Ponjo z útesu nad mořem

Miyazakiho animované lahůdky miluju. Měl jsem tu možnost zatím vidět Mononoke-hime, Sen to Chihiro no kamikakushi a Hauru no ugoku shiro - režisérova novinka je pak oproti těmto jmenovaným dosti průměrná. Zajímavé nápady tam sice jsou, animace je epesní, ale celková infantilita na mě dýchla tentokrát až moc. Byl jsem od něj zvyklý dostávat dětské příběhy s ne tak dětským hávem. Rozhodně však na něj nezavrhnu a hlavně se pokusím doplnit si jeho starší animované skvosty. (19.08.2009)

The Life Aquatic with Hayao Miyazaki. Ponyo je po vizuální stránce dobře uleželým máslovým ležákem, kterému se daří zalepit divákovi při sledování zřítelnice a zatajit mu tak slabší děj. Jenže (ne)dlouho po skončení se onen pocit nejslabšího Miyazakiho kousku vyplaví na povrch jako plechovka znečišťující zátoku. O to víc si teď vážím Princezny Mononoke a Cesty do fantazie. Nicméně pořád se jedná o velmi solidní standard dokazující, že 2D animace není mrtvá, jen musí být pod dohledem hravé duše ukazující nemožné měnící se pod rukama ve skutečnost. S přesahem, kdy si v dnešní době zaručeně každá ryba přeje být člověkem, ale ten si v žádném případě nepřeje býti rybou. (03.05.2010)

Mijazakiho návrat na začátek, konkrétně ke scénáři "Panda! Go, Panda!: Rainy Day Circus" - to znamená k fantastické pohádce pro malé děti. Gejzír nápadů sice rozmělňuje autorova tradiční témata jako ekologie, dospívání či soudržnost rodiny do barvičkami hýřící podívané, ale právě tou má Ponjo být. Namísto objevování nových zákoutí nevídaného světa jako v "Naušice" či "Laputě" a uhrančivého vhledu do prostoru dětské fantazie v "Totorovi" je zde před zraky diváků roztržen pytel s obrazotvorností, která končí za hranicí rámu (ve smyslu, že zde není vytvořený koherentní komplexní svět, pouze ostrůvek ve vzuchoprázdnu). Je to jako listovat knížkou Mijazakiho náčrtků a maleb, kde se mísí fantastické výjevy s obyčejnými věcmi, kterým autorova stylizace dává magický nádech. Ačkoli by v souladu s jedním motivem filmu bylo možné rozvádět jízlivé úvahy stran vlivu pokročilého věku na autorovu vypravěčskou schopnost, "Ponjo" dokládá, že i se sedmdesátkou na krku Mijazaki co do fantazie dalece předčí ostatní tvůrce dětských filmů. Z ohledu vyprávění a obsažených významů se sice může "Ponjo" jevit jako autorovo nejslabší dílo, ale co do obrazotvornosti a hravosti je nejsvobodnější. -- Recenze na Rejže.cz (autor Antonín Tesař) (18.11.2009)

Je to dosť dobrá animovaná fantasy komédia od Hayao Miyazakiho. Má pomerne dobrý príbeh o zvláštnej rybe, dievčati, ktorá sa rozhodne odísť od svojej rodiny z podmorského sveta a dostáva sa ku neďalekému malému rybárskemu mestečku, kde sa ale dostane do problémov. Tu ju nachádza malý chlapec, ktorý jej pomôže a vzniká medzi nimi silné puto, pričom sa ryba kvôli kontaktu s ľudskou krvou navyše stáva takmer úplným človekom, ale jej prísny otec, ktorý bol tiež kedysi človekom, na čo ale vôbec nie je hrdý sa len tak nevzdá a urobí všetko preto, aby ju získal späť. A tak mestečko čelí silným povodniam. So spracovaním som veľmi spokojný, síce na prvý pohľad možno trochu sklame, že na rozdiel od predchádzajúcich, dospelejších filmov tohto režiséra pôsobí tento úplne detsky, ale v konečnom dôsledku mi to vôbec neprekáža. Keď sa už dej presunie do rybárskeho mestečka a priestor začnú mať ľudské postavy, čo nastane už po chvíli, tak si ma to získalo, dej mi väčšinu času prišiel dostatočne zaujímavý, jedine tá posledná fáza mi až tak nesadla, tu by som uvítal skôr niečo iné, ale dokážem sa nad to povzniesť, priateľstvo medzi chlapcom a zvláštnou rybou je výborne zvládnuté, určite musím pochváliť celý ten prvok s potopou, čo to skvelo osvieži, navyše sa to nesie vo veľmi príjemnej atmosfére a tak ma to takmer celý čas veľmi bavilo a pochváliť musím aj humor, keďže viacero scén sa až mimoriadne vydarilo a musel som sa smiať. Veľkým plusom sú aj samotné postavy, už samotné detské duo mi prišlo úplne ideálne, ale s prehľadom ich zatienila chlapcova mama, ktorá ma z celého filmu bavila najviac, ten jej akčný prístup sa mi veľmi páčil a stále som sa tešil, čo predvedie ďalej. Ale vyhovovali mi aj zvyšné výraznejšie postavy, jedine ten podmorský otec bol taký zvláštny, pri ňom som mal pocit, že sa jeho postava dostatočne nevyužila, ale tiež ma celkom bavil. Animácia mi síce neprišla až tak kvalitná, ako vo väčšine režisérových filmoch, ale aj tak mi sadla a myslím, že k takémuto detskému prevedeniu sa hodila. Hayao Miyazaki rozhodne natočil aj viacero kvalitnejších filmov, ale nemôžem si pomôcť, mne práve Ponyo až prekvapivo dobre sadol a v mojom osobnom rebríčku patrí práve tento film medzi jeho najlepšie. 78% (24.07.2014)

"A tvoje máma?" -"Tu mám ráda! Je velmi děsivá." Mám dojem, že jsem byla připravena o velké finále. Všichni jsme věděli, že přijde. Hrdinové věděli, že za ním putují. Čaroděj nám všem řekl, že bude. Bohyně nám všem řekla, že bude. Matka se bála, co se stane, až přijde. Potom hrdinové doputovali, řeklo se že "už je to tady". A bylo po všem. Mám dojem, že jsem byla připravena o velké finále. (25.11.2012)