Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Já za to nemůžu, ale mě to prostě nebavilo. Já měl v paměti, že některá Cimrmanova hra mě vůbec nebavila a teď už vím, že to je tato. Ani ten seminář mě nijak nenadchl a našlo se jen málo vtipů, co mě pobavily. U některých herců jde vidět, že už jsou staří a třeba takovej Vondruška je dost trapnej. Né chtěně trapnej, ale nechtěně, bohužel. Akorát nevím proč, v hlavě furt mám "to jste divný chodec, že vám chybí bodec." Vtipné bylo asi jen vysvětlování schématu zvukotěsné kabiny, když vypustí "... k uchu 13", chch. Samotná opera pak už je silné kafe nudy, bez dobrých melodií a humoru pomálu. ()
I když bych při srovnání tohoto kusu s jinými zábavnými kusy naší filmové scény mohl dát bez rozpaků pět hvězd, skončil jsem nakonec u čtyř - prostě proto, že jsem Cimrmany srovnával s tím nejnáročnějším - tedy opět s Cimrmany. A tady jsem musel uznat, že humor byl předkládán formou "smějte se", zatímco u jiných představení se předpokládá, že divák je dostatečně inteligentní, aby to pochopil sám. Ale možná je to jen můj pocit, a vyjádření čtyřmi hvězdami není spravedlivé...ale co je to spravedlnost v hodnocení? Kdybych měl samostatně hodnotit první a druhou část, tak ta první (přednáška) by u mne byla za 3 a druhá (opera) za 5 hvězd. Takže jsem zase na 4. ()
Trochu jiný Cimrman a bohužel druhou větou musím dodat trochu slabší Cimrman. Na hodinu natažená přednáška je vedena vtom nejlepším duchu a tradici.......vyrušující Vondruška funguje podle plánu.....to je všechno v pořádku. Problémem je samotná jednoaktová opera Úspěch českého inženýra v Indii (ještě, že pouze půlhodinová)......to není to pravé Cimrmanovské. Mluvené slovo je mluvené slovo a zpěv nedává takový prostor pro humor dvojice Svěrák - Smojlak, nemluvě o tom, že je limitován rýmovými mantinely. Každopádně minimálně palec nahoru za snahu o něco jiného, neotřelého (byť pouze z jedné třetiny).......každopádně (alespoň za mne) jeden pokus by stačil a dále už pouze vyšlapaných cestičkách. ()
K Divadlu Járy Cimrmana jsem se dostal až v dospělosti, velmi jsem si ho oblíbil a postupně jsem viděl všechny jeho hry. Cimrman v říši hudby pro mě byla asi tou nejslabší hrou. Přiznám se, že jsem spíš hudební barbar a neznanot, tudíž mi hodně odkazů mohlo i uniknout. Také mě moc nebere zpívání na jevišti, což tady bylo ve větším množství. Sice jsem se lehce pobavil, ale k ostatním hrám měla tahle hra hooodně daleko a jak se tak dívám na ostatní hodnocení, chyba nebyla jen na mé stráně. ()
Obsazení "herci", které jsem měl tu čest vidět: Svěrák, Penc, Brukner, Čepelka st., Svoboda. Neskutečně vtipné představení. Přestože jsem na tuto hru původně ani nechtěl jít, ani na okamžik jsem nelitoval. Toto trošku opomenuté Cimrmanovo dílo stojí za zhlédnutí. Sice mě mrzí, že už bez Smoljaka a Vondrušky, ale to, co předvádí ostatní "herci", je opravdu geniální. Když vidíte pětasedmdesátiletého Svěráka poskakovat po jevišti jako při kankánu a slyšíte jak všichni společně zpívají "operu" o cukrovaru - pivovaru, když recitují operu bez hudby, Brukner zpívá árie německy, až vám vyhrknou slzy do smíchu do očí. Říkal jsem si, dědci blázniví, co všechno jsou schopni pro zábavu udělat! :-) Jen ať jim humor a elán vydrží co nejdéle. Nevím, zda to do hry patřilo, ale některé vtipné árie opakovali na konci herci několikrát, až jsme nevěděli, zda už je konec či ne. Zdeněk Svěrák nakonec řekl, že už více toho nemají a ať jdeme domů :-) Smekám poklonu, pánové. ()
Galerie (10)
Photo © Bontonfilm / Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (14)
- 27. května 1998 vystoupili pánové Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner, Bořivoj Penc a Pavel Vondruška v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro s představením Cimrman v říši hudby. Podle Zdeňka Svěráka hudebně erudované publikum „oceňovalo i pasáže, které jindy procházejí bez většího ohlasu“. (mnaucz)
- Původně se opera hrála z pásku a ne s živými muzikanty. Nakonec to však zaměnili. Miloň Čepelka o tomto řekl: „...ale pak jsme si řekli, že to je lepší s živou hudbou. Za prvé to vypadá líp a zadruhé když někdo v opeře udělá chybu, tak si s tím dirigent poradí, kdežto pásek ten jedu furt dál a celá opera může jít... rovnou do háje. Jediná možnost je začít znova od místa, kde ta chyba nastala“. (mnaucz)
- Přídavky, které můžeme vidět na záznamu, si dodnes diváci můžou během představení vytleskat. Snad jen s rozdílem, že Árie Plukovníka Colonela se hraje s orchestrem a je tam ještě přídavek s inženýrem Wagnerem a krátký projev Zdeňka Svěráka. (mnaucz)
Reklama