Hrdinové a zbabělci

Téma je "jen" ilustrativní, jedná se o výchovný snímek s morálním přesahem, klíčové slovo je angažovanost a v ohnisku leží zodpovědnost za kvalitní využití vlastního potenciálu každého z nás už ve chvíli, kdy máme ještě potřebný zápal a (máme mít) ideály, touhu měnit společnost k lepšímu, a varování nad tím, že v posledních generacích u mladých lidí převládá snaha odtrhnout se od komplikované reality, vytěsnit svědomí k angažovanosti a užívat si života - a u starších generací pak ochota naskakovat bez uvažování na jednoduchá nabízená řešení, dávno podsouvaná byznysem. Zaprodávání a zaslepování se, vytěsňování skutečných problémů místo poctivé spolupráce na jejich řešení napříč všemi úrovněmi společnosti. ***** Další snímek varující před komercí jako pojídačkou duší, na jedné straně vedoucí k tomu, že závažné společenské problémy včetně vojenských konfliktů "rozhodují" populisté bez potřebné zkušenosti a svědomí, na druhé k tomu, že je nehodlají nahradit jiní, lepší, protože se už za studií zaprodávají buď firmám, které jim účelově platí studia a rovnou je "angažují" správným směrem, nebo bezmyšlenkovité zábavě jednoduchého života bez problémů: nic jiného nevidět, neslyšet, nevnímat, necítit. ***** Film příjemně mísí doslovnost univerzálního problému dneška s otevřeností konkrétních řešení v představené situaci - ať už jde o studenta postaveného bez obalu kritickým a trefným profesorem před osobní výzvu, nebo o novinářku, která se rozhoduje, zda v nelehké osobní situaci podpoří populistu nebo ne a proč, nebo i o jejího šéfa, který zřejmě také míval zamlada svědomí a je možné se na ně odvolat. Linka s oběma studenty-vojáky pak především zdůrazňuje, že nejde o žádné akademické rozhodování bez důsledků, ale o život, o životy, o spousty životů, o celou společnost, o celý svět - a je na nás připustit si, že tak je to vždycky, při každém individuálním rozhodování se nad smyslem a zaměřením vlastního života, využitím potenciálu, ať si to chceme přiznávat, nebo ne. Kterýkoli jeden člověk se může stát vlivným občanským aktivistou nebo i politikem, když se rozhodne včas, že nebude lhostejný, a měnit věci poctivě k lepšímu. A možná je zkrátka nutné pochopit, že pro nikoho nikdy nemělo být touhou jen si bezstarostně užívat konzumu a životních jistot, které stejně neexistují, že to byla falešná vějička zaštiťující se pokrytecky a prospěchářsky definovanou "svobodou" vytěsňující celospolečenskou zodpovědnost, a každý z nás měl a má vždycky hledat své naplnění v prospěšnosti druhým a celku, ve vyvíjejícím se dialogu o podobě pravé demokracie, v pečování a budování skutečně funkčního státního a občanského zřízení, jako se o to snažili staří římští myslitelé, a nebo se o to alespoň pokoušet, a nebo alespoň bojovat za právo se o to pokoušet, a všechny jiné, sobecké touhy po klidu v teple jsou falešná pozlátka, malicherná a bezobsažná, a nemůžou nikdy přinést pravé uspokojení a radost z životního naplnění. - Nekomplikovaný snímek, který splní svůj účel, když po jeho shlédnutí budete o tomhle všem zase úplně vážně přemýšlet, i kdybyste si tím měli zkomplikovat život. *~ (19.07.2019) (méně) (více)