Osudové selhání

Formálně vytříbené dílko, s kvalitním scénářem, výraznými hereckými výkony, vyvedené v utlumených syrových barvách. Hanssen je bigotní katolík, který na sebe klade přemrštěné morální nároky a pod jejich tlakem se nakonec ocitá přesně na druhé straně, než měl v úmyslu. Komorní záležitost pro fajnšmekry. (25.12.2008)

Horlivy mladik pracujici na mensich pripadech pro FBI se chce mermomoci stat agentem s vyssimi pravomoceni a k tomu mu ma dopomoci novy tajny ukol. Ma ziskat co nejvice usvedcujiciho materialu proti odbornikovi na pocitace, ktery je povazovan za dlouhodobeho dvojiteho agenta predavajiciho tajne informace Rusum. Komorni politicke drama s vybornymi herci a dialogy. 70% (19.02.2008)

Je to taký ten typ thrilleru, kedy všetko napätie pozostáva viacmenej z konverzácie O'Neilla a Hanssena a inak sú tam snáď len dve alebo tri vyhrotené scény. Kupodivu to aj napriek tej dĺžke akosi drží pokope a určite vás to nebude nudiť(aspoň mňa to nenudilo). Dialógy medzi Hanssenom a O'Neillom sú veľmi zaujímavé. Určite je to aj vďaka charizme Chrisa Coopera, ktorý v tomto filme vôbec nepôsobí ako grázel. Robert Hanssen: [first words on meeting] "Tell me five things about yourself, four of them true." Eric O'Neill: "I'm sorry?" Robert Hanssen: "It's a *game* we used to play, at the subanalytical unit. Keep ourselves sharp. It's lie detection." Eric O'Neill: "Oh." [chuckling slightly] Eric O'Neill: "I don't think I'd be much good at bluffing." Robert Hanssen: [rolling eyes and walking off] "That would've counted as your lie, right there. " (02.03.2008)

O Robertu Hanssenovi jsem doteď neměl potuchy, takže každé poodhalení dějin jedné z největších mocností světa takovouto nenáročnou formou je určitě vítané. Další hodinu po skouknutí filmu jsem strávil na wikipedii. Ani na herce si nemůžu stěžovat. Ti, co obvykle zaplňují vedlejší role, tu svým civilním, lidským hereckým projevem dokázali vytvořit dost slušnou tajuplnou atmosferu. Vadila mi zde stejná věc, jako například v Charlie Wilson's War. Absence jakýchkoliv zvratů. Co je to za špionážní thriller, kde znáte víceméně každý následující krok? // 65% (13.05.2010)

Osudové setkání nenápaditě, leč svědomitě kopíruje dobře známou šablonu „infiltračního“ thrilleru o hře na důvěru, při které hlavní hrdina mnoho důvěry ztratí a navíc začne pochybovat o vlastních životních hodnotách. Pointu známé od prvních vteřin, takže o překvapení JE nouze a situaci nezachraňuje ani pár scén z kategorie „čas se krátí, podezřelý blíží“, ve kterých nikdy nejde o život, tudíž jde… však víte oč. Teprve druhému režisérskému počinu Billyho Raye nelze po stránce režisérské mnoho vytknout, inteligentní dialogy dokáže s mírou prokládat dobře zinscenovanými sekvencemi pulzujícími napětím, ale dech mi sebrat nedokázal. Vše je jaksi televizně uhlazené a jak už jsem napsal – předvídatelné. Primárním důvodem, proč Breach zhlédnout jsou, krom spousty informací o médii nepříliš proklamovaném případu, výtečné herecké výkony. V hlavní roli (a poprvé na zaslouženém prostoru) exceluje Chris Cooper jako záporná postava, která to vlastně myslí dobře a jejíž trestná činnost je pouze logickým důsledkem chorobné oddanosti své vlasti. Navzdory častým návštěvám kostela, je to právě duševně síla, co mu schází k učinění radikálnějších kroků nezbytných pro uniknutí z ubíjející rutiny každodenního života. Vlastně ani není moc patrné, proč chce FBI tohoto na pohled neškodného chlápka dostat za katr, což se závěrečným titulkem o doživotním vězení s nejpřísnějším režimem vyznívá až ironicky. Zajímavě se začíná profilovat Ryan Philippe, který předvedl, že jeho schopnosti nejsou limitovány rolemi upravených hezounů v jednoduchých teenagerských romancích typu Velmi nebezpečných známostí. Ústřední herecký trojlístek pak kompletuje Laura Linney, která si dokázala mé sympatie získat i navzdory zákeřnější povaze své postavy. S rozumnými očekáváními vám Breach dokáže nabídnou rozumnou zábavu a dle vlastního přesvědčení vás svým balancováním na hraně obou stran utvrdí v buď pozitivním či negativním názoru na ty velké spojené státy kdesi za vodou. 75% (08.06.2007)