a bavil ještě víc. Je přehledný a srozumitelný, nikoliv však doslovný. Motivace některých postav (Sůva, Ozymandias) jsou jasnější a neboť s nimi strávíme více času, je snazší se orientovat, kdo je kdo, s kým a proti komu. Od plného hodnocení mne odrazují akorát slabší triky a slabší herectví Malin Akerman. 95% (více) Zajímavé komentáře: Renton, Adrian, DaViD´82, genetique, Niktorius, HoneyBunny, Jordan, mm13, Chlupis, lakikaki, Phillo, fauxthum, ScarPoul, rcorp, Triple H, Rabina, Botič, Avathar, AntonG., kazatel, melkor323, Jajar (15.03.2009)

Tenhle film může mít spoustu přívlastků. Je efektní, vizuálně vybroušený, komiksově přepjatý, stylově akční. Je to bombastická podívaná, která mi připomíná naši spartakiádu nebo ještě spíš zahájení olympijských her v Pekingu. Bohužel já měl vždycky radši divadla malých forem a podobná show, kde se nějak vytrácí myšlenka na úkor efektní akce, na mě nedělá dojem. Je to přestylizované, nelogické a studené. Jde o určitou poctu komiksu, ovšem zrovna tomu, který mě nikdy nebral, tzn. jeho superhrdinské části. Jedná se přesně ten typ produkce, kde mi přijde, že se hrdinové filmu strašně nadřou, aby se dopracovali k banálnímu cíli. Vždycky si vzpomenu na scénu z prvního Indiana Jonese, kde domorodý bojovník sáhodlouze šermuje mečem před udiveným Indiana Jonesem, aby ten nakonec vytáhl pistoli a s výrokem "Jdi do hajzlu" dotyčného zastřelil. Mám na mysli např. scénu, kde zlosyn vpadne do bytu své oběti, dlouhou dobu s ním mlátí o všechny kusy nábytku v pokoji, přerazí s ním stůl, aby ho nakonec prohodil speciálně tvrzeným sklem na vozovku místo aby vytáhl bouchačku a střelil. Je to sice efektní, ale neuvěřitelně pitomé. Strážci jsou přesně ten druh filmu, kde je styl a efekt vším. Celkový dojem: 60 %. Nelituju toho, že jsem Strážce viděl, ale vracet se k nim v budoucnosti nehodlám. Příznivci blockbusterů si mohou klidně přidat dvě hvězdičky. (14.12.2009)

Netknut komiksem, zato s myšlenkami na Gilliama i Greengrasse, nakonec děkuji právě za Zacka Snydera, který ve svém třetím snímku filmařsky dospěl. Umožnila mu to sice evidentně silná předloha, potažmo její scénáristické ošetření, ale způsob, jakým Snyder představuje rozsáhlý svět odmítnutých superhrdinů bere dech. Silná reflexe Ameriky s téměř až meditativním myšlenkovým přesahem o člověku samotném stojí na výborných dialozích party neokoukaných hereckých tváří, které občas režisér pošle do vynikajících akčních sekvencí. Rorschachovo randevous s policajty mě přivedlo hluboko za hranici obyčejné divácké extáze. Z kina jsem odcházel hodně zadumaný, den nato jásám a vím, že to musím vidět minimálně ještě jednou. Edit I.: A stálo to za to, už dlouho jsem nezažil druhou projekci nějakého filmu, kterou bych si tak intenzivně vychutnal. Edit II. A D.C. verze je už 'jenom' labužnická třešnička. (10.03.2009)