Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Přiznám se, že od téhle hry jsem toho zase tolik nečekal, přeci jen, je to opera, že. Ale naštěstí srozumitelná a s jasným dějem, takže já jsem si to opět neskutečně užil. Seminář, který tentokrát sice trvá celou hodinu, sice možná mohl být nepatrně kratší, ale takové klenoty jako Nechoď domů opilá, sestřičko má rozmilá, nebo V chaloupky stínu (Rozmysli si Jíro, rozmysli, na své štěstí dobře pomysli) nebo ta zvukotěsná záležitost pro cvičení na hudební nástroj, nebo to, jak se na sebe Vondruška neustále snaží upoutat pozornost různejma vysvětleníma a trapnejma vtipama, z něj dělají další nezapomenutelnou záležitost. A samotná hra, ve které Brukner celou dobu zpívá německy, Svěrák kandiduje na ministra švihlé chůze místo Johna Cleese, vykrádají se již známé melodie (nebo je tomu naopak?) a dělá se reklama na české výrobky samozřejmě také stojí za to a songy jsou naprosto famózní - zejména Plukovník Colonel, v bílých šortkách, řekne good, řekne well, a vše je ólrajt! 100% je opět málo. A choreografie opět naprosto geniální a mńamózní. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
No musím říct ,že je to docela slabé v porovnání s ostatní tvorbou. "Úvodní" seminář je vtipný a baví. Ale pak dát tam orchestr a udělat z toho operu nebyl ,asi nejlepší nápad. Naštěstí to trvá jen půl hodinky. Pánové si na sebe ušili bič. V tak pokročilém věku zpívat ,je tam sice taky docela dost vtipných momentů ,ale přece jenom to měli udělat spíš jako operetku a ne jako operu. Další projekce uvidí jak to bude na mě působit. ()
Ač to činím nerad, musím konstatovat, že Úspěch českého inženýra v Indii je nejslabší cimrmanovskou operou. Ani přednáška nepatří k nejvtipnějším, snaha natáhnout ji na celou hodinu je násilná, navíc mnohé hudební vtipy nefungují tak, jak bylo nejspíš zamýšleno. Mluvené slovo zkrátka Cimrmanovi svědčí lépe. 60% ()
Přednášku zachraňuje opera V Chaloupky stínu, dochovaná bez hudby :))). "Hej hola sousede!Hola, hola, hola. Hej hola...sousede, hej hola, hej hola...hej hola!!! "Pravdu máš..." Opera je zajímavá, ale cimrmani jsou mistři slova využívající akademického způsobu mluvy, což ve zpívané formě nelze. Brukner ale potešíl "Das isi doch die erste faaaaase!" 80% ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Od roku 2002 se Cimrman v říši hudby hraje vždy se Zdeňkem Svěrákem v obsazení. Jeho alternant Jaroslav Weigel se role plukovníka Colonela (kterou se Zdeňkem Svěrákem jako jediný v historii této hry alternoval) vzdal, protože představení již neuzpíval. (mnaucz)
- Zde jsou všechna hudební témata z opery: Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G). Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany. Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor. Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře „Hubička“ rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie „Věrné milování“ z opery „Prodaná nevěsta“ téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka „Chytré hlavičky“, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo. Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře „Vilém Tell“, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka „Když se hádáme“ zní v refrénu melodie z árie „Di quella pira“ z opery „Trubadúr“ od Giuseppe Verdiho. Z lidových melodií je nejznámější píseň „Andulko šafářova“, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy „Slyšeli jsme v Betlémě“ nebo také „Hle hle támhle v Betlémě“. Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery „Valkýra“ z cyklu „Prsten Nibelungův“ Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery „Šelma sedlák“ Antonína Dvořáka a píseň „Posaďte se, jak je v Praze?“, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Poslední a závěrečná árie „My dear“, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy… a rov můj až zaroste mechem… s… A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro. (mnaucz)
- Když autor hudby Jan Klusák odešel z divadla, nedal do roku 2007 souhlas s publikováním na zvukové nosiče. Údajně na tom byl za komunismu materiálně špatně a doufal, že ho opera uživí. (Kulmon)
Reklama