Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Většina komentářů zde odsuzuje samotnou opera Úspěch. Je jasné proč. Protože je to jediné Cimrmanovo dílo, které není podbízivé a přístupné všem vrstvám populace. V každé jiné hře jsou momenty, kterým se smějou ti chytří, ale jsou tam i takové, které pochopí i slabomyslnější, v každé jiné hře. Jen zde, v této opeře, je pro plný požitek nutno znát trošku vážnou hudbu, mít ji rád, mít rád operu. Protože pak v celé té opeře vidíte velkou parodii na všechny možné opery a skladatele, postřehnete jemné vtipy (inž. Wagner zpívá na melodie z Wagnerových oper, český inženýr Vaněk na Smetanu atp.). Kdo operu nezná, ten nepochopí. Svěrák a Smoljak se zde pustili na tenký led, protože obliba opery v dnešní době je minimální, nikomu to nic neříká. Proto si myslím, že všichni, kdož zde tak vehementně kritizujete operu, činíte tak jen a jen z nepochopení. ()
Ač to činím nerad, musím konstatovat, že Úspěch českého inženýra v Indii je nejslabší cimrmanovskou operou. Ani přednáška nepatří k nejvtipnějším, snaha natáhnout ji na celou hodinu je násilná, navíc mnohé hudební vtipy nefungují tak, jak bylo nejspíš zamýšleno. Mluvené slovo zkrátka Cimrmanovi svědčí lépe. 60% ()
Pro mě osobně nejslabší Cimrmanovská hra. Možná je to tím, že nemám k hudbě ten správný vztah a některé souvislosti mi unikají (Ale Hospodu na mýtince mám docela rád). Celkově lze říci, že je ve hře na můj vkus příliš hluchých míst, ve kterých nemáte důvod se smát. Ale rozhodně mezi ně nepatří úžasná rekonstrukce opery V chaloupky stínu a také perfektní árie plukovníka Colonela. ()
"Rozmysli si, Jíro, rozmysli. Na své štěstí dobře pomysli. Ty v domečku máš svatý klid, můžeš chodit do hospody, karty mastit, pivo pít." Musím říct že jsem rád, že konečně vychází na DVD, protože operu Úspěchy českého inženýra v Indii jsem donedávna nikdy neviděl . Přestože patří spíš mezi ty slabší hry, na moc vtipnějších věcí stejně v půjčovně nenarazíte. "V chaloupky stínu dobře... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... NÁÁÁMM!" ()
Přiznám se, že od téhle hry jsem toho zase tolik nečekal, přeci jen, je to opera, že. Ale naštěstí srozumitelná a s jasným dějem, takže já jsem si to opět neskutečně užil. Seminář, který tentokrát sice trvá celou hodinu, sice možná mohl být nepatrně kratší, ale takové klenoty jako Nechoď domů opilá, sestřičko má rozmilá, nebo V chaloupky stínu (Rozmysli si Jíro, rozmysli, na své štěstí dobře pomysli) nebo ta zvukotěsná záležitost pro cvičení na hudební nástroj, nebo to, jak se na sebe Vondruška neustále snaží upoutat pozornost různejma vysvětleníma a trapnejma vtipama, z něj dělají další nezapomenutelnou záležitost. A samotná hra, ve které Brukner celou dobu zpívá německy, Svěrák kandiduje na ministra švihlé chůze místo Johna Cleese, vykrádají se již známé melodie (nebo je tomu naopak?) a dělá se reklama na české výrobky samozřejmě také stojí za to a songy jsou naprosto famózní - zejména Plukovník Colonel, v bílých šortkách, řekne good, řekne well, a vše je ólrajt! 100% je opět málo. A choreografie opět naprosto geniální a mńamózní. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Původně se v opeře část, ve které se zpívá: „Je to nápoj, zvláštní chuti,“ neopakovala. Při jednom představení se pásek, ze kterého jela hudba, zasekl právě v té chvíli, kdy měla opera pokračovat slovy: „Právě jste pili...“ Zvukař to vyřešil tak, že do stroje fláknul a pásek se vrátil zpět na začátek této pasáže. Během zpěvu problém s páskem vyřešil. Jaroslav Weigel, který v představení hrál plukovníka Colonela, opakovanou část ozvláštnil. Poté, co Vaněk zazpíval: „Lokněte si, ale pádně,“ vytrhl z Krišnovy ruky pivo a zazpíval: „Nechte mi tam aspoň na dně člověče!“ Tato pasáž ve hře zůstala dodnes. (mnaucz)
- 27. května 1998 vystoupili pánové Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner, Bořivoj Penc a Pavel Vondruška v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro s představením Cimrman v říši hudby. Podle Zdeňka Svěráka hudebně erudované publikum „oceňovalo i pasáže, které jindy procházejí bez většího ohlasu“. (mnaucz)
- Herecký soubor během zkoušek dával Svěrákovi a Smoljakovi najevo, že v úspěch hry příliš nevěří. (Kulmon)
Reklama