Tvrdé palice

George Clooney umí vykouzlit retro atmosféru. Americký fotbal není zrovna můj šálek kávy. Navíc těch filmů v poslední době o něm bylo trošku více než je zdrávo. Přesto tento film ani nezklamal ani nenadchnul. George jakmile začne kouzlit svým klukovským šarmem okamžitě přihazuji hvězdičku navíc, bez něj by film ztratil jiskru úplně. Tyhle přerostlé kluky prostě on umí na jedničku. 50% (26.11.2008)

George Clooney a Renée Zellweger v retro sportovní komedii o počátcích a problémech profesionálního amerického fotbalu v roce 1925.   Příběh je v podstatě jednoduchý - tým se snaží uspět, ale je zde jedna ambiciozní novinářka, která by ráda šéfa družstva co nejvíce vymáchala v bulvárním plátku. A jak se tak stává - oba se do sebe zamilují... Retro je to příjemné, hezké, není potřeba u filmu nějak přemýšlet, projede kolem a vyšumí, trošku zvedne náladu. Pokud však nejste fanoušky amerického fotbalu, budete se zhruba u půlky filmu trošku nudit. Na úvod disku se spustí trailery na filmy Wildchild, Mamma Mia, jako bonus k filmu najdeme jen vystřižené scény (8:10) s CZ titulky.   Publikováno: 02.12.2008 (07.05.2023)

Z malých příběhů se stávají velké, z pravdivých nepravdivé a leží-li někde šest stop pod zemí historka neobalená vrstvami fikce, zakopala ji tam média. George Clooney natočil další film o žurnalistice, chlapské tvrdohlavosti a obtížích souvisejících s hledáním a prosazováním pravdy. Výstižně přeložené Tvrdé palice jsou svým scénářem stejně svěží jako Milujte svého zabijáka a svou režii stejně soustředěné jako Dobrou noc a hodně štěstí. Zasazení do klidných meziválečných let před hospodářskou krizí svádí k lehkovážné taškařici, ale Clooney není z těch filmařů, kteří by byť sebevtipnější záležitosti brali na lehkou váhu. Hořká pachuť prostupuje nejvíce finální zápas, kdy je krom nastolení otázky, dobře známe třeba z Ohnivých vozů, „Zač sportujeme?“, poražen již jednou poražený a to „fíglem“, který sám použil. I kdyby platilo, že ve sportovním filmu musí vyhrát ten hodnější, u Tvrdých palic se těžko určuje, kdo to vlastně je. Lehko naopak poznat, že Zellwegerová i Clooney si své (dvoj)smyslné dialogy, naplňující neoficiální definici screwballových komedií „a sex comedy without the sex", náramně užívají (-Pro mě je to poprvé -To říkají všechny). Radost pohledět na tak chytrý snímek, jehož rytmus jakoby z nebe diktoval samotný Billy Wilder. George Clooney, zdá se, směřuje ke stejným metám. Apendix: Fotografie pod závěrečnými titulky vtipně zodpovídají některé „žánrové“ otázky. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Sobis87 (10.08.2008)

George Clooney opět dokazuje, že umí filmy i točit a to velmi dobře. Znovu se pustil do svojí speciality, kterou se stávají retrofilmy a po skvělém Milujte svého zabijáka šel ještě o kus historie dál a film o vzniku amerického profisoálního fotbalu zvládl na výbornou. Dokonale vystihl atmosféru té doby a s typickým nadhledem a humorem vypráví vcelku prostý příběh, který ovšem díky skvělé audiovizuální stránce, nemyslím jen ty jazzové melodie, skutečně film je zasazen do teplých, pestrých a optimistických barev, které skvěle ladí s odlehčeným příběhem. Pro Georgovo faninky bych ještě vzkázal, že i v hlavní roli nesklamal a šarm z něj přímo vyzařuje. Víc filmů jako tento. (05.08.2008)

Georgi, chtěl ses stylizovat do této polohy, chtěl jsi odlehčit svým rolím veselým připomenutím starých černobílých klasik a chtěl ses pobavit a pošklebit na kameru? Proč ne.... Proč k tomu přibrat Reneé? Složitější odpověď - asi má smlouvu se studiem, asi má špulící rty, ale rozhodně to není nejlepší herečka pod sluncem, spíše mrkací panenka. Ta přílišná stylizace do 20. a 30. let byla násilná, nezapadli jste mi tam a vtipné dialogy byly buď přetažené nebo nedotažené. Zkus to znovu, za čas, trochu při zemi, s méně hýřivými barvami (asi jako v Good Night, Good Luck) a já věřím, že se rád podívám a že budu spokojenější. Letaherheads už svůj čas okrást nenechám. (04.09.2008)