Funny Games USA

To, čo tuná väčšina kritizuje - previnutie časti deja sťaby VHS kazety a priame odkazy hercov divákom filmu sa mi ako isté hravo experimentujúce prvky páčili. Žiaľ, bolo ich málo. No vďaka za ne. Ako-tak oživili jednotvárny príbeh o ohrození domu. Ten vždy končí rovnako: a) napínavým vyslobodením sa aspoň jednej postavy spod zovretia votrelcov, b) vyvraždením komplet osadenstva. Keďže koncept nemal veľmi čo ponúknuť, musela to byť forma a spôsob zobrazenia ohrozenia. Voči samotnému spôsobu technicky niet výhrad, na to je Haneke skúsený režisér. No nedokázal ponúknuť nič iné, len prehliadku sadistického psychoteroru. No a k prieskumu dnešnej brutálnej spoločnosti a "proroctiev, že dnešní mladí sú tak krutí" len toľko: ide o klasické a generáciami sa opakujúce skuhranie na morálnu skazenosť mládeže, nepotvrdené oficiálnymi štatistikami, ktoré dokladujú, že počet trestných činov síce neklesá, ale počet násilných trestných činov áno. (01.08.2013)

Přijde mi, jako by Michael Haneke nechtěl čekat, až se i Američani naučí číst titulky a tak radši pro ně znovu natočil svůj vlastní film, který je na 99 % totožný s originálem. A to mi přijde... zvláštní. Filmař, jako je Haneke, který si točí své osobité filmy a který na mě zatím působil, že točí proto, že chce něco říct, ne prodat lístky do kina, filmař jako on že by měl potřebu se podbízet? Chápu i tu druhou stranu mince, jakožto režisér chtěl, aby jeho film dosáhl k co nejvíce lidem a to respektuju, ale pořád mi ta myšlenka autora, který remakuje svůj vlastní film pro jiný trh přijde bizarní. Nebudu lhát, že ústřední trojice byla parádní (Naomi miluju, Pitta mám rád a z Rotha mám respekt) ale to je další problém s tímto filmem - pokud do filmu s tímhle tématem obsadíte známější herce, tak veškerá autenticita originálu je ta tam, ztracena a nedá se vrátit. Takže i když se v tomto filmu stanou úplně ty samé věci, co lidem v předchozím filmu, nemá to takový "wow" efekt, už tam vidíte ty herce, ne lidi. A jak říkám, filmu s tímto tématem to dost ubere. Takže i přes fakt, že ten film je prakticky totožný s originálem, musím ho ohodnotit o dost méně. Ne, nesnažím se být hipsterem, ale prostě je to tak. Zatímco originál jsem si nechal s tím, že někdy si tuhle šílenost pustím znovu, tohle jsem hned po skončení smazal. Už tohle něco říká... 55 %. (30.07.2014)

A sakra, exploitation jak má být (ačkoli to klasické exploitation vlastně vůbec není, ale neva...). Totální psycho nářez, nevhodný pro slabší povahy, jeden z nejdepresivnějších filmů co jsem kdy viděl. Místy jsem se sám sebe ptal, proč na ten film vlastně ještě koukám, ale vypnout jsem ho nedokázal. Hlavní postavy jsou mučeny duem mladých slizáků, divák zas sám sebou. Některé scény jsou záměrně protahovány (jedna je téměř k nepřežití), kamera se pohybuje jen tak, jak je to nezbytně nutné, a vždy když se děje něco násilného, zabírá něco úplně jiného. A divák si při tom přeje vidět víc, ale proč vlastně? Funny Games jsou vlastně satira určená pro ty, na které je zaměřena... ďábelské. Herecké výkony jsou bezchybné, Naomi hororové remaky prostě sluší. Hodnocení 5/5 je zasloužené, ale víckrát ten film vidět nechci. A po tomhle mám teď jít, kurva, spát? (13.04.2008)

Pár dobrých nápadů a patřičně mrazivá premisa, obojí pečlivě zazděno samoúčelností. Nečekaná pomrknutí na diváka sice nejsou špatným nápadem, ale ničí budovanou atmosféru nepředvídatelnosti a absolutního strachu. A že to je satira? Tak proč v tom případě Haneke předkládá znepokojující scény a nechává hrdiny trpět fyzicky i psychicky v několikaminutových záběrech? Tahle nesnesitelně umělá "hloubka" je jenom do sebe zahleděným prostředkem k pozornosti. K pozornosti slušné porce diváků, kteří budou s nadšením mluvit o psychologicky laděném thrilleru, který se s tím vůbec nepáře. Nikomu jeho vkus neberu, ale snímek, který svůj příběh dokáže doslova zničit bizarní fintou s ovladačem a zoufale tuctovým závěrem u mě nestojí za bližší pozornost. (09.02.2009)

Miluju, když se ve filmu vyskytují dva vyšinutí mladíčci s bledými tvářemi, mastnými vlasy, přiblblými úsměvy, rudými plnými i tenčími rty, bílými rukavicemi, triky i kraťasy, teniskami světlé i tmavé barvy a bezelstnýma modrýma očima, a blábolí nesmysly, zatímco oči divákovy způli nevěří, co to vlastně vidí, a z druhé půlky vědí, že to tak je, a srdce jim proto buší. Originál jsem (doufám, že jenom zatím) neviděla, ale zároveň jsem už dlouho neviděla něco tak originálního. Jeden z mála filmů, u kterého si pamatuju, že bych se dívala až do úplného konce titulků a ještě bych zírat vydržela, ač k nim nehrála žádná hudba. ♥♥♥ "Teď jste tomu dala, Paul nám specificky řekl, abychom dali pozor na koberec." (21.06.2008)