Touha, opatrnost

Pri odchode z kina som mal nutkanie ohodnotiť túto novinku Anga Leeho slovami „s citom natočený film bez citu“. Lust, Caution ale nie je film bez citu. Je naopak citovo príliš vyspelý na to, aby dával city najavo. Nevzbudí vo vás štipku dojatia alebo súcitu, neprejaví sympatie k postavám, a ich príbeh vyrozpráva úmyselne odosobnene. Odosobnene, ale s filmárskou gráciou možno najperfekcionistickejšieho režiséra súčasnosti. Si krutý génius, Ang Lee! (22.01.2008)

Není to špatný film, ale ani mě nijak zvlášť nezaujal – ani sexuálními scénami. Jediné, co mi přišlo opravdu zajímavé, byla interakce mezi Wang a Yeem, jen čistě mezi nimi, bez ostatních. Zbytek tak klidně nemusel být; pro mě byl navíc = film má přehnanou stopáž. Nenechalo to ve mně hlubší dojem, prostě jsem to viděla, nijak zvlášť mě to neoslovilo, a to přitom mám takové příběhy moc ráda. Řekla bych, že na tom má svůj podíl i dabing, většinou pro němu nic nemám, ale tady se mi zdál silně nehodící se. Možná kdybych to viděla v originálu, dala bych o hvězdičku víc. (27.09.2013)

Že je to plytké, chladné a nudné? Možná to tak někdo vidí, na druhou stranu, někdy dokáže podstatu věci vystihnout jen ten nejjemnější náznak, protože pod tíhou doslovnosti by se sesypala jako domeček z karet. Ang Lee pojednává nejen o době, o které se ve školách nesmí učit, ale i o velmi zvláštním vztahu dvou hlavních postav, hraničícího mezi nenávistí a posedlostí, s neskutečnou obratností. Není divu, že si Wei Tang vysloužila místo na černé listině, spíš mě překvapuje, že tam nehodili celý štáb. Brilantní Tony Leung, odzbrojující Wei Tang a jako vždy geniální Ang Lee... ostatně, nikdo jiný by podobné téma tak mistrnně zvládnout ani nemohl! (22.11.2010)

Možná by na film stačilo poslat kohokoli vnímavějšího naslepo, a nechat na něj působit filigránsky jemnou hru pohledů a slůvek, která se v druhé půli zlomí do příběhu nebezpečně zbujelé vášně. Rozhodnutí popsat onen zlom jako princip celého vyprávění znamená sice zbavit diváka možnosti být překvapen, ale připraví ho na něco jiného, než napovídají upoutávky. Touha, opatrnost rozhodně není konvenčně uhlazený retrosnímek. Podobně jako Černá kniha Paula Verhoevena je o válečné okupaci a ženské špiónce z odbojového hnutí, která má dostat vysoce postaveného muže. V Číně 40. let jím není německý důstojník, ale vysoce postavený šanghajský úředník kolaborující s japonskými okupanty. V Touze, opatrnosti nenajdeme nadsázku a jízlivost jako v Černé knize; nemilosrdné dějiny se tu neprojevují ani tak přes akci kupící více i méně uvěřitelné zápletky. Vše se projevuje spíš přes pocity hlavní hrdinky a patří k režijnímu mistrovství Anga Lee, že ona hnutí duše umí zprostředkovat obrazem. (14.06.2020)

Výborný historický film s prostředí východní Asie. Není lásky bez nenávisti a koho nenávidíme, pro toho máme místo v srdci i pro lásku. Chladně vyprávěný příběh o této dvojakosti, aniž si přitom vypravěči zadají tím, že by dali najevo své vlastní sympatie, názor, odsudek. Impozantní výprava, skvělí herci a při vší smělosti vkus i v erotických scénách. Prostě jedna radost se na to dívat. Hezká podívaná. (26.06.2015)