BrainStorm

Co kdyby mohl člověk dostat druhou šanci. Promarněný život ve jménu čeho? Aby se poté probudil z několikaletého mrtvičného komatu a se sebelítostí sobě vlastní si uvědomil, že má co ztratit...a nebo už to ztratil? Probdělí okruh vymezený jednou zázračnou krabičkou prášku a jeden z mála opravdu povedených televizních filmů, kterému se daří skvěle balancovat mezi dramatem a komedií. (04.10.2009)

Takhle to vypadá resp. dopadá, když člověk píše resp. režíruje to, co dobře zná aneb další důkaz, že ty nejsilnější příběhy píše život sám. Pouze s poznámkou, tohle bych čekal od pánů o generaci starší a nikoliv mladíků M. Epsteina resp. J. Stracha. Ať už nažito resp. na vlastní kůži zažito nebo pozorně odpozorováno, smekám pánové. Pár dialogů (možná) šustí papírem a osobně bych uvítal (ve vedlejších rolích) nikoliv sázku na (přesycenou) jistotu, ale svěží vítr v podobě neokoukaných tváří (zde si to o to přímo říkalo) a nesednul mi zcela (narozdíl od místní většiny) pokus o jakýsi přesah v podobě andělského messengera P. Lišky, to jsou však malé pihy na kráse a hlavně věc osobního vkusu. Ostatně někdo pihy rád. Vše ostatní bez větších námitek, tj, (ne)příjemně civilní, s přehledem (ústředním trojlístkem Brzobohatý-Trojan-Chýlková) zahrané, neprvoplánové, laciných gest prosté, s nadhledem odvyprávěné a vkusně, se správným timingem, odlehčené. Zdá se to tak jednoduché že? Tak mi někdo řekněte (vysvětlete), proč četnost těchto případů, nápadně kopíruje počet abstinenčních dnů bonvivánského aligátora z Vysočiny?! P.S. je nesmírným zážitkem (potěšením), vidět po dlouhé době Radka Brzobohatého (zdravím tam nahoru) v roli, které byl hoden resp. byla hodna jeho kvalit. 80% (02.10.2013)

Já k těm zázračným tabletkám BrainStorm "za pětikilo" od začátku přistupovala s nedůvěrou. Nakonec jsem se dobrovolně rozhodla jednu vyzkoušet. Dlouho jsem ji otráveně převalovala v puse, abych ji nakonec vztekle vyplivla do odpadkového koše. Zklamání...Špatný scénář, a tak televizní inscenaci nemohly zachránit ani herecké výkony okoukaných hvězd česko - slovenského filmového nebe (Trojan, Liška, Chýlková, Pauhofová). (12.07.2009)

WOW. Jednoduché, poutavé, dobře napsané, řemeslně brilantní. Strachovy konexe s tuzemskou hereckou smetánkou jsou zúročeny na maximum - typově přesné rodinné archetypy v podání typově povědomých herců, kteří je hrají odjakživa a přitom to není trapné a nenutí to ke glosám. Mám pocit, že Brainstorm by se za sebe nemusel stydět ani v kině v konkurenci Michálka a Slámy (a popravdě má ke Slámovi asi nejblíž). Velké překvapení. (23.03.2008)

Přesto, že se nemohu ubránit mírné podobnosti(alespoň ze začátku) s filmem Shrink (2009,Kevin Spacey v hl.r.) tak mě to zaujalo. Bude na tom asi dost pravdy, že skvělé vedení dobrým režisérem hodně záleží na konečném výsledku nejen hereckém ale celkovém dojmu z filmu. Dobré vedení je poznat na tom, že film lahodí oku, nikde se neobjevuje žádná tříska, která by se divákovi zadřela nepěkně pod nehet. Líbila se mi ta myšlenka, že by člověk mohl alespoň částečně napravit to, co napáchal za svůj život a měsíc tak strávit s blízkými po procházkách a příjemných posezeních u šálku kávy a nebo čaje. Moc se mi líbila mini role herce Pavla Lišky, který vlastně doručil zázračný lék, který prodlužuje život. A jakkoliv zněl obsah připitoměle tak film stál opravdu za pozornost. (01.03.2013)