Tvrdé palice

To byly ještě časy, kdy SPORT byla především ZÁBAVA pro lidi, hra nadšenců a srdcařů a nikoliv velký byznys. Leatherheads jsou příjemným sportovním snímkem s velice zdařilou retro atmosférou, dobovou hudbou a především parádním jiskřením mezi Georgem Clooneym a Renée Zellweger. Nic víc, ale také nic míň. I tady je vidět tolik typický Clooneyho režijní rukopis, ta jeho " hračičkovitost " , nicméně od něho tak nějak vždy očekávám o něco více než " pouze " příjemné pobavení. Mám silný pocit, že tento snímek si George vystřihl jentak pro své pobavení a potěšení. Nakonec proč ne, proti tomu se nedá nic namítnout. Pobaví, občas vykouzlí ten milý úsměv na tváři, nicméně trvalejší uchování v paměti v mém případě nehrozí. Přesto nemůžu říci, že bych se nudil a body navíc u mě Clooney sbírá za samotnou odvahu v dnešní době " něco takového " vůbec natočit. S tím ale on ( naštěstí ) nikdy problém neměl.... 75% p.s. kdy se vám navíc dámy poštěstí vidět G. Clooneyho zmalovaného rtěnkou a vypadajícího jako Joker :o) (06.05.2010)

Clooney opět dokazuje, že je dobrý nejen před kamerou, ale i za ní a téma si na to nevybral zrovna lehké. Povedlo se mu však zachytit dobovou atmosféru a spolu s technickou stránkou lahodící divákovu oku, hudebním doprovodem jazzových tónů Randyho Newmana, popichující novinářkou ztvárněnou Renée Zellweger a samozřejmě svým charismatickým projevem se mu podařilo stvořit kvalitní žertovnou podívanou z prostředí amerického fotbalu. Výborné jsou především dialogy mezi Dodgem a Lexie, na kterých film také dost staví. Každý má sice s válečným hrdinou Carterem Rutherfordem jiné záměry, ale jejich vzájemné škádlení a postupné sblížení, dává prostor pro jejich herecký koncert. Výsledný dojem však sráží celková nevyváženost snímku, trochu pomalejší tempo a fádní konec. Film typu sportovní komedie nebude zrovna Cloonyho krevní skupina, ale nakonec přeci jen v Leatherheads spatřuji slušnou podívanou., která bohužel místy nudí a tak sráží výsledný dojem trochu dolů. (6/10) (20.07.2008)

Neholduji americkému fotbalu a tak mi asi i lecos z narážek uniklo. Přesto rošťácký výraz Clooneyho a atmosféra, kterou pod svou taktovkou navodil stojí za to film vidět. Třicátá léta jsou zpracována nádherně a pasáže kde se Clooney se Zellwegerovou popichují jsou neskutečně vtipné. Jen tak dál Georgi ! (23.05.2011)

Tady byl americký fotbal ještě v plenkách. Vadilo mi, že občas ty scény vypadaly jak vytržený z grotesky, hodně tomu napomáhala i ta hudba. Zas až tak zajímavej film to není. Clooney nikdy nepatřil mezi moje favority a navíc jsem čekal, že to víc bude o tom sportu a ne o senzacechvtivé reportérce Reneé. (29.09.2011)

Nedávno jsem se díval na stará videa s Bettie Page a uvědomil jsem si, že dnešní filmy už nejsou to co dříve. Pryč je ta naivita, která vyzařovala z plátna ve 30. - 50.letech. Dnes se na tu naivitu jen hraje, je součástí sofistikované hry s žánrem i samotným divákem (podívejte se například na ukázku k filmu The Spirit) a nejspíš to je tím, že filmové médium za těch několik desítek let pokročilo a spolu s tím i samotný způsob, jakým je na film nahlíženo. Dnes se točí spousta filmů s přesahem, filmy, které pitvají společnost, filmy, které chtějí bořit zažité postupy, chtějí být originální, filmy, které chtějí vycucat možnosti nejnovějších technologií do poslední kapky. Tvůrci se dnes jednoduše bojí přijít s něčím "normálním", s klasickým a myslím tím opravdu klasickým filmem, protože se může stát, že rozmlsaný divák takový film pak přehlédne. Takový je můj názor. Pro tohle všechno si nesmírně cením nového filmu George Clooneyho, který se nebál přijít s něčím jednoduchým, vpravdě klasickým a jednoduše zábavným. Tvrdé palice, příběh o hráčích amerického fotbalu, se odehrávají v 30. letech a jsou natočeny ve stylu filmů z let 40. až 50., kdy naivita, stylovost, hravost a decentní humor pomáhaly pod zkušenýma rukama ke vzniku velmi příjemných filmů. A takové jsou právě i Tvrdé palice. Jsou hravé, vtipné, stylové (ne tak, jako například Matrix nebo Speed Racer, ale spíš jako série Indiana Jonese nebo přehlížený Nacho Libre) a v mnohém mi připomínaly komediální výtvory bratů Coenových, od kterých toho Clooney při spolupráci s nimi jistě spoustu okoukal. Když jsem film sledoval a viděl, jak skvěle se dá podat jednoduchý příběh, uvědomoval jsem si všechny ty věci, kvůli kterým tak moc miluji film. Spousta skvělých epizodek, které mě dokázaly upřímně rozesmát, Clooneyho groteskní herectví spojené s šarmem jemu vlastním, vznešeně krásná Renée Zellweger, dobový jazz, lahodné obrazové montáže, se kterými se tu nešetří, neuvěřitelně vtipné špičkování mezi postavami Clooneyho a Zellweger, groteskně podané fotbalové zápasy, tak to vše dává dohromady sakra příjemný film, u kterého se mládež bude asi nudit, protože je na tuhle dobu plnou prdících babiček a zhulenců věčně rozebírajících sex přece jen přespříliš decentní. Ale pokud pro vás kinematografie nezačíná až někde v polovině 80. let, tak si myslím, že by se vám mohly Tvrdé palice líbit. Mně naprosto okouzlily. 90% (20.07.2008)