Divoký Stomp

Na stará kolena asi začínám být přecitlivělý - jinak se to vysvětlit nedá. Prachsprostá lovestory zápletka: WTF? Bídné herecké výkony: WTF? A do třetice všeho dobrého: "muzikálový snímek" bez obstojných tanečních či zpěveckých čísel: sucks! Ano? Ne. Zkouším se na film Sylvaina Whitea podívat z trochu jiné perspektivy, a kupodivu se mi to daří. Stačí nevinné zmáčknutí tlačítka "play" na ovladači - od filmu moc nečekám, a co se nestane? Sterilní děj ani na minutu nenudí, pořád je na co se dívat, Meagan nejkrásnější černoška na zemi, drama jako višité z autentického příběhu hudební školy... No prostě: klidně mě ukamenujte, ale mě se to fakt líbilo. Občas asi není od věci, dát na obyčejné emoce. P.S. Jinak už se konečně vy*erte na komentáře typu "muzika v tomto filmu mi nesedí", apod. Každý zdravě uvažující, objektivní člověk, dokáže ve svém okolí akceptovat věci, které se mu sice nezajídají, ale mají něco do sebe. Není nic těžkého na tom, proměnit se na 120 minut v nezaujatého tvora, který dokáže chladně ohodnotit věci, které by mu jinak byly proti srsti... Think about it, smart asses! (02.11.2010)

Muzika mě v tomhle filmu nebavila, ale nemůžu mu vyčíst, že ty tance nestály za to. I když tohle není můj šálek čaje, rozhodně to zatracovat nechci. Jenom ten film není určen pro mě, jiní se u toho určitě pobaví a černá americká většina asi tuplem, pro koho jinýho by tenhle film také jinak byl. Pro drsňáky, rapáky, a různý kluky z ulice. Takové filmy u nás asi moc šancí nenadělají, nebo já bych to tak chtěl, opak je bohužel pravdou, protože takových lidí se tu objevuje čím dál tím víc, a to ani nemusí být černí, nemusí umět to co umějí v tomto filmu, stačí jenom rovnej kšilt, kopu řetězů a drsný jou čekuj můj skilz yéh! a je naděláno... (05.09.2009)

Při sledování začátku jsem si myslel, že půjde o další film, kde budou break dance battly. A taky že jsem se nemýlil. Ale tento film se liší od ostatních flmů zaměřených právě na toto téma. Nevyskytujou se zde zádné gangy a ani žádná ghetta. Dalo by se říci, že ghetta a gangy jsou nahrazeny univerzitními kluby, což filmu jedině prospívá. Navíc to není jen o break dancu ale o stepování. To já tedy nemusím ale bylo to dobré a trošku řízle breakem. Dobrá hudba. Nejde samozřejmně o čistý hip hop ( ten já rád ) ale o taneční hudbu ale i tak si nemůžu stěžovat. A samozřejmností je předvídatelný konec. Hodně mně potěšila účast rapperů, kteří dělaji RnB a to konkrétně Ne-Yo a Chris Brown. Dost mně zaujal výkon neokoukaného Columbuse Shorta, kterého jsem ještě nikde neviděl hrát, tak podal velice slušný výkon. Někomu by se možná zdála být unavná stopáž snímku, ale skoro dvě hodiny jsou celkem v pohodě. A právě tím se Stomp the Yard liší od ostatních filmů se stejným tématem, které měli cca 90 minut. Opravdu dobrý film, který si ty 4* zaslouží. (12.01.2008)

Puvodne jsem se tesila na film s prvky Stompu, popripade jsem doufala, ze by se tu jejich skvadra mohla treba i objevit. Omyl. Sice to neni to, co jsem cekala, zato kvalitou jsem byla prekvapena. Co se tyce uvodnich par minut, ve kterych probehne freestyle battle, tak ty jsou proste uzasne. Bohuzel pak se do toho primicha plitky dej, ovsem genialni tanecni kreace zustavaji. Kam se hrabe Step up...STOMP UP!!! (01.03.2008)

Tak tento tanec zvaný "stepping" nebo co, je podle mě, stejně jako i celý film naprostá šaškárna postavená na hlavu. Nezáživné, neefektní poskakovaní sem a tam se současným děláním ksichtů. Vůbec jsem nepochopil, jak mohou nějaké týmy soutěžit v takovém křováckém rituálním natřásání a jak věděli, kdo je lepší, když tam zrovna nebyla porota a tak, ale neva. No a popové hvězdičky Ne-Yo a Chris Brown by si dneska se svou novou hudební image mohli zatančit už akorát tak někde s teploušema na diskotéce. (07.11.2012)