Moje borůvkové noci

Po metafyzike lásky v roku 2046 a jednej úžasnej reklame na jediné Slnko WKW vsadil na komerčnejšiu romantiku tváriacu sa ako čistokrvný art. Je príjemné vidieť ako Wong dokáže viesť hviezdy k tomu , aby pôsobili jednoducho a ľudsky a pritom ich snímať snovou a estetickou wongovsky „voyeurskou“ kamerou, čučoriedky však nemajú živočíšnosť, spontánnosť a živelnosť Chungking Expressu, hrejivú tragiku Padlých anjelikov ani krehký smútok Stvorených pre lásku. A tak pôsobia akosi „prázdnejšie“ než ostatné majstrove filmy. Stále je to ten istý Wong, avšak na úkor kvality veľmi zjednodušený. Mimochodom, nechápem prečo sa Hollywood nebije o Natalie Portmann pretože už po niekoľkýkrát pre seba s prehľadom vedľajšou rolou kradne kompletne celý film. Pre režisérových verných povinná jazda bez prekvapenia, pre nováčikov asi príjemné prekvapenie, len netreba zabúdať, že WKW to vie rozbaliť v omnoho väčšom štýle. 8/10 (02.07.2008)

Toto se mi doma válelo příliš dlouho, než jsem se to odhodlal pustit. Vizuálně je to starý dobrý WKW, bohužel s hollywoodským koncem. Dále mi moc neseděly některé věty, jež vypouštěny z úst amerických herců zněly jaksi nepatřičně a jež by jejich asijští kolegové (namísto Jude Lawa takový Tony Leung a místo Norah Jones třeba Ziyi Zhang) jistě dovedli podat s větší dávkou citu. 70 %. Poučení pro příště: když se nějaký film nelíbí Pomovi, musím jít do něj. ;) (10.08.2013)

Stoji za zhlednuti pro lidi, kteri maji radi Weisz, Portman a Lawa. Jinak me ale styl pana Wonga nebavi, tam, kde je jen zpevacka (zduraznuji zpevacka, ne herecka) Norah, tak divak postupne usina, a cele mi to prijde vubec prehnane. Och, rozesel se s ni pritel a ona hleda smysl sveho zivota. Cele je to tak poeticke a duchaplne, ze? No...tyhlety psychologicky slataniny (omlouvam se tem, kterym se to libilo) bohuzel nejsou pro me... (12.03.2008)

Mně je to vážně líto, dát jen 3*, ale přes ty dobré herce (Jude Law byl skvělý) mě to nějak nechytlo za srdce. Ačkoliv tam šlo o ty city, o zlomená srdce, o lásku, ani jeden ten příběh jsem nedokázala žít s nimi - jakoby to bylo tak vypočítané na city, až to na mě působilo uměle. Škoda, asi jsem se moc těšila. (21.06.2008)

Nehorázný sranec. Norah bych nejraději půlku filmu vzala cihlou přes hlavu. Její filozofování v různých koutech amerického zapadákova je neuvěřitelně nudné. Co je ale ještě nudnější a klišovitější, jsou osudy lidí, se kterýma se hrdinka během cesty setká. Přidejme snahu o artový dojem filmu dlouhými záběry bez dialogů a 90 minut královské nudy je na světě. Wim Wenders umí poeticko-filozofickou americkou road movie líp. (07.02.2010)