Tvrdé palice

George Clooney je tak krutě sympatický až toto jeho kouzlo je schopné nést celý film. Jako zkrášlovadlo zde působí René Zellweger a její rychlý a nepříjemný jazyk- Holt drzá novinářka se nezapře. Sledovat film o začátku té pravé profesionální fotbalové ligy v USA byl z počátku velmi komediální a krásně retro a tento pocit vydržel po celý film, i když jsem tomu vůbec nevěřil. Režie je stejně příjemná a celé to má tak krásnou náladu a atmosféru, že tomu dokážete rychle propadnout a dokoukáte to ani o tom nevíte. Takto sympatické filmy by se měli točit častěji, protože vidět takovou hvězdu jakou je Clooney jak je zamazaný od bahna je prostě zážitek. (05.10.2008)

Povedena komedie s radou originalnich scenek a predevsim chytrym scenarem. Zadne bezduche placani o nekonecnem vesmiru nybrz chytre a zabavne dialogy, ze kterych jsem citil jiste napeti mezi G.C a R.Z. Dobova atmosfera byla citit asi jako olomoucke tvaruzky z ust vesnickeho ochmelky a Clooney je pred kamerou stale tak cool, ze bych pred nim dal prednost i pred mladeneckym vecirkem na rozloucenou. Nebude to hit, ale u me si to rozhodne ziska nalepku "Chytra komedie" (31.07.2008)

Z malých příběhů se stávají velké, z pravdivých nepravdivé a leží-li někde šest stop pod zemí historka neobalená vrstvami fikce, zakopala ji tam média. George Clooney natočil další film o žurnalistice, chlapské tvrdohlavosti a obtížích souvisejících s hledáním a prosazováním pravdy. Výstižně přeložené Tvrdé palice jsou svým scénářem stejně svěží jako Milujte svého zabijáka a svou režii stejně soustředěné jako Dobrou noc a hodně štěstí. Zasazení do klidných meziválečných let před hospodářskou krizí svádí k lehkovážné taškařici, ale Clooney není z těch filmařů, kteří by byť sebevtipnější záležitosti brali na lehkou váhu. Hořká pachuť prostupuje nejvíce finální zápas, kdy je krom nastolení otázky, dobře známe třeba z Ohnivých vozů, „Zač sportujeme?“, poražen již jednou poražený a to „fíglem“, který sám použil. I kdyby platilo, že ve sportovním filmu musí vyhrát ten hodnější, u Tvrdých palic se těžko určuje, kdo to vlastně je. Lehko naopak poznat, že Zellwegerová i Clooney si své (dvoj)smyslné dialogy, naplňující neoficiální definici screwballových komedií „a sex comedy without the sex", náramně užívají (-Pro mě je to poprvé -To říkají všechny). Radost pohledět na tak chytrý snímek, jehož rytmus jakoby z nebe diktoval samotný Billy Wilder. George Clooney, zdá se, směřuje ke stejným metám. Apendix: Fotografie pod závěrečnými titulky vtipně zodpovídají některé „žánrové“ otázky. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Sobis87 (10.08.2008)

Geroge Clooney po složitých a zdlouhavých podívaných, jako Milujte svého zabijáka a Dobrou noc a hodně štěstí natočil příjemnou a vtipnou retro komedii, ve které sám exceluje. Clooney, stejně jako u svých předchozích filmů zůstal v minulosti a vydal se do dob začátků amerického fotbalu. Snímek se odehrává v 30. letech a Clooney zde hraje majitele jednoho z fotbalových týmů. Jeho postava Dodge Connollyho je stejně šarmantní a sympatická jako Danny Ocean z Dannyho parťáků, jehož šarmu podlehne i novinářka v podání Renée Zellweger. A právě scény jejich pošťuchování patří k tomu nejlepšímu co film nabízí a chvílemi mi to připomínalo "boje" Caryho Granta s Audrey Hepburn z filmu "Šaráda". Samozřejmě, že film není založen jen na těchto strkanicích ale fotbalové zápasy nebo potupná minulost jednoho z hrdinů nejsou tak zábavné. Clooney mě velice potěšil a určitě se k tomuto filmu ještě jednou vrátím. (08.10.2008)

In the beginning, the rules were simple. There weren't any. Ztreštěný žánr screwball komedií na rozdíl od pravěku amerického fotbalu svá přísná pravidla měl- a jedním z nich je chemie mezi hlavními postavami. Jakkoli je poznat, že většinu scénáře George Clooney přepsal (a žádal o credits WGA, nicméně ta mu jeho žádost zamítla a on se následně vzdal hlasovacích práv), v snímku plném rozkošných situací, parádních hlášek a carygrantovského fluida Mr. COOLneyho je jeden navíc. Hlavní ženská hrdinka Renéé Zellweger, které chybi drzost Katharine i roztomilost Audrey, krása Grace i oduševnělost Ingrid. Stejně jako v životě, i na plátně to George zvládá s přehledem sám. Jen by měl pochopit, že film je kolektivní hra, kde musí mít i ostrostřelec jako on slušného přihrávače. Náramně jsem se bavila, ale coby milovník nejen filmových přestřelek mezi pohlavími se přimlouvám za reparát. 80% je tentokrát výjimečně mááálo. I když souhlasím s Adrianem: yummy. George je, s prominutím, k sežrání. Skoro tak jako člověk, který leží vedle vás a dává vám vzpomenout, že i když na plátně jsou screwballs ohrožený druh, realita jimi nešetří. :) (14.08.2008)