Soudný den

Kankán ve skotských sukničkách na středně propečené divošské zábavičce; rozkošný latexový pejsek Gimp; lidumilný srandista Sol; středověký magorking Malcolm; rozmašlované cameo Williama Wallace; některé záběry tak krásné/promakané (kat v lese!), až u nich občas lezou oči z důlků při vzpomenutí na fakt, že tahle úchylná pocta se vážně opravdu nebere a v té spoustě vtipných klišé si doslova libuje; dobrá muzika doprovázející kulervoucí akci, při které budete škemrat, abyste si aspoň na pár vteřin mohli dáchnout a spokojeně se nudit - aneb mysleli jste, že Mad Max je jediný, kdo má patent na überkůl postapokalyptickou jízdu? Tak si zajděte do kina na tohle, holátka. (26.03.2008)

Doomsday nemůže dostat víc jak tři hvězdy z následujících důvodů: 1, Jestliže se Marshall snažil natočit poctu béčkům, proč mu z toho vylezla parodie, která popírá sama sebe, své předobrazy z 80. let uráží a kde jednotícím svorníkem není – podobně jako u klasických autorů grotesky – přesně vyprofilovaná postava klauna, ale klaunem se stává samotný režisér? 2, Proč se Doomsday předvádí jako nonkonformní veselice, když je ve skutečnosti tak umanutě maloměšťácká a bez koulí? Promiňte mi tu floskuli, ale obávám se, že -unrated- verzi by prozívala i moje pramáti. 3, Marshall by si měl konečně vypláchnout pusu kulkou a přestat psát scénáře, protože na to nemá mozek. 4, Celý film odpovídá pouťovému varieté, ovšem bídně natočenému. Filmoví teoretici používají termín neviditelný styl, v němž divák nevnímá samotný proces produkce filmu. Jistě, béčka na sebe jednotlivými scénami pozornost strhávají a moc neviditelné nejsou, ovšem Marshall šel ještě dál a tak zřetelně vytrhává diváka z příběhu (amatérsky „viditelná" kamera), vyprávění (nesouvisle rozsekané a epizodické schéma) a postav (až na hrdinku jsou všechny zbytečný, nesympatický a donkichotský), že Doomsday už není regulérním filmem, ani béčkem, ale Ed Woodovským Z-etkem. (25.07.2008)

„Niečo také sa nevidí každý deň,“ hovorí v istej chvíli jedna z postáv a musím jej dať za pravdu. Nie som si istý, či TOTO mal Neil Marshall po 100%-nom Páde do tmy za potrebné (že yb sa proste len nudil?), ale beriem to z jeho strany ako srandu, pretože TAKÝTO mix hovadskosti nemôže byť nedorozumenie, ale vedomá schválnosť. Asi sa Neil skrátka nudil a povedal si, prečo by som nemohol nakrútiť úplnú blbosť, nech je sranda? Nuž a nakrútil. Ako fanúšika temných hororov a Votrelcov ma zaujal sympatický úvod, ale len čo sa rozpútali akčné orgie, horor zmizol a nahradila ho kuriózna zmeska trileru, čierneho humoru, fantasy, scifi a ja neviem, čoho všetkého ešte. Mozgy, kilty, rytieri na koňoch, Mad Max, tajomné hrady, zombies... Proste šialené. (16.02.2009)

Docela mě baví představa zmatených producentů, když se při interním promítání po 45 minutách filmu dočista změnil žánr, aby postapokalyptickou nudu s pár brutálními záběry, dementními pankáči, zoufalými vysvětlovačkami nahradil neskutečně hravý LOTRoidně nasáklý nářez, ve kterém je učebnice logiky něco jako satanova bible pro křesťany. V ten moment se museli všichni zákonitě chytat za hlavy, ale mě tím Marshall překvapivě dostal. Přestal jsem se nejenom škodolibě posmívat Rhoně Mitře, jejíž cool/hot index se nikdy nedostane do té správné polohy, ale i filmu, jenž si ze sebe a ze všech okolo začal dělat regulérně srandu. Jacksonovské nájezdy, Morie s ukrytým Bentleym v kovovém kontejneru, to všechno a ještě mnohem víc dělá ze Soudného dne absolutně zábavnou kokotinu bez jediného scény dávající smysl. Závěrečná Mad Max honička je pak vcelku příjemným rozloučením za naprosto šílenou jízdou, která je po střihové stránce zcela nezvládnutá, ale má styl a je přes všechny vady (a že jich je) doopravdy zábavná. (14.04.2008)

…a za čas vše pohltila tma. Z území na sever od zdi zbyly napřed vzpomínky a později už jen dějiny…. Tak tohle jsem nečekal!! Výborné tempo podpořené zajímavým soundtrackem , temná atmosféra a ,,ostré“ záběry, při kterých nevím, jestli se škodolibě smát či si zakrývat oči. Raději jsem povolil uzdu své škodolibosti a vrátil se do postapokalyptických časů šíleného Maxe, středověku či sci-fi světa budoucnosti. Právě ta spojitost je nejzajímavější a musím napsat, že funguje PERFEKTNĚ!! A jestli se vám líbil Pád do tmy, tak vězte, že s Marshallovým plánem nemám problém.. (17.12.2008)